Měděný hamr Nová Pláň
Jelikož tuto oblast navštěvujeme pravidelně, za jakéhokoliv ročního období a je nám tady hezky, měli jsme potřebu se postupně dopátrávat k informacím o místu spojeném s Novou Pláni, které někteří pamětníci jistě pamatují a kusé informace lze i dohledat na internetu. Místo, jež bohužel ke dnešnímu dni nebylo sice zachováno, nemá ani svou pamětní desku či informační panel, ale zcela určitě má po právu svůj historický význam i jako nedochovaná technická památka, je dle vzácných zachovalých fotografií a pohlednic lokalita v části obce Nová Pláň, kde dříve stával měděný hamr. Pozůstatky hamru – komín i menší část továrny byly však díky povodním v roce 1997 a přípravě prostor pro zatopení pro současnou přehradu Slezskou Hartu, navždy smazány ze zemské plochy. Proto bychom rádi aspoň takto tématicky věnovali svou keš tomuto místu a historii a lidem, kteří v té době zde žili a pracovali.
O našem kraji je obecně známo, že jeho perspektiva byla založena na těžbě a zpracování rud a nerostů, což dokazují erby měst a obcí Bruntálu, Vrbna pod Pradědem, Horního Benešova nebo Andělské Hory, názvy obcí, dochované technické památky a především písemné záznamy.
Založení samotného novopláňského měděného hamru, který už při zřízení vesnice stál, je doloženo z roku 1640. Samotná obec Nová Pláň byla zřízena dne 2.května 1662 a byla vybudována na pláni nad obcí Karlovec a proto i pojmenována Nová Pláň ( německy Neurode). Protože tehdy byly podobné hamry jen v Novém Těšíně, Olomouci a Krnově, může být jisté, že získávaná měď, za účelem dalšího zpracování, musela být v Nové Pláni těžena. To také dosvědčuje název Kupferberg (měděná hora). V 2.polovině 17. století byla postavena v Nové Pláni továrna na měděné zboží a výrobu měděného nádobí.
Původně patřila Nová Pláň spolu s Karlovcem a Roudnem k farskému dvoru. A protože už roku 1656, ještě před založením Nové Pláně, 7 km vzdálené Roudno vystavělo vlastní kostel, mohli novopláňští věřící navštěvovat tento stánek Páně. Kromě zmíněného měděného hamru, pracovala v Nové Pláni pila a koželužna s "lohstampfe".
A trochu té historie a vysvětlení k samotnému názvu hamr. Zařízení ke zpracování rud byl hamr, proto se činnost nazývala hamernictvím a původ názvu je z německého der Hammer - kladivo, hammern - kouti, bušiti a der Hammerschmied je od toho kovář nebo také hamerník. Hamr představoval celou továrnu od zpracování mědi až po zpracování např. i měděného nádobí. Skládal se z dýmačky (pece), tavící ze surového měděného nerostu hmotu k dalšímu zpracování a vlastního hamru, kde se vyráběly samotné výrobky. Ke své produkci hamr potřeboval samozřejmě ohromné množství dřeva, ze kterého se v miliřích pálilo dřevěné uhlí (bruntálský Uhlířský vrch) a dostatek vody k pohonu vodních kol, zvedajících hřídel bucharu, pohánějících brus a měchy pro pec a kovářskou výheň. Celé zařízení bucharu, vlastně mohutného kladiva (Hammer) - hřídel i jeho upevnění bylo z dubových trámů (odtud taková obliba uvedeného stromu) a na konci hřídele byla veliká železná palice o váze až 300 kg, zvaná kobyla. Pod jejími údery se zkujňovalo a zpracovávalo i železo. Hamr prozrazoval mohutný komín, který byl ještě před povodní viděn v Nové Pláni (býv. provoz Kovohutí) a sloužil měděnému hamru. Pro práci v hamru se používala spousta nářadí, např. kladívka, kleště, sekáče, děrovače, posazováky, vyrovnávače, "falcry”, značkovací kladiva, kulatiče apod.
Historické prameny uvádí, že např. železné hutě u Bruntálu vznikly již ve 13. století. Rozsah dolování rud v této oblasti dokládá zápis z roku 1524, kdy bratři Bernard a Hynek z Vrbna " ... vkládají své dědičné zboží ...s horami (doly), s rudami zlatými, stříbrnými, měděnými, olověnými a železnými.” Z roku 1604 se připomíná drátovna v Nové Vésce a z roku 1618 Dolní Hamr pod Mezinou, který patřil Bruntálu, Horní zřejmě stál blíže městu a kromě toho se u Bruntálu připomínají dvě kosárny (hamry na výrobu kos), z nichž jedna patřila městu. Již zmíněná obrovská spotřeba dřeva pro hamry, která způsobovala rozsáhlé ničení lesních porostů, donutila majitele bruntálského panství, aby hamry přeložily ve druhé pol. 16.století do Malé Morávky (r. 1618). Moravské hamry, které jsou zmiňovány v historických pramenech, zaměstnávaly profese jako např. správce, písaře, perkmistra, přísežní, strážce v hutích, povozníka vozícího nerost, povozníka vozící dřevěné uhlí, šafaře v hutích, mistry slévače, podavače při dýmačkách, mistry hamršmídy, kováře a navažeče uhlí ap. Jak je patrné, historie kolem hamrů a hamernictví v naší části Slezska byla bohatá.
V materiálech máme několik fotografií poskytnutých ze soukromé sbírky Pavla Rapušáka (Klub Za starý Bruntál), kterému tímto děkujeme za pomoc a za jejich zapůjčení i svolení je zveřejnit a za další postrčení k získání dalších zajímavých informací k tomuto místu. Škoda jen, že se místu nedostalo více veřejně známé oslavy a úcty. Proto aspoň chceme věnovat této nedochované technické památce tuto keš a rozšířit informaci o její existenci mezi větší skupinu lidí, aby nebyla tato památka zcela zapomenuta a opomíjená jako doposud. Mezi vzácnými fotografiemi je pohlednice od W. Schwidernocha z Vídně z konce předminulého století, která je určitě nejzajímavější, protože se na ní nachází i kresba měděného hamru. Ten se mihne ještě na další pohlednici. Tímto se uzavírá zdroj z dostupných dobových pohledů na hamr a okolí. Z novodobé historie místa z poloviny 20.století, kde dříve v blízkosti hamru protékala řeka Moravice a byl zde i splav, bylo vynikající místo na stanové tábory. Na další pohlednici je tábor Sokola Vyškov, takže někde z roku 1948. Možná i více Bruntaláků dříve narozených osobně na tomto místě zažili své první tábory, které se datují kolem roku 1951 do roku 1956. Pak se tábor přestěhoval do lesů na tzv. Mydláčkovou paseku. Foto splavu před továrnou ani kapli u hřbitova se nám bohužel nepodařilo z historických pramenů sehnat.
Škoda jen, že zmizel čas, kdy se v našem kraji vznášel dým z hamrů, dýmaček a milířů v lesích, kdy u řek a potoků dusala kladiva zpracovávající měď a kov… I v dnešní době má toto místo pro nás jisté kouzlo, které tímto představujeme i vám. A věříme, že v době podzimu, kdy se bude příroda barvit do všech zemitých barev, najdete mezi všemi ostatními barvami i právě tu měděnou…a můžete si i tak propojit toto místo s měděným hamrem v obci Neurode!
Keš je klasická krabička Lock§Lock. Ukryli jsme ji co nejblíže k místu, kde kdysi stával měděný hamr.