T.J.SOKOL BZENEC
Historie :
Tělocvičná jednota Sokol Bzenec byla založena 11.4.1882.
Na počátku bylo několik nadšenců, kteří pod vedením váženého bzeneckého občana stavitele Jana Rychmana a jeho přátel ustavili „Zařizující výbor Tělocvično-hasičské jednoty Sokol“ . Účelem tohoto spolku, dle dobových záznamů, bylo pěstovat tělocvik společným cvičením, výlety, šermováním, pěstovat hasičská cvičení a chránit majetek spoluobčanů. K oživení ducha pak měly sloužit přednášky a rozpravy o věcech tělocvičných, hasičských, jakož i společné zábavy. Prvním starostou jednoty byl zvolen J.Rychman a jednatelem G.Sonevend.
Stavitel J. Rychman, zakladatel a první starosta T.J. Sokol Bzenec
Sokol byl spolkem ryze vlasteneckým, který při jednáních zakazoval mluvit nejen německy, ale používat i zkomolených českých slov. Jeho členové nesměli posílat děti do židovské školy, kde se vyučovalo a zpívalo německy. Zajímavostí je, že sokolové byli v kontaktu se spisovatelem a básníkem Svatoplukem Čechem, který často a rád do Bzence zajížděl.
V roce 1893 měl Sokol již 60 cvičících členů, narůstal počet sympatizujících a přispívajících občanů. Došlo k osamostatnění hasičů.
V roce 1915 byla činnost Tělovýchovné jednoty Sokol v celostátním měřítku nakrátko umlčena rakousko-uherskou monarchií, protože řada členů musela narukovat do armády a účastnit se bojů v 1.světové válce.
Po vzniku samostatného Československa roku 1918 pak i v bzeneckém Sokole nastal příliv členů-vlastenců. Cvičilo se, závodilo, hrálo se divadlo. Nacvičovalo se mimo jiné i na všesokolské slety. Budovala se vlastní budova – sokolovna.
V období 2.světové války oficiální činnost opět skončila, ale vznikla Sokolská odbojová skupina, která se zapojovala do tajného odporu proti německým okupantům, sokolové pomáhali potravinovými dary, šatstvem i psychickou podporou vdovám a sirotkům po vězněných, zabitých a umučených .
Po osvobození 6.5.1945 byla na slavnostní schůzi výboru opět činnost TJ Sokol ve Bzenci obnovena. To však trvalo jen do roku 1952, kdy byla celostátní činnost pod tlakem vlády komunistů ukončena. Sokol byl vystřídán „Československým svazem tělovýchovy a sportu“.
Ihned po sametové revoluci 1989 nesmrtelná sokolská tradice ožila a od 1.3.1990 je opět TJ. Sokol součástí společenského života ve Bzenci.
Velký dík za velké zásluhy na obnovení Sokola ve Bzenci, spojené s vrácením nemovitého majetku, patří manželům Věře a Břetislavu Kumpánovým.
Současnost:
V současné době patří mezi největší jednoty sdružené v sokolské župě Slovácké v rámci České obce sokolské.
Počet členů je kolem 250.
Oddíl všestrannosti: zdravotní a relaxační cvičení žen, pobyt v přírodě-Sefoga, thai-či, loutkové divadlo Kašpárek
Oddíl sportu: stolní tenis, volejbal, malá kopaná, florbal, badminton
Historie Sokolovny:
T.J.Sokol po svém vzniku v 19.století pořádala svá cvičení a vzdělávací akce v pronajatém sále hostince „Na novém světě“. Poté bylo r. 1885 v plánu postavit novou budovu se sálem, za tím účelem byl zakoupen dům v Olšovské ulici. Jelikož však parcela byla malá, její rozšíření město neschválilo a náklady na výstavbu vysoce přesahovaly možnostmi T.J., bylo od plánů upuštěno. V roce 1898 byla otevřena místní nová škola na Horním náměstí a Sokol začal využívat školní tělocvičnu ve večerních hodinách. Ovšem musela být odevzdána záloženská knížka s vkladem 1000 zlatých a dát k volnému využití veškeré sokolské cvičební nářadí. Večerní cvičení se ale nelíbilo řediteli, z důvodu zvýšených nákladu na elektřinu. Ředitel používání elektřiny zakázal. Proto sestry chodily zpívat do kostela, za zpěv dostávaly svíčky a ty pak používali při večerních cvičebních hodinách.
Nadále však hledal možnost vybudování sokolovny vlastní.
To se podařilo až roku 1921. Na valné hromadě toho roku bylo rozhodnuto zakoupit komplex budov bývalého místního pivovaru, který pocházel z 2.poloviny 17.století a patřil t.č. hraběti Antonínu Magnisovi ze Strážnice. Budovu s hostincem, sálem, stodolou a dvěma sklepy se podařilo koupit za příznivou cenu 186 tis.Kč.
Historické foto sokolovny
Na přestavbě se podíleli nejen členové Sokola, zapojila se i vojenská posádka, přispěla městská rada i občané ve veřejné sbírce, musela být zřízena i „výpůjčka“. Slavnostní otevření sokolovny proběhlo 21.11.1921. V sokolovně začalo promítat kino, později nazývané „Oko“.
Za protektorátu byl hlavní sál sokolovny nazývám „Viktoria“ a budova sloužila jako kulturní dům až do 60.let minulého století, kdy byl v ulici Bzinská postaven dnešní Kulturní dům.
Dnes je budova sokolovny plně využívána, kromě tělocvičných sálů je zde i restaurace, ubytovací zařízení, využívají se i sklepy. Byla opravena vnější podoba s původními sgrafity a slunečními hodinami od ak. malíře Jano Köhlera.
2001 - oprava fasády sokolovny (sgrafita restauroval bzenecký výtvarník J. Vratislavský)
Sluneční hodiny
K samotné keši:
Stage 1: údaj A= počet zapuštěných obdélníkových sgrafitů na čele budovy vlevo od slunečních hodin
Stage 2: údaj B = počet bytů v pečovatelském domě, bývalé obecní a měšťanské škole (uvedeno na pamětní desce)
Stage 3: údaj C = ciferný součet celého data nasazení lípy (uvedeno na destičce u stromu)
FINAL: N 48° 58 . 25(A+2), E 017° 16.2(B+24)
V kešce naleznete samolepky. Zájemci si mohou vzít samolepku (1 kus).
Dále jsou zde tematická CWG ke keši a k sokolskému projektu. Ta jsou určena k výměně kus za kus.
Tato keš je součástí série *100 sokolských keší republice*,
kterou zakládá Česká obec sokolská prostřednictvím svých žup a jednot.
Série vzniká ke stému výročí založení republiky v roce 2018.
Zdroj: http://www.starybzenec.cz