PM #11 Stenovicky pivovar Mystery Cache

Štěnovický pivovar

Vaření piva ve Štěnovicích má překvapivě dlouhou historii. Ne sice tak dlouhou a bohatou jako blízká Plzeň, ale rozhodně slavnou a zajímavou. V Plzni původně náleželo právo vařit pivo všem obyvatelům, později se omezilo na zámožnější měšťany, ale do Štěnovic se pivo zcela jistě z Plzně prodávalo. A je také pravděpodobné, že se o vaření piva pokoušeli i místní.

Písemné doklady však máme teprve z roku 1651, konkrétně ze "Soupisu poddaných". V tomto díle jsou totiž uvedena i řemesla zapsaných poddaných. Ke štěnovickému panství je zapsán Jan Nedbalý - sládek a jeho žena Kateřina, oba jako poddaní probošta chotěšovského kláštera. Byl-li tu sládek (navíc zapsaný k panské čeládce) jistě se tu na panském dvoře vařilo pivo.

V historických dokumentech je zaznamenáno, že za panství Schirndingů na přelomu 17. a 18. století zde existolval "malý statkový pivovar", který vařil něco málo přes 100 hektolitrů za rok. A zjevně prosperoval. V roce 1765 byl položen základní kámen k novému areálu pivovaru na levém břehu Úhlavy, tedy v místech, kde lze budovy bývalého pivovaru nalézt dodnes. Postupně se na štěnovickém panství střídali majitelé (Michnové z Vacíkova, Matyáš Leština a jeho syn Karel Leština, Mladota ze Solopisk) ale skutečného vzestupu se pivovar dočkal pod vlastnictvím rodiny Fritschovy. Tehdy např. v roce 1873 uvařil pivovar téměř 7000 hektolitrů. Když panství v roce 1883 převzal JUDr. Ludvík Fritsch pustil se ihned do řady investic v pivovaru. Velkolepá rekonstrukce trvala téměř 10 let a mluvilo se o ní široko daleko. Vznikla nová varna, spilka, moderní chladírna. Modernizace pozvedla pivovar na výsluní, chválu sklízel i v odborném tisku, pivovar se stal cílem řady významných návštěv. Byl zde např. baron Škoda, profesor na sladovnické škole Karel Tiller, ale i řada delegací z Anglie, Ruska či Vídně. Razantně se zvýšila i výroba (v roce 1894 se vyrobilo už 32 000 hektolitrů piva. Jenže dr. Fritsch začal pomalu uvažovat o prodeji panství včetně pivovaru. Hledal kupce který bude mít k pivovaru vztah a skutečně jej i našel.

Novým majitelem se stal v roce 1899 Šebestián Klička, který přišel i s rodinou z Příbrami. Klička už od roku 1902 pokračoval v modernizacích, nechal postavit i pivovarskou restauraci. Když Šebestián Klička v roce 1910 zemřel, činil výstav již 54000 hl piva ročně. Rodina ale nenašla pokračovatele ani kupce na velkostatek a pivovar současně. Pivovar tak koupili kupci dva, totiž Agrární a Plzeňská banka, a to za 2 200 000 korun. Obě banky pak vytvořily akciovou společnost, která převzala vedení pivovaru. Během několika let se ale dravější Plzeňská banka stala hlavním akcionářem, došlo k přesunu síla do Plzně. Vznikl tak "Štěnovický akciový pivovar v Plzni". Sotva noví majitelé převzali pivovar už řešili závažný problém - spor o značku piva Převor. Zvolili nakonec postup, že moudřejší ustoupí. Zákazníci si štěnovické pivo našli i tak, důležitá pro ně byla kvalita a ne pojmenování piva. Těsně před první světovou válkou byl výstav už 68 000 hl piva.

Jenže válečný konflik byl doslova pohromou, pivovar přišel o část zaměstnanců, kteří byli povoláni na frontu, byl citelný nedostatek surovin i všeobecná chudoba. V roce 1917 se uvařilo jen 4230 hl. Hned v prvních letech po válce ale Štěnovický akciový pivovar prokázal že je firmou se stabilním kapitálem i dobrým podnikatelským potenciálem. V roce 1925 převzal pod svou správu měšťanský pivovar v Rokycanech. V roce 1928 pak podobně měla proběhnout fúze hned tří firem: Štěnovického akciového, Staroplzeneckého akciového a Prvního plzeňského akciového pivovaru. Od roku 1929 se tak Štěnovický pivovar stal součástí svazku Prvního plzeňského akciového pivovaru, známého též jako Gambrinus. Tehdy byl štěnovický pivovar na 45. místě z 327 pivovarů v Čechách s ročním výstavem 42000 hl piva. V třicátých letech pokračovala "pravidelná" modernizace, produkce byla stabilní.

Druhá světová válka zpočátku produkci neovlivnila, ale nakonec došlo opět k úpadku. V letech 1943 až 1945 byl dokonce pivovar uzavřen. Ihned po válce se výroba rozběhla. Štěnovický pivovar převzal výrobu piva Gambrinus, protože provozy pivovaru Gambrinus byly po náletech v závěru války značně poškozeny. Jenže provoz ve Štěnovicích utichl už v roce 1946, konkrétně 18. března. Výroba Gambrinusu se vrátila do opraveného závodu do Plzně a ve Štěnovicích na rok vznikl sklad piva.

No a pak už jen chátral jako vojenský objekt (od roku 1950), částečně jako sklad nábytku (od roku 1957), v roce 1966 byly odstřeleny dva komíny, v roce 1969 následovala demolice varny... V roce 1971 začaly sklepy užívat Vinařské závody jako sklad. V roce 1996 se zchátralý areál stal majetkem obce Štěnovice. Pivovar už zde ale nejspíš obnoven nebude.