Krátký výlet k poněkud skrytému a málo známému místu – k židovskému hřbitovu ve Štěnovicích. I když někteří z Vás jste asi toto místo v minulosti již navštívili, věnovala se mu totiž keš „To byste tu necekali... /Unexpected...“, tč. již archivovaná.
Zdejší židovský hřbitov zmiňuje i nedávno uveřejněná nedaleká keš V Potocích.
Obrázek: Pohled na židovský hřbitov ve Štěnovicích od vstupní branky.
Tohle nenápadné, ve vegetaci skryté a snadno přehlédnutelné místo je cenná kulturní památka. Od 17. září 2016 je zdejší židovský hřbitov vyhlášen nemovitou kulturní památkou České republiky.
Obrázek: Pohled na židovský hřbitov zdola z ulice V Potocích poblíž místa doporučeného pro parkování.
Židé ve Štěnovicích žili pravděpodobně již od roku 1504, kdy byli vypovězeni z Plzně. Nicméně první doklady o židovském osídlení ve Štěnovicích pochází ze století sedmnáctého. Židovská komunita zde zažila největší rozmach kolem roku 1880, to zde žilo přes 80 Židů, tedy kolem 11% zdejších obyvatel. Už v následujícím desetiletí jejich populace začala razantně klesat a před druhou světovou válkou zde žilo již jen deset obyvatel židovského původu. Všichni tito obyvatelé z celkem 4 rodin dostali v lednu 1942 předvolání k transportu. Holocaust nakonec přežil pouze jediný, pan Jiří Roubíček. V roce 1945 se sice načas vrátil do rodného kraje, ale pak se přestěhoval za svými příbuznými do Prahy. V roce 1968 odešel s rodinou do Rakouska a pak do Ameriky. Jiří Roubíček se s rodinou do Čech rád vracel, po jeho smrti v roce 2008 se sem často vrací i jeho potomci, konkrétně dcera Zuzana s vnučkou Rachel.
Obrázek: Do dnešních dnů se zachovala budova bývalé židovské školy a sídla rabína. Jde o dům v ulici V Potocích čp. 107. Na oploceném pozemku v těsném sousedství stávala židovská synagoga. Mnohoúhelníkový tvar oplocení dodnes ukazuje původní půdorys synagogy.
Obrázek: Pro možnost porovnání historická fotografie školy a synagogy pořízená přibližně ze stejného místa.
Ve Štěnovicích nikdy neexistovalo uzavřené židovské ghetto jako v jiných městech či obcích. Židovské domy byly rozptýleny po celé obci, dokonce se většina z nich dochovala dodnes, i když obvykle v podobě změněné přestavbami. Např. v ulici V Potocích dosud stojí dům, kde kdysi bývala židovská škola a sídlo rabína. Synagoga se školou spojená se bohužel dnešních dnů nedočkala, byla zbourána na příkaz tehdejšího ONV Plzeň-jih v letech 1970 – 1972.
Ale nyní už ke hřbitovu, kterému je keš věnována. Hřbitov leží na severovýchodním okraji obce Štěnovice mezi zahradami v zástavbě rodinných domků v prudkém svahu nad Losinským potokem. Založen byl podle dochované smlouvy 1. srpna 1795. Plocha hřbitova se příkře svažuje od severu k jihu. Půdorys hřbitova je téměř čtvercový. Původní plocha hřbitova byla 700 m čtverečních, později byl o dalších 150 metrů čtverečních rozšířen. Ohradní zeď je ze smíšeného zdiva s převahou lomového kamene. Celkový počet náhrobků dosahuje 160, přičemž nejstarší náhrobky se nacházejí ve východní části a pocházejí z období kolem roku 1810. Jde o celkem velký soubor pískovcových náhrobků tzv. hřešihlavského typu, tj. prosté pískovcové stély zakončené nízkým, někdy ústupkovým obloukem, často bez jakéhokoli zvýraznění okrajů nápisové plochy (někdy je nápisová plocha zahloubena). Nejmladší náhrobky jsou z 30. let 20. století. Mezi pohřbenými najdeme např. členy rodiny Ledererových, Treichlingerových, Wollnerových, Tanzerových nebo již zmiňovaných Roubíčkových. Hřbitov byl za 2. světové války zdevastován, k opravě pak došlo na přelomu 20. a 21. století. Márnice dnes slouží jako garáž sousedící novostavby.
Obrázek: Štěnovičtí vybudovali na památku svých židovských spoluobčanů památník v ulici Na Šancích na souřadnicích N 49°40.403', E 13°24.207'.
Jak ke keši
Keš určitě nehledejte na hřbitově, není tam. Hřbitov si ale můžete prohlédnout, je přístupný, zapůjčení klíče si lze domluvit na tel. čísle, které zjistíte na vstupní brance (viz příslušný waypoint. Vstup na hřbitov je však poněkud nenápadný, odkazuje na něj waypoint VSTUP. Ke keši se nejlépe dostanete z ulice V Potocích kde na doporučených souřadnicích lze zaparkovat, pak přejdete mostek přes Losinský potok a pěšinou se vydáte do kopce mírně vlevo. Pěšina míří k hornímu rohu hřbitova. Svah, kterým stoupá, má zhruba v polovině patrný zlom. V úrovni zlomu vlevo od pěšiny směrem k dolnímu rohu hřbitova roste mohutný javor a u něj je třeba hledat.
Přístup shora, tedy od silnice Štěnovice - Plzeň-Černice, nedoporučuji, a to především v běžnou pracovní dobu. Museli byste totiž projít přes soukromý pozemek - skladovou a manipulační plochu místní pily, kde se tou dobou pohybují pracovníci pily i manipulační technika. Volte proto raději přístup z ulice V Potocích.
