Necelých 600 metrů východně od vrcholu Vinařické hory vznikl v 50. letech 20. století jámový tříetážový lom. Byl založen v lávovém proudu olivinického nefelinitu, který se vyléval z místních sopek na přelomu paleogénu a neogénu, zhruba před 25 miliony let.
Přístup na lokalitu je ze severní části obce Vinařice, nebo po polní cestě, která vede západně, směrem z jihozápadního okraje obce Pchery a po asi 800 m odbočuje vlevo a přivede nás až k lomu:
V lomu se těžil čedič, který byl využíván jako stavební materiál. Vhodné kameny byly mimo jiné sekány na dlažební kostky, které však byly na rozdíl od kostek žulových či mramorových mnohem nepravidelnější. Chodníky vydlážděné čedičovými kostkami jsou v Kladně ještě na některých místech zachované, většina však již byla při rekonstrukcích nahrazena jinými materiály, především živičným povrchem. Kamenivo (zrnitý, sypký anorganický materiál přírodního původu o velikosti zrna do 125 mm) bylo používáno také jako podsypový materiál do spodních vrstev silnic a chodníků v Kladně a okolních obcích.
Těžba v kamenolomu byla ukončena v 80. letech 20. století. Jámový lom naštěstí nebyl po skončení těžebních aktivit rekultivován a na jeho dně i na jednotlivých etážích tak může probíhat proces přirozeného vývoje a změn ve složení společenstev celého ekosystému.
V těsném okolí Vinařické hory a tedy i kamenolomu najdeme sedimenty svrchního paleozoika (období mladších prvohor) reprezentované arkózami s polohami červených lupků.
Výřez z geologické mapy 1:50 000, 12-23 Kladno, vydal Ústřední ústav geologický, 1988, redaktor listu M. Vejlupek. © Česká geologická služba.
Vysvětlivky: 4 – spraše; 6 – eolicko-deluviální kamenitohlinité sedimenty; 9 – nefelinit s olivínem;
10 – alterovaná bazaltická hornina; 11 – bazaltická pyroklastika; 13 – křída, bělohorské souvrství: vápnité jílovce až slínovce; 14 – křída, perucko-korycanské souvrství: křemenné, vápnité a galukonitické pískovce, místy písčité vápence; 17 – karbon, týnecké souvrství: pískovce, arkózové pískovce a arkózy s vložkami slepenců; 18 – karbon, kladenské souvrství: slepence, pískovce, arkózové pískovce, arkózy, aleuropelity, jílovce.
Křídové sedimenty jsou zastoupeny sladkovodním cenomanem, pískovci mořského vývoje cenomanu a dále pak opukami spodního turonu.
Arkózy jsou usazené horniny podobné pískovci, od něhož se liší nízkou mineralogickou zralostí a podstatným zastoupením nestabilních složek (např. živců), snadno zvětrávajících hornin a jílu. Jsou světle zbarvené, často nedostatečně zpevněné, někdy i rozpadavé. Vznikají rychlým uložením nedostatečně zvětralého horninového materiálu.
Lupky jsou technickým označením sedimentárních hornin vzniklých usazením vrstev jílovce na dně vodních nádrží. Podstatnou součástí lupků je jílový minerál kaolinit. Lupky tvoří vrstvy oddělující a rozpadající se v pravidelných útvarech. Používají se k výrobě žáruvzdorných materiálů.
Těleso na Vinařické hoře je typickým stratovulkánem, který vznikl v rámci terciérního alkalického vulkanismu Českého masivu. Intruze magmatu proběhla do hornin bělohorského souvrství (křídové stáří) a později byla díky denudaci sedimentů vypreparována.
Schematická mapa výskytu horninových typů na Vinařické hoře. Profil je mírně převýšený (podle Kopeckého, 1959).
Hlavním přívodním kráterem byla trhlina směru ZSZ-VJV dlouhá až 100 m, kterou v závěrečné fázi vyplnil celistvý nefelinit. Kromě tohoto hlavního kráteru existovalo několik parazitních zdrojů, které produkovaly pyroklastika, a později byly vyplněny pevnou horninou.
Vulkanická činnost může být rozdělena na starší etapu, se kterou je spjat vznik sopečné pukliny hlavního kráteru a mladší etapu, do které spadá hlavní efuzivní i explozivní činnost kráteru. Starší etapa je pravděpodobně miocénní, mladší etapa zasahovala až do pliocénu.
Celé návrší Vinařické hory je budováno hlavním příkrovem, který je mocný až 25 m. V rámci příkrovu lze rozlišit dvě efuzivní etapy, které jsou vzájemně odděleny polohami pórovitého až struskovité typy nefelinitu o mocnosti 1-3 m:
Dvě odlišné fáze tvorby příkrovu jsou odděleny polohou pórovitých a struskovitých hornin. Stav 29.6.2007.
Pórovitá a struskovitá textura nefelinitu, který odděluje dvě odlišné fáze tvorby příkrovu. Stav 29.6.2007.
Tato texturně odlišná jednotka tvoří nejsvrchnější část první etapy výlevu. Horniny jsou zřetelně deskovitě odlučné:
V některých partiích příkrovu je vyvinuta zřetelně deskovitá odlučnost nefelinitu.
Někdy je odlučnost nepravidelná:
V některých partiích příkrovu je vyvinuta nepravidelná odlučnost nefelinitu.
Běžné jsou kausticky přepracované útržky, především se jedná o opuky křídového stáří. V pozdějších fázích docházelo k výlevům jen málo mocných proudů a příkrovů, které se střídaly s polohami struskovitých textur a jemnozrnných tufů až aglomerátů. Hlavní těleso výlevu je překryto polohou komplexem nezpevněných sopečných produktů o mocnosti až 15 m:
V nadloží hlavního výlevu najdeme polohu nezpevněných sopečných produktů.
Bázi tvoří nezpevněný, rezavě žlutý tufit, který přechází do hrubozrnného sedimentu s vulkanickou příměsí. Tento sediment má charakter říčné štěrkopískové terasy.
Nezpevněný sediment charakteru říční terasy s vulkanickou příměsí.
Neovulkanická hornina může být označena jako nefelinit nebo olivinický nefelinit s poměrně malou proměnlivostí magmatu během efuzí. Hlavními složkami jsou augit, magnetit, nefelín, jako vedlejší minerály lze označit karbonát a apatit. Makroskopicky je hornina tmavě šedočerná, velmi jemně zrnitá:
Nefelinit je tmavě šedá hornina s velmi jemně zrnitou texturou. Stav 29.6.2007.
Některé variety mají až amygdaloidní texturu:
Na plochách odlučnosti dochází k rychlému zvětrávání a změněn barvy:
Na plochách odlučnosti dochází ke zřetelnému zvětrávání, které je nápadné změnou barvy horniny.
V dutinách nefelinitu se na Vinařické hoře vyskytují druhotné minerály:
Mezi běžné patří kalcit a chlorit, méně běžné jsou zeolity – thomsonit, chabazit, phillipsit, natrolit a analcim, dále byly určeny pyrit a aragonit.
Při jedné ze svých návštěv lomu jsem se pokusil najít také nějaké minerály v dutinách nefelinitu. Povedl se mi nález dvou minerálů ze skupiny Zeolitů:
Zde se v dutině nefelinitu podařil nález Paulingitu.
A zde jsou krystaly Phillipsitu, je to ovšem spíše na pozorování mikroskopem, než pomocí fotografie.
Lokalita lomu je v okolní přírodě prakticky skryta očím běžných návštěvníků (místní ji samozřejmě znají, ale i tak se určitě najde mnoho lidí, kterým tento kus přírody zůstal utajen) a proto jsem se rozhodl vás sem zavést.
Pro uznání logu odpovězte na níže uvedené otázky, pomocí mého e-mailu v profilu. Odpovědi na tyto otázky můžete nelézt v listingu a na virtuálních stage. Po odeslání odpovědí rovnou logujte. V případě nejasností vás budu kontaktovat.
- Asi nejzajímavějším místem je nejnižší patro. Proto se sem pojďme podívat. Zblízka můžeme pozorovat deskovitou odlučnost nefelinitu ve různých rovinách na poměrně malém prostoru.
a) pod jakým úhlem můžeme pozorovat odlučnost na severní stěně odkryvu?
b) pod jakým úhlem můžeme pozorovat odlučnost na severovýchodní stěně odkryvu?
c) pod jakým úhlem můžeme pozorovat odlučnost na východní stěně odkryvu?
- Odhadněte hloubku spodního patra lomu (změřte za pomoci GPS).
- Na severní stěně odkryvu, těsně nad zemí, můžete spatřit přes 1m dlouhý, téměř vertikální zbytek po dávném vrtu v hornině (vrt je vidět v z větší části v podélném řezu). Co je na něm zajímavé?
- Cestou ze spodního patra, na souřadnicích N 50° 11.105, E 014° 05.771, můžete spatřit zelenou informační cedulku "Geologie a využití nerostných surovin" s QR kódy - na čem je tato tabulka upevněna?
- Co našel owner v dutinách nefelinitu? (viz listing)
- Zkuste rozbít nějaký menší kus nefelinitu (v lomu ho najdete na pokusy nepřeberné množství), například úderem o velký kvádr.
a) jak byste popsali jeho odolnost vůči rozbití?
b) popište barvu lomových ploch a její strukturu
c) charakterizujte hrany lomu
- Na souřadnicích N 50° 11.069, E 014° 05.744 najdete nepřehlédnutelný kus nefelinitu s, pro lom, netypickou odlučností. Popište tvar odlučnosti.
- Vyfoťte sebe nebo svoji GPS v nejnižším patře lomu. Další foto jiných míst lomu potěší.
Pokud budete mít čas a chuť, vezměte si s sebou kladívko a můžete se, stejně jako já, pokusit najít nějaké minerály v dutinách nefelinitu. Najdete určitě spoustu míst vhodných k amatérskému geologickému průzkumu, nejlepší je to asi v jižní části lomu. A nedivte se, pokud uslyšíte poklepávání z různých míst, této činnosti se v lomu věnuje často řada hledačů...
V listingu jsem použil obrazové a textové materiály s laskavým svolení RNDr. Václava Vávry, Ph.D.