Vítáme Vás na naší první keši, kterou jsme věnovali obci Malesice.
Malesice jsme si nevybrali náhodou, dlouhou dobu jsem zde bydlel a od mého nynějšího domova je to jen pár kilometrů.
Něco málo z historie Malesic:
Obec Malesice je zmiňována poprvé v r. 1239, kdy ji držel Zdeslav, syn Ratmírův. Později se obec stává součástí panství vzniklého patrně v letech 1297–1321 v souvislosti s výstavbou nedalekého hradu Kyjov. Tento statek spolu s obcí získává v roce 1365 kladrubský klášter. Obdobně jako jiné církevní statky byly pravděpodobně i Malesice s hradem Kyjovem zabrány západočeskou šlechtou či ještě spíše některým z bohatých plzeňských měšťanů, kteří v husitském období získávali majetek v okolí Plzně. Další majitelem se stává nejpozději roku 1462 Antonín Harsdorf, jenž se v době čilých styků Plzně s Norimberkem usadil v Plzni a oženil se s místní rodačkou Barborou Fritzovou. Jeho syn Hanuš prodal Malesice v r. 1489 bohaté plzeňské měšťance Anně Šefránkové z Poutnova. Ta nechává roku 1503 zhotovit pro zdejší kostel sv. Jiří hodnotnou monstranci a zároveň ve své závěti z téhož roku zmiňuje poprvé tvrz v Malesicích. Následuje řada majitelů obce i tvrze: hrabata Barbové z Wachsensteinu (1713–1753) za jejichž vlastnictví byl postaven roku 1730 zdejší barokní zámek, Shirndingerové, Schönbornové.
Roku 1917 získává Malesice rytíř Karel Škoda. V roce 1938 jsou Malesice připojeny k Velkoněmecké říši a 65 českých rodin bylo vystěhováno. Po druhé světové válce bylo z Malesic odsunuto nejen 35 zdejších Němců, ale i 160 říšských uprchlíků. Od roku 1960 byly Malesice součástí okresu Plzeň- sever a o rok později se k nim připojil Dolní Vlkýš.
Dne 27. listopadu 2002 došlo k podpisu „Dohody o připojení obcí Malesice a Lhota k městu Plzni“, díky které se Malesice staly od 1. ledna 2003 součástí města Plzně jako devátý městský obvod.
Zajímavosti v Malesicích a okolí:
Kostel sv. Jiří
Nejstarší částí chrámu je téměř čtvercové presbyterium zaklenuté křížovou klenbou završenou svorníkem ve tvaru růžice se třemi řadami okvětních lístků. Obdélná sakristie přiléhá k severní části presbyteria. Strop tvoří dvě placky, původně však byla zaklenuta stejně jako presbyterium křížovou klenbou. Zajímavostí je nika v západní stěně vedle dveří, které se lze domnívat, že původně sloužila jako malý krb. Hlavní loď chrámu je od presbyteria oddělena přes 7 metrů vysokým lomeným vítězným obloukem a výškově dvěma schody. Podlahu tvoří kamenné plotny. Plochostropý prostor lodi osvětluje šest jednoduchých nahoře obloukem zaklenutých oken, tři po každé straně a jedním v západní stěně na úrovni zděné kruchty. Ta má hloubku 6,2 metrů a je vynesená dvojicí hranolových pilířů a přístupná levotočivým schodištěm v jihozápadním roku.Kostel byl renesančně přestaven r1597. Má goticko – renesanční věž . Ve zvonové stolici ve věži jsou osazeny čtyři zvony. V horní části je osazen větší zvon v vročením 1654 a upomínkou na Melichara Matouše Michelina z Plzně a reliéfem Panny Marie na krku. Druhý, menší, z 15. století, nese nápis v gotické minuskuli „Zdávas Maria milosti plná, pán s tebou…“. Třetí zvon, osazený ve spodní části, nese text „Iacob Wilhelm Seitz hat mich gegossen in Pilsen 1782 – Leopold baro de Schirnding“. Čtvrtý, z roku 1863, je zasvěcen sv. Janu Nepomuckému.
Roku 1928 byla na věž usazena nová kopule ve tvaru helmice. Sgrafita v prvním patře byla obnovena v roce 1947. A v roce 1959 byl do kostela navrácen vyníkající pozdně gotický dřevěný reliéf svatého Jiřího bojujícího s drakem. Nyní je reliéf i monstrance pořízená z odkazu Anny Šafránkové dlouhodobě zapůjčena Národní galerii v Praze.
Kaple Panny Marie
Kaple stojící na zalesněném svahu v Kyjovském lese byla vysvěcena roku 1894. Je charakteristická tím, že ve hmotě stavby je zazděna část dubu, na němž visel mariánský obraz, po němž kaple dostala své jméno. Dubový kmen plní funkci netradičního oltáře.
Fara
Nedaleko kostela sv. Jiří byla z podnětu místního faráře roku 1750 vystavěna barokní fara. č.p 39, na niž je od keše pěkně vidět :).
Malesický Zámek
Je dílem známého plzeňského barokního architekta Jakuba Augustona, byl postaven na mírném svahu nad vesnicí a má tvar obdélníka, z jehož průčelí vystupují 3 strany osmistěnu sálů. Střecha je mansardová. Hlavní průčelí, směřující k západu, je uprostřed rozděleno trojosým rizalitem, který svým druhým poschodím převyšuje čtyřosá křídla, původně jednopatrová. Při posledních adaptacích byla doplněna o druhé poschodí. Také postranní křídla mají v rozích ploché rizality. Do ústředního rizalitu vede v přízemí zdobený portál. Pilíře s volutovou hlavicí po jeho stranách nesou balkon se zprohýbaným půdorysem a balustrádou. Rizalit vrcholí štítem se dvěma okny a bočními volutami, celá fasáda je ozdobena zvlněnými nadokenními římsami. Postranní průčelí jsou šestiosá, 
zadní obrácené do zahrady je obdobné průčelí hlavnímu, má však z prohnuté terasy tři pravoúhlé vchody do osmiúhelníku. Ten tvoří valeně sklenutý sál s osmi lunetami, při nedávných přestavbách napojený na kuchyni v sousedních místnostech. Nad ním je v patře obdobný prostor.
Po roce 1945 se zámek stal majetkem plzeňských vysokých škol, pro něž byl po požáru v roce 1948 opraven a adaptován jako studentská kolej.
Tři sta let starý malesický zámek a přiléhající tříhektarový park odkoupil před lety od Západočeské univerzity Miloš Houser. Památku od té doby využívá jako ubytovnu převážně pro zahraniční dělníky a sociálně slabé, což nese většina místních (poprávu) velice nelibě.
Hrad Kyjov
Stál na skalnatém výběžku v nadmořské výšce asi 370 m n. m. nad Chotíkovským potokem asi jeden a čtvrt kilometru severovýchodně od Malesic. Ačkoliv se dnes na místě hradu nenachází žádné zbytky zdiva, starší popisy zmiňují nálezy kamenů s maltou. Vzhledem k charakteru zdejšího pískovce je možné, že se nadzemní zbytky zdiva působením povětrnostních jevů rozpadly.Přístupová cesta stoupala od Chotíkovského potoka z jižní strany. Čelo hradu chránil široký příkop a mohutný val. V místě, kde je na jižním konci val o něco nižší, stávala brána do hradního jádra. Část jeho plochy tvoří rozměrná prohlubeň, která by mohla být zbytkem stavby, ale také malým nádvořím. Dvě okrouhlé prohlubně vznikly při novodobých výkopech.
Při stavbě cesty do Chotíkova ve 30. letech 20. století dělníci údajně objevili část podzemní chodby. Nákres jejího průřezu byl uložen v plzeňském Západočeském muzeu, ale ztratil se.
Sousoší sv. Jana Nepomuckého
Velkoryse řešené sousoší sv. Jana Nepomuckého na malesické návsi pochází z roku 1725.
Malesická skála
Je přírodní památka nacházející se severně od obce Důvodem ochrany je ojedinělý skalní útvar v karbonských usazeninách říčního proudu, kde různá rychlost toku zapříčinila různé složení usazených vrstev s rozdílnou odolností vůči zvětrávání. Na vrcholu má náznak tzv. pokličky, Malesické skále se ale blíže věnují jiné keše.
Malesický Dvůr
Je to sportovně-kulturní objekt, podél kterého jste nejspíše přišli/přijeli. Pořádají se zde svatby, plesy a různé sportovní akce. Zároveň slouží jako restaurace, obzvláště v létě oceníte venkovní zahrádku a možnost osvěžit se.
O keši:
Jedná se o malou krabičku, kam je možno vložit i nějaké to CWG, ale upřednostňujeme vložení nějakého přívěsku na klíče 
, ty totiž sbíráme. Její umístění vás přivede na nově otevřenou cyklostezku spojující Malesice s Radčicemi.
Prosím, vracejte keš nápisem k sobě, aby držela všemi magnety.
EN: This cache is dedicated to village Malesice which is one of Pilsen districts (No. 9). I lived there for a long time and spent there my childhood, now I am living just few kilometers away. History of Malesice is quite long (even longer than Pilsen itself
). This cache will show you some historical buildings (waypoints) in Malesice.
Příjemný lov přeje Alešek a Evík !!!
1) 10.3.2018 byla keš přemístěna z důvodu výstavby chodníku !
2) 13.8.2019 byla keš přemístěna na bezpečnější místo !
3) 3.3.2020 byla keš snad naposledy přemístěna na bezpečnější místo !
4) 1.7.2020 byla keš obnovena na posledním místě !