Vážení a milí,
loni jste měli možnost se s námi na chvíli podívat do doby, kdy naše republika byla mladá a vše se teprve rozbíhalo. Letos jsme se rozhodli stroj času o kousek posunout, a to do doby, kdy minulý režim ukázal u nás vlídnější tvář (do nešťastné invaze vojsk v roce 68), kdy v USA běžela éra Hippies, hitparádám vládl Elvis a u nás se z rádií linuly tóny Golden Kids, nebo Marty Kubišové. Mnozí z vás třeba tuto dobu pamatují a je jim bližší, než ona První republika. Ti, kdož neví, možná viděli filmy Pelíšky, Šakalí léta, nebo muzikál Rebelové...
Jak to tedy bylo v našem příběhu s Kolejáky dál?
Ve městě Blansku se pomalu šeřilo a z nádraží do ulic doléhal zvuk lokomotivy Sergej, která s mohutným duněním táhla svůj mnohavozový těžkotonážní nákladní vlak s uhlím, ze severu Moravy, kamsi na Prahu. Městem kráčel šedovlasý mužíček v ošoupaném obleku s hnědou aktovkou, z níž vyčnívala stříbrná termoska. Ohlédl se ulicí k nádraží, na jehož budově se kromě nápisu Blansko, skvěl ještě rudý transparent BUDUJ VLAST-POSÍLÍŠ MÍR. Byl to bývalý lékař Jiří Šimkůj. Po roce 1948 odmítl ukončit svou soukromou praxi a nastoupit do místního OÚNZu a tak musel do fabriky k soustruhu. Taky se mu narodily dvě dcery, ta jedna byla slušná, dostala se na vysokou školu a odcestovala do Moskvy. Ta druhá, mladší, odmaturovala na Zdravotní škole a nastoupila jako sestřička v místní nemocnici. Protože se ale zhlédla v Hippies stylu, měla neustálé oplétání s Veřejnou bezpečností. Jedině, co panu Šimkůjovi udělalo radost, že se dala dohromady s železničářem Kamilem, který jezdil na lůžkových vozech. Ani ten nebyl bez poskvrnky, neboť šmelil s valutami a alkoholem, občas přivezl ze zahraničí i nějakou tu „závadovou hudbu“...
Bývalý majitel grafického studia Zdeněk Otoupalík byl pro své názory nejprve odsouzen na 15 let do Jáchymova, ale právě jak se vše uvolnilo, kdo ví jakým způsobem se dostal na post diplomata pro SSSR. Nejspíš proto, že si začal něco s o 20 let mladší špionkou jménem Oli Radana Chuja. Válečný invalida Laďa, který projel kus světa se stal konfidentem STB s krycím jménem Baloun a dostal v Blansku trafiku. Právě u ní se zastavil i pan Šimkůj. „Laďo, jedno Rudý právo a tabák do fajfky.“ „Samozřejmě pane dochtór...“ zahuhlal Laďa a podával okénkem požadovaný tovar. „Nech si to, ano? Sám víš, že už nejsem lékař.“
„Ale měl jste jím zůstat, nikdy nezapomenu na vaši plodnou přednášku pro svaz žen.“ promluvila silnější dáma u trafiky, byla to paní Svatava, předsedkyně místního Svazu žen a SSM.
Bývalý doktor pohlédl na sklo stánku kde mu padl do oka plakát SILVESTROVSKÁ ZÁBAVA JIŽ DNES V RESTAURACI U SLUNCE... „Taky se chystám.“ řekla žena, „mám tam mít projev o tom, co se v letošním roce událo.“ „Já jdu taky, za hodinu zavírám, dojdu domů, voblíknu se a valim.“ řekl Laďa. „A žádný nepřístojnosti trpět nebudu, mám voči všude a imperialisti čekají na naše chyby...“ „Hele, ty imperialisto, stejně se zas vožereš pod obraz a celá diverze ti bude ukradená.“ usadil ho bývalý doktor. „Mimo to, nezapomeň, že náš spolek Kolejová přežil i ten slavnej únor a zase se tam všici sejdem. Jak vůbec skončil Šenkýř?“ V tom u trafiky zastavilo auto, okýnkem vyhlédla hlava muže s dlouhými vlasy. Byl to fotograf Leoš. „Nazdááár kluciii, nechcete nějaký bony? Nebo mařeny? Jo a Šenkýř skončil zle...chtěl emigrovat, ale plazil se debil po zemi už od Ústí nad Labem že jo....a tak je nejspíš v Leopoldově, pokud není mrtvej.“ „A ty?“ podivil se Šimkůj. „Já? Já fotim pro Mladej svět a hraju v kapele Rudý blechy a mám klid. Jezdim i ven a pohoda ne? Večer dondu se podívat na ten váš nesmrtelnej spolek....“
Tak takto nějak se naši hrdinové mohli posunout v čase, od loňska, kdy jste se s nimi setkali v počátku republiky. Chcete se posunout i vy? Dáme vám tu možnost. Pojďte předoslavit blížící se konec starého roku s Kolejáky, tentokrát tedy na téma
ZLATÁ ŠEDESÁTÁ
9.prosince 2017 od 14. do 18.hodin
v prostorách pivnice Restaurace U slunce v Blansku
Byli bychom rádi, kdybyste to vzali zodpovědněji než loni a dokreslili atmosféru celého odpoledne tím, že příjdete oděni přibližně jako z té doby. Věříme, že to pro všechny bude snazží, než loni. Fantazii se meze nekladou, pestré barvy, minisukně, zvonáče, kožené bundy, nebo obrovské brýle...kdo příjde i s kytarou, nebo dorazí v růžovém Cadillacu, může dostat i CWG zdarma :-D
A co nás čeká?
CWG za obvyklou cenu (pro veksláky ze západu, známé firmy jako washa4 budou dražší )
-předsilvestrovská dršťková polévka
-seznámení s událostmi v roce 1964
-krátké pásmo budovatelských básní
-předsilvestrovská a tradiční tombola s losem za obvyklých 5 Kč
...ale hlavně dobrá nálada a pokec s přáteli...