A máme tu další krabici ze série Velký přelet / Great flight, tentokrát jednoduchou multinku. 
Jelikož tahle série zatím nemá žádnou krabičku o trase Přeletu, tedy kudy se obě TUčka dostala do svých nových bydlišť - kunovického leteckého muzea a Air Parku ve Zruči u Plzně, jsem se to rozhodl napravit... A toto je výsledek.
Něco o plánování trasy
Transporty nadměrných nákladů se připravují celé měsíce. A jinak tomu nebylo ani v tomto případě. Vše se odvíjí od hmotnosti a rozměrů nákladu. Podle toho se zvolí přepravní technika a od té se pak odvíjí trasa. Transportní firmy obvykle trasu volí na základě zkušeností, podle toho, co už přepravily v minulosti. „Dopravci v archivech zůstává, co už převezl. Má zaznamenané parametry k průjezdům mostů, křižovatek a dalších míst, takže ví, s jakými rozměry tam může projet,“ říká Martin Ludvík, manažer projektů u přepravní společnosti UTP.
Jakmile je naplánováno, probíhá průzkum trasy. K tomu firmy využívají jak různé počítačové programy, tak i fyzickou kontrolu a proměření. Pokud náklad překračuje určité limity, musí dopravce doložit znalecké posudky, že náklad dané hmotnosti může projet kritickými místy – to se týká například únosnosti mostů. Kromě toho si musí vyžádat souhlas vlastníků komunikací, kudy bude náklad projíždět. „Silnice prvních tříd a dálnice spadají pod Ředitelství silnic a dálnic, silnice druhých a třetích tříd pod Správu a údržbu silnic daného kraje. Ti všichni by měli dát vyjádření a schválení,“ vysvětluje Martin Ludvík, „A až to všechno je, jdeme s tím pro žádost o povolení na ministerstvo dopravy." A pokud je již cesta odsouhlasena a fyzicky schválena, může se vyrazit. Běžné překážky, jako je třeba dopravní značení, troleje nebo veřejné osvětlení, se předem nesundávají, pracuje se s nimi až během průjezdu nákladu. Na některých úsecích mohla souprava uhánět rychlostí až 60 km/h, nicméně některá problematická místa, jako jsou třeba mosty, se musela projíždět krokem a některé úseky musel tahač dokonce projet protisměrem.
A kolik že to celý ten kolos vážil? 25 tun. S tím ale nebyl až tak velký problém jako s délkou. Jen samotný trup má na délku skoro 42 metrů, celková souprava i s tahačem tedy činila 51,5 metru. A s tím vyrazili na cestu 380 km dlouhou...
TU - 154M s registračním číslem 1016
Starší z obou strojů, Tu-154M se sériovým číslem 1016, byl do České republiky dodán koncem roku 1996. Stejně jako jeho mladší „bráška“ 1003 byl pořízen v rámci vyrovnání ruského dluhu vůči ČR. Letoun, tehdy ještě součást vládní letky, nesl původně registraci OK-BYZ. Piloti mu přezdívali Zuzana.
„Zuzana“ si odbyla své největší chvíle slávy v roce 1998. Právě tímto letadlem se totiž v únoru vraceli vítězní olympionici z Nagana - odtud přezdívka „Naganský expres.“ Let, který pilotoval někdejší legendární akrobatický pilot Petr Jirmus, vstoupil do dějin zejména kvůli množství alkoholu zkonzumovaného na palubě – o což se postarali především hokejisté. Ti prý letadlo dokonce i oficiálně pokřtili. Oslavy prý byly tak bujaré, že piloti své cestující během letu žádali, aby se zklidnili – pobíhání a poskakování slavících sportovců prý ovlivňovalo vyvážení letadla a působilo posádce značné problémy.
Ale narozdíl od diamantů sláva tohoto letounu nebyla věčná a roku 2007 byl i s druhým TUčkem nahrazen novějším Airbusem A319 CJ. A dál už to znáte. A po 9 letech odpočívání se tento Tupolev jako první z dvojice vydal na svojí poslední cestu - naštěstí ne šrotu, ale do kunovického leteckého muzea.
Pouť začala v pátek 23. 9. 2016 na kbelském letišti, které tahač i s trupem opustil kolem 9:30 a pokračoval směrem na Brandýs, kde se ocitl o hodinu později - tedy v 10:35. Odtud se vydali směrem na Čelákovice, projeli kolem ownera, který zrovna seděl ve školní lavici a naslouchal výkladu o gravitaci. Z Čelákovic tahač pokračoval směrem na Kersko, kudy projížděl po dvanácté hodině, vyhnul se Poděbradům a přes Jičín vyrazil směrem Hořice, odkud pokračovali do nedaleké vesničky Milovice u Hořic, kde se v 15:20 utábořili a po dlouhé cestě si odpočinuli.
Z Milovic vyjížděli po 12 hodinách odpočinku v sobotu ve 3:30 ráno a pokračovali směrem Hradec Králové, kam dorazili ve 4:00. Další část cesty směřovala přes Holice a Litomyšl, kudy projížděli kolem 6:00. Přesně za hodinu a půl si udělali přestávku na D35 - Břuchotín, kde setrvali trochu déle a tento den již nikam dál nepokračovali.
V neděli 25.9. půl hodiny po půlnoci vyrazili dál - Přes Olomouc, Lipník nad Bečvou a Přerov, kudy projížděli ve 3:30 pokračovali až do Otrokovic. A odtud je to už jen kousek do Kunovic, kam dojeli krátce po deváté hodině. A po 5 hodinách, ve 14:35 letadlo definitivně opustilo palubu tahače a mohlo se slavit.
TU - 154M s registračním číslem 1003
Mladší z dvojice Tupolevů už nestihl éru „vládní letky“ a přišel do letky kbelské 24. základny dopravního letectva Armády ČR. Po příletu na kbelské vojenské letiště byla provedena instalace modernějšího přístrojového vybavení. Protože byl od začátku veden jako armádní letoun, dostal vojenskou imatrikulaci 1003. Stroj byl vyroben v roce 2000 a jedná se o jeden z posledních vůbec vyrobených letounů TU - 154. Dle ruských internetových stránek Russianplanes.net je to poslední kus, který byl určen pro export do ciziny. Tento kousek si vysloužil přezdívku „Prezidentský dostavník.“
Druhý z páru letounů TU-154M byl připraven k odjezdu přesně dva roky a dva dny poté, co se parta dobrovolníků z Leteckého muzea v Kunovicích obou letadel poprvé dotkla. Na svou poslední cestu vyrazil v sobotu 17.12.2016 jednu hodinu po půlnoci ze kbelského letiště, ale tentokrát vyrazili jiným směrem - měli namířeno do Zruče u Plzně, vzdálené přes 150 km. Vydali se směrem na Velvary, odkud pokračovali přes Slaný na Řevničov. Po asi 20 km konvoj odbočil doleva a přes Jesenici jeli až do samotného cíle, kam dorazili v neděli ráno. Stejný den v 8:00 přijely jeřáby na vykládku a po několika hodinách byl i druhý TU - 154 ve svém novém domově.
Zdroje (některé s vlastními úpravami):
A teď ke kešuli:
Tahle jednoduchá multinka patří do stále se rozrůstající série Velký přelet / Great flight. Pokud bys měl i ty zájem o založení nějaké krabice věnované právě Velkému přeletu, kontaktuj prosím kačera KacikTT. Nezapomeňte si opsat bonusové číslo z logbooku!
Tady je seznam prozatím publikovaných kešulí: Bookmark
1.stage (N 50° 09.610 E 014° 36.760) - červený stojan: Na těchto souřadnicích se nachází stojan s jízdními řády, na kterém lze najít tyto čísla:
A = číslo noční autobusové linky, která tady na znamení zastavuje (číslo na černém poli)
B = číslo denní autobusové linky, která tady na znamení zastavuje (číslo na bílém poli)
Finálka: Tak, teď máte vše potřebné a můžete se vydat na malou procházku k finálce, která se ukrývá na následujících souřadnicích:
N 50° 09.(A-343) E 014° 36.(B*2)+10
Děkuji prochymu67 za fotky do listingu a KacikoviTT za betatest!
Ať se krabka líbí
Lovu zdar!