PM #49 Malá vodní elektrárna Mystery Cache

Vítáme vás na sérii Pilsen_Matrix. Nápad na její vznik se zrodil v hlavě kačera zdehaje, který svou vytrvalostí a důsledností donutil nás ostatní, abychom mu ji založili. 😊 Ale teď vážně. Série začala vznikat od počátku roku 2017. Proběhlo několik pořadatelských eventů a vznikla závazná pravidla pro jednotlivé keše. Během následujících týdnů byly rozděleny jednotlivé D/T kombinace a mohlo se začít zakládat. Každý z ownerů dostal na starost tři keše, které luštěním odpovídají matrixovému D/T a zároveň mají svá vlastní témata. Přece jen se mezi námi ještě najdou tací, kteří si rádi přečtou pár řádek o místě, které navštívili. Takže se máte jistě na co těšit...

Všechny kešky v sérii mají některé společné vlastnosti. Jedná se o keše typu mystery a každá z nich má v listingu možnost ověření výsledku luštění. Výchozí souřadnice hledejte na řekách Mže, Radbuza, Úhlava, Úslava a Berounka. Nebo si můžete stáhnout tento bookmark. Keše nejsou nahuštěny na jednom místě, ale jsou rozmístěny v širším okolí Plzně. Proto bude lepší si na odlov celé série vyhradit více dní. Podrobnější informace k odlovu jednotlivých keší najdete vždy na konci konkrétního listingu. A pokud si nebudete vědět rady s luštěním, nebojte se kontaktovat ownera.

Spoluautoři série:
2vkjmch, bobrlinek, cichalm, Dennyšák_a_Baty, DULÍK & VOJTÍK, Fille.n15, foxcpg, Honomichlojc, Hrádci11, Jan Rais, JPAgeo, Kaštani Plzeň, Kometa, leguan82, lukyhonzik, M13JP, Mi-Lu-Ji, Mira83, Parisee, Petr%S, RicTEP, Ritchier, Subajan & Ateliv, Tholy & Eve, Tomasook, TSEARTH, V_clav11 CZ, vytrvalec, zdehaj

Přejeme příjemný lov a mnoho zážitků při návštěvě série Pilsen_Matrix.

Obnovitelné zdroje energie jsou přírodní energetické zdroje, které mají schopnost částečné nebo úplné obnovy. Patří mezi ně především sluneční, větrná a vodní energie a biomasa. V některých částech světa lze využít také energii mořského přílivu nebo geotermální energii. V České republice má největší potenciál biomasa a vodní elektrárny. Pro využití sluneční a větrné energie ve větším měřítku zde nejsou vhodné podmínky.

Vodní energie vzniká při koloběhu vody na Zemi působením sluneční energie a gravitační síly Země. Při výrobě elektřiny se využívá kinetická energie vznikající prouděním vody a potenciální energie daná výškovým rozdílem hladin, případně jejich kombinace. Podle výkonu se rozlišují velké a malé vodní elektrárny. V České republice se za malou vodní elektrárnu považuje zdroj s výkonem do 10 MW, v Evropské unii do 5 MW. Potenciál velkých vodních elektráren je v ČR prakticky vyčerpán. Síť malých vodních elektráren je možné dále rozšiřovat, zejména v místě bývalých mlýnů, jezů, pil a podobně.
Vodní elektrárny jsou v tuzemsku v současnosti dominantním obnovitelným zdrojem elektřiny. Významný podíl na tom mají především velké přehrady na vltavské kaskádě, největšími jsou Orlík, Slapy a Lipno. Vodní elektrárny mají velmi rychlý start a jsou proto využívány k vykrývání špičkových odběrů. Přehradní nádrž také dokáže zabránit menším povodním. Malých vodních elektráren je v současnosti na našem území více než 500 a jejich potenciál není vyčerpán. Výstavba těchto zařízení navíc nevyžaduje masivní zásahy do krajiny, ani enormní investiční náklady.
Největší vodní elektrárna na světě je součástí vodního díla Tři soutěsky na řece Jang-c'-ťiang v čínské provincii Chu-pej, které bylo dokončeno v roce 2012. Hráz má na délku 1725 m, výšku 185 m a šířku 126 m, a přehradní jezero má rozlohu 1084 km². Maximální výkon elektrárny je 22 500 MW, čímž překonává instalovaný výkon všech elektráren v ČR. Tento ohromující projekt je ovšem také kontroverzní. Stavební práce zasáhly devastujícím způsobem do krajiny i do toku řeky, a  existence přehrady pak naprosto změnila ekosystém v oblasti. Z dotčeného území bylo vystěhováno 1.3 milionu lidí, a pod vodou zmizelo 17 velkých měst a přes 3000 městeček a vesnic.
Malé vodní elektrárny se budují většinou na menších tocích, jejichž průtok se mění v závislosti na ročním období a úhrnu srážek. Na rozdíl od velkých vodních elektráren se přitom musejí obejít bez vysokých hrází zajišťujících potřebný spád a stálou zásobu vody, jejichž výstavba by byla nereálná z ekonomických i ekologických důvodů. Proto musejí být v daleko větší míře přizpůsobeny konkrétním podmínkám dané lokality, v níž se nacházejí. Nicméně, ve vhodné lokalitě a při správném konstrukčním řešení mohou patřit malé  vodní elektrárny mezi nejekologičtější a nejekonomičtější energetické zdroje vůbec.

Zde si můžete ověřit výsledné souřadnice