Keš je součástí série ZMP - Zmizelá místa Pelhřimovska. Bonusové číslo této keše J hledej v logbooku.
Tento mlýn klapal na Novodvorském potoce, mlýnské kolo roztáčela tzv. horní voda, přiváděná na jeho lopatky nebývale krátkou strouhou z rybníka. Historické prameny ho podle síly vodního toku charakterizují jako mlýn na „potoku“ (50 - 1000 l/s). U mlýna byly vždy uváděny dva rybníky: Hořejší a Dolejší. Hořejší rybník byl zlikvidován prokopáním hráze při výstavbě nového mostu na dnešní silnici č.19 (po jeho hrázi silnice původně vedla). Větší, tzv. Dolejší rybník, byl obnovený v roce 2008.
První písemné informace jsou v matrikách dohledatelné již k polovině 17. století. Před rokem 1660 zde hospodařil mlynář Václav Černý. Mlýn patřil k panství Proseč, drženému Rudolfem Malovcem z Malovic, po jehož smrti byl v roce 1663 proveden soupis majetku, a v něm je krom jiného zapsán „mlejn slove Černý“. Podle matriky vedené na pošenské farnosti se na mlýně poměrně často střídali mlynáři. Mlynář Jakub Veverka byl 24.srpna 1678 oddán s manželkou Dorotou v pošenském kostele. V roce 1686 je připomenut Pavel Vodrážka, o dva roky později Tomáš Dymbart.. Roku 1701 zemřela Eva, manželka mlynáře Pavla Lukavského. Léta Páně 1706 na Černém mlýně mlel Václav Vohozenský …
Výčet mlynářů ponechme historikům a podívejme se na smutnou dobu zániku. Mlynář Pejchl zde pobyl 12 let, než se po druhé světové válce odstěhoval. Budovy nikdo neudržoval, pila i s katrem vzala za své, nezadržitelná zkáza byla jen otázkou času. V šedesátých letech minulého století se zcela opuštěný a vydrancovaný mlýn provalil v krovech a stal se zříceninou.
Na místě lze dnes najít zbytky obvodových zdí hospodářského stavení, zbytky zdiva mlýnice zarostlé náletovými dřevinami, mezi kterými na jaře prokvétají ovocné stromy bývalého sadu a v terénu od východní strany hráze rybníka lze sledovat vedení náhonu.
Zdroje :
http://vodnimlyny.cz
Simota Vlastimil - Návraty k pramenům, díl II.
http://archivnimapy.cuzk.cz