Udoli Jizery u Semil a Bitouchova
Jedná se o kaňonovité údolí, které vyryla řeka Jizera a je dlouhé přibližně 3 kilometry. Skály zde vystupují ze skalních hřebenů a útesů. Nejmohutnější skalní útvar je bezpochyby Krkavčí skála, která je vysoká něco přes 100 metrů. Po pravé straně údolí vedou dvě stezky, a to Riegrova a Kamenického. Po levé hraně údolí Jizery žlutá turistická trasa s odbočkou na Krkavčí skálu. Údolím vede také železniční trať 030 (Liberec-Pardubice), která zde prochází čtyřmi tunely. Rezervace leží na území Geoparku Český ráj.
Vznik údolí souvisí se zvedáním terénu od období třetihor zejména neogénu. Když začalo toto zvedání terénů, začala se Jizera rychle zahlubovat do hornin a vytvořila tak impozantní údolí. Protože řeka Jizera má zde spád 10 promile a sílu, hloubí údolí dál. Každým dnem se 130 metrů hluboké údolí prohloubí až o XXXXXXXX (otázka č.1) milimetru. Údolí je zahloubeno v metamorfovaných horninách, zejména v metadiabasech a v zelené břidlici. Místy jsou prostoupené albitickým metaryolitem či metatrachitem. Pruh u soutěsky je tvořen přeměněnou albitickou žulou. Po hranicích rezervace se objevuje čedič se sloupcovitou odlučností. Z geologického hlediska jsou skály nad Jizerou pozoruhodnou ukázkou kontaktu deformovaných magmatitů v železnobrodském krystaliniku.
Krkavčí skála
Čedičový útvar stoupající strmě od koryta řeky až do stometrové výše. Na samém vršku je odvážně posazena železná vyhlídka připomínající lodní můstek, nabízející pohled do kaňonu Jizery. Železniční trať Pardubice – Liberec, sledující v těchto místech řečiště, prochází hluboko pod vyhlídkou tunelem; pozorovatelé mohou přibližně každou půlhodinu vidět po levé ruce vlak, připomínající díky perspektivě modelovou železnici. Poblíž vyhlídky stojí přístřešek pro turisty. Na Krkavčí skálu se ze Semil dostaneme pěšky po žluté (cca 2 km), motoristé mohou jet směr Železný Brod a zaparkovat poblíž vjezdu do lomu – k vyhlídce je to odtud asi 200 metrů lesem (vpravo). Přístup ke skále býval dříve obtížný, a proto bylo roku 1899 navrženo její zpřístupnění. Návrh byl přijat a Okrašlovací spolek Semily otevřel fond, do něhož se sbíraly peníze. Díky shromážděným prostředkům došlo k vyznačení přístupové cesty, rozmístění orientačních tabulí, úpravě skály a zbudování vyhlídky se zábradlím.
Myší skála
Nejznámější vyhlídkou na Kamenického stezce je Myší skála. Čedičový suk,[ zvaný též Mniší skála či Myškovská skála, vystupuje z vrchu Medenec až do 25metrové výšky. Nejbližší osadou je Spálov. Vyhlídka z větší části nahrazuje dřevěnou rozhlednu, která dříve stávala na vrchu Medenec. Výstup na Myší skálu je náročnější a je jištěn pouze částečně, a to řetězy, v posledním úseku musí návštěvníci použít trochu lezecké techniky. Vyhlídka byla slavnostně otevřena pro turisty 26. září 1926.
Bohmova vyhlídka
Böhmova vyhlídka nabízí výhled na protější Krkavčí skálu, unikátní úsek trati 030 a hlavně samotné údolí Jizery. Nachází se v půli Riegrovy stezky (levý břeh Jizery) mezi Semilami a Podspálovem. Vyhlídka byla pojmenovaná po Antonínovi Böhmovi. < br />
Důvodem ochrany je lokalita lomikámenu trsnatého (Saxifraga rosacea ssp. steinmannii), který roste na stěnách skalní soutěsky. Dalšímí typickými druhy zdejších rostlin jsou sleziník červený (Asplenium trichomanes), sleziník zelený(Asplenium viride), osladič obecný (Polypodium vulgare) nebo kostřava sivá (Festuca pallens). Na žulových skalních stěnách se nachází hnízdiště výra velkého. Přírodní památka Galerie je zároveň geologickou lokalitou národního významu. Soutěskou na pravém břehu řeky vede po visutém chodníku spolu s turistickou Riegrovou stezkou také naučná stezka se zaměřením na geologickou stavbou údolí Jizery.
ÚKOLY PRO ÚSPĚŠNÉ ZALOGOVÁNÍ:
Abyste mohli zalogovat tuto keš, je třeba zjistit potřebné údaje z infotabulí naučné stezky. Své odpovědi prosím, zasílejte ihned po zalogování "found" přes můj profil. Při nedodržení této podmínky bude log v souladu s pravidly smazán. Když uděláte chybu, ozvu se a nějak to dáme dohromady. Děkuji, přeji fajn procházku.
1. Jaká byla v 19. Století šířka soutěsky u Galerie? (Stage 1)
2. Jakým způsobem došlo ke změně šířky soutěsky do současné podoby? (Stage 1)
3. Co se nachází na protějším břehu? (Stage 1)
4. Jaké lidské dílo bylo zbudováno na tomto místě? (Stage 2)
5. Jaká je rychlost prohlubování údolí ? (Stage 3)
6. Zjistěte na infotabuli vydatnost studánky A. Staška? (Stage 4)
7. Úkol dobrovolný, ale autor bude mít radost pokud jej splníte: vyfotografujte sebe či svou GPS na můstku.
|