Historie
Současný gotický chrám stojí na místě původní románské svatyně. Kostel byl z rozkazu Vladislava I. roku 1119 obehnán obranou zdí, která měla umožňovat zdejším obyvatelům případnou obranu. Vznikla tak i první písemná zmínka o církevní stavbě na místě dnešního kostela svatého Bartoloměje. Před rokem 1349 tato svatyně vyhořela.
Na jejím místě byl postaven nový chrám. Při stavbě nového kostela bylo opět uvažováno o jeho začlenění do opevnění. Roku 1384 byl kostel povýšen na děkanský. Kolem roku 1407, byl již plně dostavěn a vyzdoben, o čemž svědčí i postavení tří nových oltářů (sv. Doroty, Panny Marie Vítězné a sv. Kříže a 10 000 mučedníků).
V roce 1422 kostel opět vyhořel. V následujících letech nejspíš sloužil spíše opevňovacím účelům, a tak k obnově chrámu došlo zřejmě až ve 2. polovině 15. století. Využito bylo původních základů, částečně i zdiva. Zachováno zůstalo presbyterium i dnešní sakristie, k obnově věží v průčelí již však z finančních důvodů nedošlo.
K úplné dostavbě a vyzdobení chrámu došlo patrně až za vlády krále Vladislava II. Z doby této přestavby pochází i stavební zvláštnost chrámu, a to, že se osa presbyteria v západovýchodním směru mírně odchyluje k severu oproti ose lodi. Obnovy doznal i inventář kostela. Roku 1496 byla zakoupena vyřezávaná a zlacená zavírací archa s ústředním obrazem sv. Bartoloměje, z níž se dochovala křídla zavěšená na stěnách presbyteria. V době třicetileté války, bylo město včetně kostela, ukrývajícího městské i kostelní cennosti, zcela vydrancováno.
Vzhledem k finančnímu vyčerpání města po třicetileté válce byla obnova velmi pozvolná. Nejprve byl opraven most přes příkop na hřbitov a do chrámu (1646) a až roku 1679 bylo započato se stavební obnovou jak chrámu tak kostelní zdi. Roku 1694 bylo objednán u truhláře Faita Herly nový rokokový oltář, který byl zhotoven v následujícím roce. Rovněž byla pro kostel pořízena řada obrazů a bohoslužebného inventáře, jako např. gotická pozlacená stříbrná monstrance, zlacený krucifix z benátského skla zdobený českými granáty a další.
1. srpna 1885 bylo z rozhodnutí městské rady přistoupeno k regotizaci kostela dle plánů Josefa Mockera. Stavebními pracemi byl pověřen místní stavitel František Donda. Důkladné opravy doznala věž, kde byly zesíleny opěrné pilíře. Přestavěno bylo rovněž průčelí kostela, hlavní okno bylo nově zaskleno a přistavěna dvě točitá schodiště. Na střechách byly zřízeny vikýře, věžička nad presbyteriem byla roku 1889 rovněž nahrazena novou. Roku 1875 byl pro chrám pořízen nový pseudogotický oltář od Josefa Heidelberka. Sochy oltáře, ústřední sv. Bartoloměje a boční sochy sv. Metoděje a Cyrila vytvořil jeho syn František. Výška oltáře, vybíhajícího do tří věžiček, činila 12 metrů, šíře pak 3,3 metru. Oltář byl polychromovaný s převládající okrovou. V roce 1875 byla odstraněna rokoková stříška nad kazatelnou a roku 1885 byla nahrazena neogotickou.
Zvony a zvonice
První dochovaná zmínka o zvonech kostela sv. Bartoloměje pochází z roku 1495, kdy mlynář Jiří zakoupil u mistra Jiřího na Novém Městě Pražském dva zvony. Zvon Bartoloměj, lidově též zvaný Žebrák a Jiří zvaný Mlynář. Tento byl roku 1889 přelit a pokřtěn Václav.
Kvůli své hmotnosti byly tyto zvony usazeny do samostatné zvonice zbudované severně v těsné blízkosti kostela. Tato však postupně přestávala vyhovovat, a tak na jejím místě byla roku 1526 vystavena nová. Stavební část provedl mistr Vít, dřevěnou konstrukci pak tesař Datel. V roce 1616 bylo započato jednání o její obnově. Na věži kostela byly zavěšeny menší zvony. Větší z nich byl zvon Kotel o hmotností 15 centů a 30 liber ulitý roku 1512 v Praze. Po přelití v roce 1598, kdy byl rozražen, byl nově pokřtěn Dominikal. Menší pak Bavor vážicí 494,5 libry ulil roku 1577 zvonař Brikcí na Novém Městě pražském. Posledním byl zvon Jan, který byl roku 1644 přelit a zvětšen na průměr 75 cm. Roku 1608 byl pořízen i zvon "poledníček" o průměru 42 cm. V roce 1765 byl pořízen do malé zvonice na kostelní věži zvon Marie o průměru 82 cm. Velká zvonice doznala roku 1630 celkové přestavby do současné podoby. Další přestavba byla provedena v rámci regotizace chrámu v roce 1894. Střecha s břidlicovou krytinou je zakončena mřížovým a dvěma pozlacenými korouhvemi. V současné době jsou ve velké zvonici osazeny zvony Bartoloměj (Žebrák) a Václav (Mlynář), na věži kostela zvon Dominikál a v sanktusníku zvon Stříbrňáček.
Další historické památky v okolí
V okolí kostela se nachází se nachází další pamětihodnosti, které určitě stojí za prohlídku. Kousek za kostelem se nachází Pražská brána ze začátku 16. století v té je expozice Rakovnických ostrostřelců a dále na ní navazuje budova Muzea TGM. Další branou je Vysoká brána taktéž z 16. století. I tato brána je veřejnosti přístupná a můžete vyšlapat schody až na horní ochoz a tam se pokochat krásným pohledem na celý Rakovník. Na náměstí se dále nachází barokní Mariánský sloup ( někdy také nazývaný Morový sloup ) z roku 1745. Dominantou jižní strany Husova náměstí je určitě budova radnice, která pochází z let 1734 - 1738.
O keši
Ač nejsem osobně zastánce městských microkeší, tak tady nemám jinou možnost, než udělat právě takovou keš. Chtěl jsem, aby byla v blízkosti stavby, které se keš věnuje. Buďte při odlovu opatrní, aby keš nějakou dobu vydržela. Budu rád pokud k logu přidáte i nějakou pěknou fotku zmíněných památek.
Zdroje: wiki, stránky MÚ Rakovník, rakovnicko.cz