Vlčí Jezdci
V dobách dávných a temných, kdy lidská rasa byla ještě mladá, potulovaly se světem hordy válečníků, které dnes známe jen z vyprávění. Bojovné klany orků a obrů, sestupujících z hor, pustošily lidské vesnice na úpatí hor, dnes známých jako Krušné. Divocí jezdci na vlcích se znenadání vynořili z temnot noci, a jako blesk se prohnali vesnicí. Domy vzplály, lidé neschopní bránit se útokům hordy, umírali zadupáni do země obry, kteří postupovali za vlnou Vlčích jezdců a dokonávali dílo zkázy. Toto byla jejich zem. Pro lidi zde nebylo místo.
Však jak se lidské plémě množilo, potřebovalo další území. Podhůří bylo úrodné, a lesy plné zvěře. I když lidští zbrojíři již dokázali vyrobit skvělé zbraně, stále to bylo málo k odražení početných horských klanů. Po dlouhých a marných bojích přichází mezi lid věštec Niavius. Ten dokázal získat přízeň bohů na stranu lidí. Podařilo se mu zasít zášť mezi odvěké spojence – orky a horské obry. Ti přestali zapalovat lidské vesnice a obrátili zbraně proti sobě. Několik let proti sobě stáli obři a vlčí jezdci a čím víc mezi nimi bylo padlých, tím větší nenávist proti sobě cítili. Lidstvo se stáhlo na radu moudrého Niavia do ústraní a sledovalo, jak se klany navzájem vybíjí. Schylovalo se k poslední bitvě. Na místě zvaném Sorg se na horském hřebeni s řevem srazili poslední příslušníci klanů. Jízda Vlčích jezdců se zasekla do hradby těl obrů. Plni nenávisti, bez nejmenšího slitování. Do posledního válečníka, do poslední kapky krve.
Když utichl tepot srdce posledního umírajícího, vystoupil Niavius na hřeben hory a stanul mezi padlými. I přes to, jak horské rody nenáviděli lidskou rasu, cítil úctu před prastarými národy, kteří tuto zem od nepaměti obývaly. Aby lidé nezapomněli, za pomoci čar nechal proměnit padlé v kameny. Jako upomínku na všechnu prolitou krev, kterou je půda Krušných hor za tisíciletí nasáklá. Krev obrů, krev vlčích jezdů i krev lidskou.
Niavius sám, se usídlil na samotném vrcholu hory, mezi zkamenělými těly v bitvě zabitých vlků. On a jeho rod po staletí strážil obyvatele Sorgu a učil jejich děti moudrosti a umění dobývání bohatství, které hory ve svých hlubinách ukrývaly.
*****
Mariánská - Jáchymov se připomíná už kolem r.1465, pod názvem Sorg, tj.v překladu kraj pohraničního pralesa. V 2. polovině 15. století žil v této oblasti poustevník Jan Niavius, který prorokoval vznik bohatého a slavného horního města, které sice upadne, ale později se vzkřísí k nové slávě. Toto proroctví vedlo r. 1516 hraběte Štěpána Šlika k založení svobodného města Jáchymov.
Po třicetileté válce byla na místě bývalé poustevny v letech 1692-93 postavena dřevěná kaple zasvěcená panně Marii a místo přejmenováno na Mariasorg. Roku 1699 hornické bratrstvo na místě kaple vystavělo poutní kostel Panny Marie s prosbou, aby třicetiletou válkou zašlá sláva Jáchymova jako hornické oblasti byla opět obnovena.
V roce 1754 byl poutní kostel propůjčen řádu kapucínů, kteří zde v letech 1754-56 vystavěli druhý kostel a kapucínský klášter (1760).U silnice před ÚSP jsou dosud patrné kamenné zdi klášterní zahrady.
Po celé 18. a 19. století byla Mariánská oblíbeným poutním a církevním místem. Současně se Mariánskározrůstala. V roce 1847 zde stálo 16 domů a žilo 119 obyvatel a o necelé století později (v roce 1930) již 21 domů a 135 obyvatel.
V 50. letech 20. století se Jáchymovsko proměnilo v jeden pracovní lágr. Uranovou rudu těžily tisíce politických vězňů v nelidských podmínkách. Ještě i dnes najdeme vězeňské domy v místech bývalých dolů a v lesích ruiny připomínající tato léta.
Pracovní tábor na Mariánské byl převážnou dobu svého trvání určen pro vězně s kratší dobou trestu. Pověstnými byly ovšem zdejší vyšetřovny v podzemí bývalého kapucínského kláštera, ten byl v roce 1965 zdemolován. Na Mariánské bylo vybudováno provizorní sídliště pro horníky dolů Adam, Eva, Eduard nacházejících se v nejbližším okolí. Tábory byly zrušeny až počátkem 60. let po vytěžení uranu.
Po roce 1958 se většina horníků odstěhovala do nového sídliště v Ostrově nad Ohří a jednotlivé domky byly postupně prodávány pro rekreační účely.
(Zdroj: stránky obce Mariánská)
Pojďte se i Vy projít po Vlčím hřbetě a osedlejte si na vrcholu jednoho ze zkamenělých vlků.
Co je potřeba pro zalogování:
1-Vyfotografovat se na Vlčím hřbetě na kameni s křížem a letopočty a fotografii připojit k logu.
2- Sestavit a poslat mi na profil správné heslo. To získáte následujícím způsobem: Projděte si 4 stage a poznamenejte si, který z níže uvedených objektů na souřadnicích jednotlivých stage vidíte. Každá z fotografií je označena třemi znaky. Ty poskládejte od stage 1 až po stage 4 a dostanete dvanáctimístné heslo.
Logy bez splněných podmínek budou smazány.
Cesta se dá s menšími odbočkami pohodlně projít po červené turistické značce.
Virtual Reward - 2017/2018
This Virtual Cache is part of a limited release of Virtuals created between August 24, 2017 and August 24, 2018. Only 4,000 cache owners were given the opportunity to hide a Virtual Cache. Learn more about Virtual Rewards on the Geocaching Blog.