K jejímu vyluštění spočítejte, kolik koní se v okolí zrovna pase a dosaďte počet jako číslo X do následujícího vzorečku: N50 08.534' E 015 06.595'. Do krabičky se vejdou malé GC/TB nebo CWG a pokud ji nikdo neodnesl, obsahuje tužku.
Jinak si užívejte klid a pohled na ta krásná zvířata, jak dlouho vás to bude bavit. Pokud tu zrovna nejsou (např. v zimě), určitě neuděláte chybu, když se tu zastavíte zase při další příležitosti.
Co zde můžete vidět: 
Respektujte prosím zákaz krmení zvířat a chovejte se slušně i k ohradníku, který je mimochodem po většinu času pod proudem. 
Historie poděbradské jízdárny ... {převzato ze stránek jezdeckého klubu):
Místo, kde stojí dnešní jízdárna, sloužilo od 16. století jako císařská obora.
V roce 1893, požádal knížete Spolek poděbradských velocipedistů o vybudování velocipedistické dráhy.
Po smrti knížete v roce 1916 byl pozemek prodán společnosti tehdejších uhličitých lázní za účelem cvičiště pro letní tělocvik.
Po 2. světové válce (na místě dnešní malé stáje) nechaly lázně vybudovat letní provizorní přístřešek k provozování jízd na koni pro lázeňské hosty. Koně tehdy zapůjčil pražský jezdecký klub V Cípu z Prahy 2.
V září roku 1949 se spojili pánové Jaroslav Vrchota se správcem školního statku panem Staňkem za účelem založení jezdeckého Sokola.
Začalo tedy jednání s vedením místního Sokola a pražským oddílem V Cípu o zapůjčení koní pro zahájení provozu.
Poděbradský jízdní Sokol byl založen 15. 3. 1950 a vojenské velitelství přepsalo dva koně. Jmenovali se Bajkal a Válec a od soukromých dárců k nim přibylo dalších sedm koní téhož roku.
Důležitá data
1950 Vznik poděbradského jízdního Sokola dne 15. 3. Ještě téhož roku se zde konají první závody ve skocích do stupně „T“ a v drezuře.
1951-1952 přestavba stáje, šatny, klubovny, místnosti pro ošetřovatele
1953 postavena dřevěná sedlovna a sklad, provedena přestavba stájí. Započalo se s výstavbou kryté haly (použity součásti vazníků z demolice poděbradského mostu, hala plně slouží dodnes)
1959 započala výstavba boxových stájí, kolbiště, ohrazení a valu
1966 severní přístavba kryté haly, dnešní klubovna, šatny, kotelna a restaurace
1973 dostavba kolbiště a tribuny (400 míst), soudcovská věž
1974 říjnový požár, vyhořela půda se senem v přední budově jízdárny
1978 zahájena obnova po požáru
1981 velká povodeň
1998 začátek spolupráce Roberta Kopeckého s TJ Dukla – výcvik pětibojařů
2000 – 2006 hostování světového poháru v parkurovém skákání CSIO
2006 stoletá povodeň
2008 jezdecký klub pronajímá areál manželům Kopeckých
2013 prodej jízdárny manželům Kopeckých, vzniká Jezdecký klub Obora Poděbrady
Nejúspěšnější jezdci
1954 – 1957 Dagmar Trunečková
1955 Věra Hroudová
1960 – 1964 Antonín Svoboda
1976 Jana Píšová
1980 – 1983 Martin Píša
1981 – 1986 Blanka Prokešová
1986 – 1996 Rudolf Michl
1990 – 1996 Robert Kopecký
1990 – současnost Ilona Kopecká (roz. Pavelková)
S jízdárnou jsou také spjaté známé osobnosti, jako jsou Marta Kubišová, Luděk Munzar, Jiří Pecháček a David Svoboda.
Jezdecký klub získal za léta činnosti mnoho významných vítězství a ocenění v Čechách i v zahraničí.
Několik let po sobě hostoval nejvýznamnější mezinárodní závody CSIO v parkurovém skákání.
Od roku 1998, pod vedením Roberta Kopeckého, v Poděbradech trénují pětibojaři TJ Dukla včetně zlatého olympionika Davida Svobody.
Od 1.7. 2013 je areál jízdárny v soukromém vlastnictví manželů Kopeckých, kteří se zavázali k zachování tradice a úspěchů klubu s novým názvem Jezdecký klub Obora Poděbrady.