SOKOLSKE PRAPORY (056) Mystery Cache

This cache has been archived.

Kopretina: Misto je vykacene, viko chybi. Po dohode s revirnikem o moznosti presunuti jsme se domluvili na archivu. S tezkym srdcem posilam svou prvni kes do vecnych lovist a dekuji vsem za hezke logy a FP ;)

More
Hidden : 2/3/2018
Difficulty:
1 out of 5
Terrain:
1 out of 5

Size: Size: regular (regular)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works
Looking for a different adventure?

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:




Tento rok si připomínáme významné jubileum naší republiky, a to sté výročí založení Československa. Tato série vznikla právě z tohoto důvodu s cílem počtu sto keší zaměřených vždy na nějakou významnou osobnost, objekt či symbol Sokola.
Tato sokolská keš, jak již název napovídá, se bude věnovat symbolu, který zaujímá přední místa, a to sokolským praporům.
Listing vám přiblíží některé z praporů, které patří k nejvzácnějším a jsou spjaty s významnými osobnostmi naší minulosti. Jde především o Mánesův prapor Sokolu Pražskému, který připomíná historické okamžiky založení Sokola v roce 1862 a díky Josefu Mánesovi patří i mezi známá umělecká díla.
Z dalších významných je nutné vzpomenout na prapor věnovaný T. G. Masarykem a E. Benešem, jejichž kopie jsou vždy součástí slavnostních a pietních akcí pořádaných ústředím ČOS.
Ze stovek dalších praporů , které často připomínají pohnutou historii tělocvičných jednot a žup, je zde zmíněn unikátní prapor zbraslavské jednoty a popis nejstarších příbramských sokolských praporů.


Mánesův prapor

16. února 1862 proběhla ustavující valná hromada tělocvičné jednoty Sokol, kde bylo rozhodnuto opatřit prapor, který bude spolek reprezentovat. Za tímto účelem se začaly scházet významné ženy z kruhu pražských dam jako například Kateřina Fügnerová či Marie Riegrová.
Navíc, s Mánesem byl patrně od založení Sokola v častém kontaktu sám Jindřich Fügner. Aby také ne, vždyť Mánes byl už význačným umělcem a nadšeným vlastencem. Byl zakládajícím členem Umělecké besedy a nejeden spolek se honosil praporem právě od něho. S Fügnerem patrně Mánes konzultoval práce na sokolském praporu. Fügner si přál, aby velké hedvábné plochy, na kterých Mánes pracoval, byly ryze českým výrobkem.
S pracemi začíná Mánes na jaře 1862 a trvaly mu čtyři měsíce. Prapor byl malovaný olejem na hedvábí mající na lícové straně šedobílého sokola s rozepjatými křídly obklopeného modrou nařasenou stužkou. Na nejširším místě, nad křídly sokola, je nápis "TUŽME SE". Rubová strana je rozdělena na třetiny. Ve střední části je červenohnědě vyveden nápis SOKOL a v obou dalších částech jsou bílo – červeno – modré ornamentální kvítky. Celá rubová strana je olemována zvlněným rudým okrajem. Mánes navrhl i kovový hrot praporu. Součástí praporu jsou dvě stuhy z červeného a bílého hedvábí se stříbrně vyšitým sokolským znakem a hustými stříbrnými třásněmi.

Slavnost svěcení praporu
K slavnostnímu předání praporu pražskými dámami, které prapor Sokolu věnovaly, došlo 1. 6. 1862 v sále Apolla v Ječné ulici, kde tehdy sokolové cvičívali. Slavnost byla zahájena bratrem starostou Jindřichem Fügnerem a vystoupením pěveckého spolku Hlahol. Poté již následovalo předání praporu do rukou členů Sokola Pražského. Této role se ujala významná česká spisovatelka, vlastenka a sokolka Karolina Světlá, která přibila do žerdě praporu první a poslední hřebík. Ostatní hřebíky přibily oslovené kmotry praporu.
Poté byl prapor předán praporečníkům Sokola Pražského. Do žerdi byla vložena věnovací listina, podepsaná všemi dámami, které prapor darovaly. Po ukončení slavnostního aktu předání praporu následovalo všeobecné cvičení.
Odpoledne se členové Sokola Pražského vydali s praporem neseným v čele na výlet do Krče. Nebyl to ale obyčejný výlet. Sokolové byli po ceste halasně vítáni davy lidí, v Nuslích jim hráli hudebníci národní pochod a Jan Neruda dokonce napsal o celé události fejeton.
Mánesův prapor se stal součástí každého výletu a veřejného vystoupení Sokola Pražského při jakémkoli počasí. Toto zacházení ale praporu nesvědčilo. Barvy se začaly odlupovat, látka se třepila a prapor chátral. Mánes byl tedy nucen roku 1864 přistoupit k opravě. Spolku Sokol Pražský bylo doporučeno po této opravě již prapor nepoužívat a řádně ho uložit. To se ale bohužel nestalo a prapor se používal dál. Zpráva výborové komise z 15. 1. 1886 dokládá, že už byl prapor ve velmi špatném stavu. V roce 1889 byla pořízena kopie Mánesova praporu (tentokrát se jednalo o výšivku na hedvábí). Původní prapor se sokolové pokusili zrestaurovat, ale to nebyl šťastný krok a prapor byl ještě více poškozen. Přestal se používat a byl uložen do sbírek jednoty.
K opravě již téměř rozpadlého praporu dochází až v roce 1912 odbornou firmou. Náklady na opravu se vyšplhaly na 10 000 korun. Prapor byl rozšit na dvě poloviny, složen z jednotlivých proužků a nití a napnut na nové hedvábí. Každá část byla zvlášť zarámována, zasklena a umístěna v Scheinerově síni v sokolovně Sokola Pražského.
Sokol Pražský si nechal zhotovit ještě jednu kopii Mánesova praporu. Tu užívá dodnes při různých slavnostních příležitostech.

Prapor T. G. M. a prapor dr. Edvarda Beneše

Ve sbírkách Národního muzea nalezneme dva papory, které byly sokolstvu věnovány jako dary od mužů nejvýše ve státě postavených, a to od dvou prvních československých prezidentů Tomáše Garrigua Masaryka a Edvarda Beneše. Během druhé světové války byly oba prapory naštěstí dobře uschovány (zazděny u bratra Františka Straky doma v Dobřichovicích) a vyzvednuty byly 25. 8. 1945. Česká obec sokolská má kopie těchto praporů a používá je při slavnostních příležitostech.

Prapor T. G. M.
T. G. Masaryk vstoupil do Sokola v roce 1882 a jeho členem zůstal až do smrti. Velmi dobře si uvědomoval význam sokolů při vzniku legií a při utváření samostatného Československa. Masaryk se často a rád účastnil sokolských akcí, všesokolských sletů, podporoval jejich myšlenky a ideály. Právě v rámci VIII. sletu věnoval prezident sokolstvu čestný prapor. Slavnostní předání se odehrálo 5. 7. 1926 na Pražském hradě ve Španělském sále. Poté se hosté přesunuli na první nádvoří Pražského hradu, kde byl prapor, za přihlížení obecenstva a za zvuku státních hymen, slavnostně uveden.
Čestný prapor zhotovili studenti a profesoři UPRUM Praha podle návrhu profesora Františka Kysely. Vyšívací práce provedly žačky slečny Krautové. Na bílém poli na lícní straně praporu je vyobrazen velký státní znak, nad ním je vyšit nápis "Sokolstvu T. G. Masaryk". Červené pole vyplňuje pták sokol stojící na stuze, která na sobě nese jedno z Tyršových hesel " Tužme se!".
Nad sokolem je do velkého půlkruhu vyšit nápis "Československá obec sokolská". Prapor je po obou stranách lemován šachovitou obrubou v barvě trikolory – červená a bílá pole se střídají s polem modrým, které má oproti nim poloviční šířku.
Zhotovení žerdi se podle návrhu architekta Dryáka ujala firma Javůrek a Vrabec a firma Kirchner. Hlavice Masarykova praporu má podobu lvíčka ve skoku.

Prapor dr. Edvarda Beneše
Setkání prezidenta Edvarda Beneše se zástupci všech domácích žup v čele se starostou ČOS dr. Stanislavem Bukovským proběhlo na Pražském hradě dne 4. 7. 1938. Byly zde přítomny i delegacez různých států, například z Litvy, Holandska, Švýcarska, Francie, Rumunska, Anglie a Belgie. Prezident poděkoval přítomným za účast a předal do rukou bratra starosty krásný prapor vyšívaný ve zlatých, stříbrných a státních barvách.
Podobu praporu navrhl i tentokrát profesor Kysela. Na lícní straně, mezi lipovými ratolestmi s modrou stuhou a nápisem "Tužme se!", vzlétá stříbrně vyšívaný sokol směrem vzhůru. Křídla protíná nápis "Československá obec sokolská". Pod nápisem je pak vyšit velký státní znak s nápisem "Pravda vítězí" a s letopočtem roku 1938 v římských číslicích. Obě strany praporu jsou lemovány pruhy v barvě trikolory. Součástí praporu jsou také stuhy ve státních barvách a s nápisem "X. všesokolský slet v Praze 1938". Zpracování tyče praporu se ujal profesor Karel Štipl a je zakončena bronzovou hlavicí sokola.



Unikátní prapor zbraslavské sokolské jednoty

Zbraslavský Sokol se dlouho pyšnil unikátem – neobvyklým praporem s náboženskou tématikou. Dokonce jej muselo předsednictvo ČOS schválit jako platný sokolský prapor. Autorství bylo původně celé připisováno Josefu Mánesovi. Pozdější výzkumy přisoudily spoluautorství také některému z jeho žáků.
Na jaře roku 1848 byla sdružením a usnesením zbraslavských občanů zřízena národní garda. Místní dámy uspořádaly sbírku na gardový prapor. Malován byl oboustranně. Na jednom šátku praporu byl vyobrazen český lev, na druhém Zbraslavská madona. Široké stuhy nesly nápisy: "Za svobodu národa" a "Národní legie 1848". Prapor byl původně lemován červenými listy se zlatými střapci. Jeho žerď byla červená s bílými rýhami, zlatými ozdobami a vinoucí révou s hrozny. Zakončena byla zlatým hrotem.
Po obléhání Prahy v červnu 1848 se zbraslavská garda rozešla. Samotný prapor byl vystaven u chórové lavice v kostele sv. Jakuba. Tam ale hrozilo po výměně faráře za Němce jeho prozrazení a spálení a tak ho továrník Antonín Richter v noci tajně odnesl. Prapor byl rozebrán a po částech uschován. Později se z něho nalezly pouze oba dva malované šátky a obě stuhy. Zlaté lemování se střapci a žerď už se ale bohužel nenašla.
Prapor byl ukrýván až do roku 1878. Vedení obce ho poté nabídlo spolku dobrovolných hasičů, který jej odmítl. Prapor s vděkem přijala tělocvičná jednota Sokol, která získala roku 1896 od ČOS mimořádné povolení, že může prapor používat oficiálně jako sokolský.
Během světových válek musel být prapor opět ukrýván a rozebrán. Svého veřejného vztyčení se dočkal až 2. 7. 1945.
Na začátku roku 1948 byl prapor odevzdán do Národní galerie v Praze k opravě. Po jeho restaurování byl zapůjčen pro výstavu "Rok 1848". Po skončení výstavy, vlivem politických čistek, se ale prapor do jednoty už nevrátil. Nyní se nachází v depozitáři Středočeského muzea v Roztokách u Prahy. Přiložené fotografie částí praporu jsou pořízené zástupci jednoty v roce 1998 při získání povolení do neveřejné části depozitáře.




Nejstarší příbramské sokolské prapory

Příbramský prapor se pyšní označením druhého nejstaršího hned po Mánesově pro Sokol Pražský.
Sokol v Příbrami byl založen v srpnu roku 1862. Členové kromě pravidelného cvičení několikrát týdně pořádali i výlety po přírodních a kulturních památkách v širokém okolí. S sebou si brali tehdy ještě jednoduchý prapor z červeného a bílého tibetu s namalovaným českým lvem na jedné straně a sokolem s rozepjatými křídly na straně druhé. Na postříbřeném konci žerdi byl vyřezávaný sokol ze dřeva.
Nový příbramský prapor byl slavnostně odhalen 14. 8. 1864. Na tuto slavnost přijeli sokolové z Prahy v čele s Miroslavem Tyršem, Poděbrad a Plzně. Průvod městem se slavnostním rozvinutím praporu se konal na náměstí před kostelem. Okolo praporu bylo dvanáct družiček v sokolském kroji. Po slavnostní řeči dr. Tyrše a náměstka starosty byl prapor rozvinut. Slavnost byla doplněna veřejným cvičením a večerním plesem.
Prapor je zhotoven z bílého a červeného hedvábí. Na bílé straně byl olejem namalován sokol v životní velikosti s rozpjatými křídly (dochovaly se jen fragmenty) a na červené straně je bílý český lev. Na konci žerdi je postříbřený kovový sokol, dar od Jindřicha Fügnera.
Prapor byl financován z veřejné sbírky a dnes se nachází v depozitáři Národního muzea v Terezíně.


Jak na keš:

Úvodní souřadnice vás přivedou před místní sokolovnu, na které jsou umístěné dvě nástěnky. Ta levá obsahuje rozpis cvičení a organizační informace místní jednoty. V té vpravo je umístěn prapor. Pokud jste si přečetli listing, jistě pro vás nebude problém určit, o který se jedná.>
Keš je připravena jako jednostagová multina, takže vás čeká k finále udělat ještě jeden krok.
Vašim úkolem je pozorně si prohlédnout prapor a najít na něm souřadnice, kde se ukrývá schránka.
Věřte, že to není ani těžké, ani daleko.

Jenže podmínky se mění, sokolovna se zatoužila obléknout do nového fasádního hávu a s touto změnou byla nástěnka se souřadnicemi odstraněna. Bohužel už není možné její vrácení na původní místo a tak jsme po delší době čekání a nadějí udělali z multinky jednoduchou mysterku, která spočívá ve složení jednoho z uvedených praporů. Dílků je pouhých 24, takže je to opravdu lehká mysterka. Po dokončení se vám zobrazí finální souřadnice.

puzzle




Sokolovna je umístěna v centru malé vesnice. Prosíme kačery o nenápadný odlov. Ke keši nechodit za svitu baterky, aby nedošlo k prozrazení schránky.

Velmi se všem kačerům omlouváme za změnu typu keše z multiny na mysterku. Jsme si vědomi, že mohou některým rozhodit statistiky, ale na místě není nic, co by se dalo použít pro výpočet finálky. Proto jsme zvolili jednoduché skládání puzzlíků.


Poděkování:
- redakci sokolského časopisu, ze kterého jsem čerpala informace pro tento listing
- kačerce kWatule s opravou odborného textu
- Ricovi za změnu typu keše a trpělivost před dalším spuštěním
- šikovnému pavelkovi za vytvoření puzzlíku


Stejně jako u ostatních ze série i tato obsahuje uvnitř razítko, která neodnášejte. Jsou zde také samolepky. Ty jsou spolu s razítkem potřebné pro hru, kterou Sokol v rámci projektu připravil. Zájemci si mohou vzít samolepku (1 kus na hráče) nebo si otisknou razítko do hrací karty. Jako ve všech keškách sokolské série, jsou i zde větší dřevěné placky, které si můžete brát bez výměny. Pro každého pochopitelně zase jenom jeden kus.
Dále jsou zde sokolská CWG. Ta jsou určena k výměně kus za kus.


Děkujeme za návštěvu a SOKOLU ZDAR!


Tato keš je součástí série *100 sokolských keší republice*,
kterou zakládá Česká obec sokolská prostřednictvím svých žup a jednot.
Série vzniká ke stému výročí založení republiky v roce 2018.

Sokolská hra je prodloužena do 28.10.2018

Additional Hints (Decrypt)

snyršaá ibqn

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)


Advertising with Us

Inventory

There are no Trackables in this cache.

View past Trackables

What are Trackable Items?

Bookmark Lists

View all bookmark lists...