Historie myslivosti a jeji kulturni vyznam Traditional Geocache

HISTORIE ČESKÉ MYSLIVOSTI

Myslivost je soubor činností prováděných v přírodě ve vztahu k volně žijící zvěři, jako součást ekosystému, a spolková činnost směřující k udržení a rozvíjení mysliveckých tradic a zvyků, jako součást kulturního dědictví. Počátky myslivosti lze spatřovat v lovu v dobách paleolitu, kdy ještě znamenal pro člověka jeden z hlavních zdrojů obživy. V neolitu přestal být lov hlavním zdrojem potravy díky rozvoji pěstování zemědělských plodin a počátkům rolnictví. S rozvojem feudalismu rostla moc šlechty. Lov se tak stal kratochvílí a sloužil spíše jako příležitost k reprezentaci. Ve 13. a 14. století byly zakládány obory a bažantnice. V 17. - 18. století byly založeny první lovecké řády, při kterých se sdružovali lovci z řad šlechty. V roce 1695 vznikl Řád sv. Huberta, který založil hrabě František Antonín Sporck. Od dob Marie Terezie bylo preferováno lesnictví před myslivostí. Po roce 1848 vydal císař František Josef I. v Olomouci Říšský patent o myslivosti č. 154, který spojil právo myslivosti s vlastnictvím půdy. Honitby se začaly dělit na honitby vlastní a společenstevní. V roce 1923 byla založena Československá myslivecká jednota, která slučovala řadu tehdejších spolků. Následkem zákona o myslivosti č. 23/1962 bylo právo myslivosti odloučeno od vlastnictví pozemku a stalo se doménou státních lesů, státních statků a JZD. Ty právo myslivosti poskytovaly za úplatu mysliveckým sdružením. V roce 1992 byl vydán Zákon o myslivosti č. 270/1992, který opět přiznal právo myslivosti majitelům půdy.

Myslivost má u nás unikátní tisíciletou tradici, kterou nám v jiných částech světa právem závidí. Zatímco mimo středoevropský region je myslivost vnímána pouze jako lov či sport, u nás lze mysliveckou filozofii vyjádřit tak, že samo střílení myslivce nedělá. Naše myslivost zahrnuje řadu aktivit a tradic s lovem a péčí o zvěř spojených, zejména: chovy zvěře, obornictví, bažantnictví, sokolnictví, ochranu zvěře a jejích biotopů, osvětu, mysliveckou kynologii; myslivecké zvyky a tradice jako je myslivecké odívání, používání myslivecké mluvy, dodržování myslivecké etiky, konání výřadů a výloží, pasování, lovecké troubení, myslivecké svatby a křtiny aj. Krom toho, zanechala nesmazatelnou stopu v kultuře – na řadě uměleckých děl (především na obrazech), v písních nebo v architektuře (výzdoba zámků a podobně). Díky svým zvykům, tradicím a rituálům se v roce 2011 myslivost dostala na Seznam nemateriálních statků tradiční a lidové kultury ČR. To je jedním z předpokladů k její nominaci na zápis do seznamu světového nehmotného kulturního dědictví lidstva UNESCO.

 Řád sv. Huberta

Lesní školkařství

Hospodářská úprava lesů

Lesní těžba

Pěstování lesů

Funkce lesů

Lesní cesty