-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(small)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
KEŠ / CACHE Tradiční krabičková keš se nachází v poněkud odlehlé, méně navštěvované, ale zajímavé a hezké přírodní lokalitě v blízkém okolí města Klatovy. Tímto místem je malý lomeček s jezírkem ve skalách na rozlehlé pláni zvané Bubnování. Doporučená trasa se mi jeví jako optimální a nejschůdnější. Takže obujte dobré boty (žádné lodičky a jim podobné) a můžete vyrazit. Cestou si dobře hlídejte své děti a psy!
BUBNOVÁNÍ je rozlehlá planina s návrším (443 m.n.m.) na západ od městské části Klatovy - Luby. Výrazný orientační bod tohoto místa tvoří historický SMÍRČÍ KŘÍŽ umístěný na tomto návrší. Bubnování je součástí celé rozsáhlé asi 250 hektarové planiny táhnoucí se od Lub na západ až k Lomci a na sever až ke klatovskému Domažlickému předměstí. Na první pohled se zdá, že tu jsou jenom obdělávané zemědělské pozemky a nic jiného, ale není to pravda. Na severním svahu Bubnování směrem k městu se překvapivě skrývá nečekaně zajímavá a divoká malá přírodní lokalita, o které mnozí místní obyvatelé možná ani neví.
LOMEČEK NA BUBNOVÁNÍ s jezírkem ve skalách je tímto zajímavým místem a pro mnoho kluků to kdysi býval oblíbený cíl tajných klukovských výprav. Jezírko vzniklé místním těžením kamene bývalo kdysi dosti hluboké a bylo proto využíváno i ke koupání. Podle pamětníků se v něm ale někdy v pol. 20. století utopil malý chlapec, následně byl kus skály odstřelen a kamení naplnilo jezírko tak, že dnes je údajně mělké a množství vody v něm tak malé, že ke koupání už to tu nikoho neláká.
>>Obecně závaznou vyhláškou Města Klatovy č.2/2006 (čl.15) bylo toto místo pod názvem "Skalní výchoz Bubnování a přilehlé travní porosty" spolu s dalšími lokalitami zahrnuto mezi chráněné významné krajinné prvky a biokoridory ve městě a jeho okolí. Nemělo by zde být nijak zasahováno a nijak měněn způsob využití.
>>Až do poloviny 20.st. tudy vedla stará sedlácká úvozová polní cesta z Lomce do Klatov (svědčí o ní i torzo křížku při úvozu bývalé cesty), ta však padla za oběť velkým širým rodným lánům a dnes k lomečku žádná trvalá přístupová cesta nevede. K cílovému místu s keší se tak dostanete pouze volným travnatým terénem, různými sezónními pěšinkami vandrovníků a pejskařů, příp. přes okolní pole. Stav terénu se však může měnit podle počasí i podle druhu obdělávání a využití okolních zemědělských ploch, takže i povrch zvolené trasy může být hlavně za mokra proměnlivý a obtížněji schůdný. Pro jistotu proto doporučuji dobrou uzavřenou obuv.
>>Navrženou přístupovou trasu běžně používám a zdá se mi optimálně schůdná a nepříliš dlouhá (jen asi 1 km chůze od WP2 ke keši). Možná se ale na základě vlastní volby rozhodnete dojít ke keši jinou trasou - např. ze silnice Luby-Lomec (souřadnice N 49°22.437, E 013°16.857) odbočením k S na polní cestu vedoucí až na návrší ke smírčímu kříži, a odtud volně přes pole ke keši.
SMÍRČÍ KŘÍŽ NA BUBNOVÁNÍ je velmi starý monolitický kamenný kříž, s nevýraznou hlavou a rameny, na čelní straně s reliéfem kříže (nikoliv meče) a na zadní straně s novodobým číslem 22. Má rozměry 82x45 cm a památkově je chráněn od 15.1.1988 poté, co jej tu během 80.let 20.st. v polích nalezlo a znovu postavilo několik místních občanů - historických nadšenců. Možná se spíše jedná o křížový kámen, což je reliéf kříže vytesaný do hrubě opracovaného kamene, který má jako tento jen částečný a ne úplný klasický „křížový" obrys a tvar.
>>V roce 2003 bylo na území celé ČR zmapováno 3893 kamenných křížů. Každý je jiný, liší se tvary, nápisy či znaky, ale jedno mají společné - skrývají v sobě něco tajemného, přitažlivého a stojí nejčastěji na místech, kde se stal hrdelní zločin či neštěstí, nebo byly upomínkou na lidské oběti při různých živelných pohromách a,morových epidemiích.
>>Středověk byl často velmi krutý, ale ne vždy tak, jak si myslíme. Tehdejší soudnictví vycházející z křesťanského kanonického práva dovolovalo, aby člověk, který spáchal hrdelní zločin, měl možnost popravě uniknout. Vrah se mohl podle smírčího práva dohodnout s rodinou oběti ve smírčí smlouvě o způsobu odškodnění (byl-li chuďas, měl smůlu) a sám navíc vytesat do kamene nebo z kamene znamení kříže a umístit jej na místo svého zločinu. Život na naši zemi nám daroval Bůh, lidský život byl chápán jako nejvyšší hodnota, a pro spásu lidí, jejich vykoupení od hříchu Ježíš Kristus zemřel na kříži. Vraždou, usmrcením člověka pohrdl jedinec Kristovou výkupnou obětí a darem stvoření. Toto jednání si vůči živoucímu Bohu žádalo usmíření – jako potvrzení, že si křesťané váží Vykupitelova kříže. A tak vedle možného odškodnění pozůstalých byli pachatelé zločinu odsuzováni ještě ke stavbě smírčích křížů.
>>SMÍRČÍ KŘÍŽ NA BUBNOVÁNÍ mezi Lomcem a Luby u Klatov označuje místo dávné vraždy. Kdysi dávno tudy vedla z Bavor kupecká cesta, která procházela Lomcem do Klatov a dále pak do vnitrozemí Čech. Na návrší za Lomcem byla podle dávných pramenů prolita lidská krev, když tam nějaký krutý kočí údajně utloukl malého chlapce – pohůnka, a to kvůli většímu rozpíčku (rozpíček, rozpek, vdolek, bandur a pod.). Návrší se pak nazývalo "Na rozpíčku". Muselo to být ale dávno, snad ještě v době předhusitské.
>>TROCHU GEOLOGIE. Město se z větší části rozkládá na tělese nazývaném „Středočeský žulový pluton". Jedná se o těleso hlubinných vyvřelin v horninách českého masivu v trojúhelníku mezi Klatovy-Táborem-Českým Brodem. Hornina tvořící podloží Klatov a jeho okolí je nazývána granodioritem klatovského typu. Z této horniny byly a jsou vyráběny obrubníky, dláždění i pamětní desky. Je-li tato hornina zvětralá, bývá mylně nazývána pískovcem. V tomto materiálu je vytesána i většina několikapatrových sklepení pod měšťanskými domy v Klatovech. Nejhlubší se nacházely v Krameriově ulici.
V okolí města se pak nachází geologické zlomy, které byly vyplněny rozrušeným materiálem hornin. Tyto byly druhotně vyhojeny křemennými žilami. Od Tětětic přes Bezděkov, vrch BUBNOVÁNÍ, přes Luby, údolím Mochtínského potoka na Pláničku a do Nalžovských hor se táhne „Stříbrnohorský zlom". Nedaleko LOMEČKU NA BUBNOVÁNÍ (od zastávky ČD Klatovy-město směrem na Lomec, cca 1000 m) je soustava křemenných žil s krystaly mléčného křemene i křišťálu, které lze nalézt na okolních polích. U obce Loreta se těžil důlním způsobem vápenec. Také se v okolí Klatov nachází bohatá ložiska cihlářských hlín o tloušťce až 20 m (velká cihelna byla v Lubech - dnes tu stojí hypermarket Albert). Nad obcemi Sobětice a Kosmáčov se v 15. stol. nacházela důlní těžba zlata.
PŘEJI HODNĚ ZDARU PŘI HLEDÁNÍ A PŘÍJEMNÉ ZÁŽITKY.
Additional Hints
(Decrypt)
Wrfxlaxn h gebwfgebzh.