Tajemství Libeňského plynojemu
Libeňský plynojem je originální technická stavba, která stojí na návrší nad křižovatkou Palmovka v pražské čtvrti Libeň na adrese Ke Kouli 2228/2a. Dnes funguje jako podtlaková nádoba napojená na největší aerodynamický tunel v Česku. Existenci plynojemu připomínají názvy hned dvou sousedících ulic: Pod plynojemem a Ke kouli.
Svému účelu sloužil kulový tlakový plynojem (první v českých zemích), pouhých třináct let. V 30. letech 20. století šlo o první zařízení tohoto druhu v českých zemích a o technickou novinku i v evropském a světovém měřítku. Plynojem má tvar koule o průměru dvaceti metrů, celková hmotnost dosahuje 270 tun. Objekt stojí na osmi dvoustěnných plechových nohách, zapuštěných do betonových základů. Je zhotoven z plechů o síle 14 mm, které jsou spojené několikařadovým nýtováním.
Objem kulového tlakového plynojemu je 4188 m³, užitečný obsah 12 564 m³ při přetlaku 0,3 MPa.
Poslední použitý způsob povrchové ochrany je hliníkový nástřik, který má odrážet sluneční paprsky. V závěru druhé světové války byla během květnové revoluce již téměř vypuštěná koule poškozena několika průstřely. Projektil zasáhl plynojem z jižní strany a uvnitř explodoval. Na straně zásahu je umístěna záplata, na severní části jsou dodnes patrné nerovnosti způsobené střepinami. Po opravě se už ke svému původnímu účelu nevrátil a v roce 1949 byl předán k využití Výzkumnému a zkušebnímu leteckému ústavu.
Výzkumný ústav přeměnil původní přetlakovou nádobu na podtlakovou nádrž pro aerodynamický tunel, který je dodnes zařízením s nejvyšší rychlostí proudění (3,5 Mach) na území bývalého Československa. Někdejší plynojem v této své nové funkci prošel řadou modernizací a dodnes slouží jako experimentální pracoviště k aerodynamickým zkouškám a výpočtům letadel či lopatkových strojů. Díky jeho konstrukci je zde možné simulovat fyzikální podmínky při vysokých rychlostech proudění. Vývěvou se nejprve vytvoří v kouli podtlak. Po otevření ventilu koule nasaje aerodynamickým tunelem atmosférický vzduch. V měřicím prostoru aerodynamického tunelu je umístěn model, na němž se měří účinky proudícího vzduchu.
Libeňský plynojem, jako výrazný lidský zásah do krajiny, začal okamžitě přitahovat zájem malířů, fotografů a dalších umělců. Tento motiv se objevuje v tvorbě tvůrců ze Skupiny 42 (Miroslav Hák nebo František Gross), fotografovali zde Josef Sudek, Josef Ehm, Tibor Honty, Eugen Wiškovský nebo Dagmar Hochová. Výtvarná i literární díla o tomto motivu zaplnila v roce 2004 pražskou galerii U Zlatého prstenu i rozsáhlou publikaci kunsthistoriků Karla Srpa mladšího a Lenky Bydžovské. Zájem výtvarníků o Libeňský plynojem neoslabuje ani dnes - více než 80 let po jeho postavení.
O plynojemu se ve svém díle zmiňuje i spisovatel Bohumil Hrabal (např. Život bez smokingu), který dlouhá léta žil v nedaleké ulici Na Hrázi. Plynojem figuruje i v díle spisovatele Arnošta Lustiga: Hořká vůně mandlí, Petra Stančíka: Pérák nebo Miloše Urbana: Praga Piccola. Existuje také několik písní, jejichž námětem je libeňská koule.
Zdroj : Wikipedie, Internet
Místo srazu Ke Kouli 2a, Praha 8
Datum 14. prosince 2017
Logování 13:30 až 14:00 hodin
DOPROVODNÝ PROGRAM :
Čas prohlídky 14:00 hodin – sraz 15 minut předem
Doba prohlídky cca 60 minut
Omezení věk od 15-ti let výše
Eventové CWG nebude
Vstupné zdarma
Kapacita 18 osob
|
Pořadí
|
Nick
|
|
1.
|
Akiba44
|
|
2.
|
Akiba44 (Vlaďa67)
|
|
3.
|
Petrs11
|
|
4.
|
VK_Stahlavy
|
|
5.
|
Lelunka
|
|
6.
|
Lelunka
|
|
7.
|
jezevecjezevec
|
|
8.
|
Jezevecjezevec (BaryBal)
|
|
9.
|
Pavoucek86
|
|
10.
|
Benjo5
|
|
11.
|
Vlsilhavy
|
|
12.
|
Xork42
|
|
13.
|
Xork42
|
|
14.
|
3,14 D
|
|
15.
|
3,14 D (@renanep)
|
|
16.
|
=vypravci=
|
|
17.
|
faroliska
|
|
18.
|
mandici
|
Náhradníci :
|
Nick
|
|
1.
|
Lukas&Verca
|
|
2.
|
modrinek
|
|
3.
|
modrinek
|
|
4.
|
vvitty & aka
|
|
5.
|
Dratenik
|
|
6.
|
Dratenik
|
|
7.
|
Gresaci
|
Tabulka doplněna dle došlých mailů, prosím o kontrolu!
Stav k 8.12. 2017 11:oo hodin