Ptaci keska Mystery Cache

Bažant obecný je myslivecky významný, původně asijský druh, který byl v Evropě vysazován už od starověku. Samec je červenohnědý s tmavou hlavou a červenými políčky kolem očí, velmi nápadný je jeho dlouhý klínovitý ocas. Samice je šedohnědá s kratším ocasem. Bažanti se téměř stále zdržují na zemi a vzlétají jen za nebezpečí, jejich let je velmi hřmotný. Vyskytují se v zemědělské krajině. Živí se potravou jak živočišnou (hmyz, červi, měkkýši, drobní obratlovci), tak rostlinnou (semena, příp. plody pěstovaných i divokých rostlin). Bažant obecný je polygamní druh, na jednoho samce připadá 6 až 10 samic. Jejich hnízda jsou na zemi, samice do něho snáší ve druhé polovině dubna nebo během května obvykle 8 až 16 vajec. Vejce zahřívá a o mláďata, která po vylíhnutí opouštějí hnízdo, pečuje pouze samice. Patří mezi stálé ptáky.

Koroptev polní se zdržuje v otevřeném terénu, na polích a úhorech. Létá nízko nad zemí, rychlé třepetání křídly se střídá s krátkým klouzavým letem, při němž je nápadný rezavý ocas. Kohoutek se od slepičky liší podkovovitou skvrnou na hrudi. Větší část roku se drží v malých hejnech. Je to stálý pták. Hnízdem je prostý důlek v zemi. V potravě převažuje rostlinná složka (především semena plevelů), pouze mláďata se živí téměř výhradně potravou živočišnou. Je to ohrožený druh.

Některé kukačky jsou zbarveny šedě, jiné rezavohnědě. Za letu je nápadný dlouhý ocas, malá štíhlá hlava a úzká zašpičatělá křídla. Vyskytuje se v lesích a hájích, zalétá však také do jiných prostředí. Potrava je výhradně živočišná, požírá i chlupaté housenky. Samice podkládá vajíčka do hnízd drobných pěvců (nejčastěji červenky obecné, dále rehka zahradního, konipasa bílého, ťuhýka obecného a mnoha dalších). Ze zimovišť v rovníkové a jižní Africe přilétá v dubnu. Odlet starých kukaček začíná na začátku srpna, mladí ptáci odlétají až v září.

Strakapoud velký je náš nejběžnější datlovitý pták velikosti kosa. Samec má na rozdíl od samice červenou skvrnu v týle. Prostředím strakapouda velkého jsou stromové porosty všeho druhu. Potrava je složena z drobných živočichů, zejména larev hmyzu, a ze semen jehličnanů, různých plodů apod. K hnízdění, které začíná koncem dubna, si vytesává dutinu s okrouhlým otvorem. Ve snůšce bývá obvykle 5 až 6 vajíček; zahřívají je oba rodiče, kteří také společně krmí mláďata. Je to stálý pták.

Datel černý je náš největší šplhavec, téměř velikosti vrány. Je černě zbarvený, sameček má temeno celé červené, samice má pouze malou červenou plošku v týle. Žije ve smíšených a jehličnatých lesích. Živí se převážně ve dřevě žijícím hmyzem a mravenci, které silným zobákem dobývá z kmenů a pařezů. Hnízdní dutiny vytesává nejčastěji v buku ve výši 5 až 15 metrů. Samička snáší v dubnu či na začátku května 3 až 5 vajíček, při jejichž zahřívání - stejně jako při pozdější péči o mláďata - se střídají oba rodiče. Je to stálý pták.

Strnad obecný je velikosti vrabce, má světle rezavohnědý kostřec a bílé okraje vnějších ocasních per. Původně byl obyvatel lesostepí, nyní žije v zemědělské krajině s křovinatými mezemi a v alejích podél silnic. Je stálý a částečně tažný. Hnízdo staví většinou na zemi. Mláďata krmí hmyzem, jinak v potravě převažuje rostlinná složka tvořená hlavně semeny.

Skřivan polní je větší a štíhlejší než vrabec s poněkud prodlouženým peřím na temeni hlavy. Při zpěvu se vznáší třepetavým letem vysoko na obloze, po zmlknutí padá s přiloženými křídly k zemi. Původně je to druh suchých stepí, který podobnému prostředí dává přednost i v kulturní krajině. V jeho potravě převažuje zjara a v létě hmyz, v ostatních obdobích se živí hlavně semeny rostlin. Jeho hnízdo je umístěno na zemi. Ve snůšce bývají 3 až 4 vejce. Zahřívá je pouze samička, mláďata krmí oba rodiče. Z naprosté většiny tažný, zimoviště leží v západní Evropě. Přílet na hnízdiště vrcholí koncem února, odlétá během října.

Sojka obecná je pěvec velikosti hrdličky. Za letu je nápadná bílá skvrna nad černým ocasem a široká křídla s bílým polem a sytě modrými pírky s černo-bílými proužky. Létá těžce, vlnovitě a třepotavě, na zemi poskakuje. Vyskytuje se v jehličnatých, listnatých i smíšených lesích a v rozsáhlejších městských parcích. Je to převážně stálý druh. Její hnízdo je umístěno vysoko na stromě, většinou nedaleko od okraje lesa. Její potrava je velmi rozmanitá, rostlinná i živočišná.

Káně lesní patří k našim nejběžnějším dravcům, z větších druhů je vůbec nejhojnější. Zbarvení svrchu těla má tmavě hnědé, spodiny tmavohnědě skvrnité; výjimkou ale nejsou výrazně světlé nebo naopak velmi tmavé exempláře. Za letu jsou pro káně typická široká křídla a krátký zakulacený ocas. Dominantní složku její potravy tvoří hlodavci. Hnízdí v lesích, zejména mimo dobu hnízdění se vyskytuje v polích; často sedá na vyvýšených místech, např. stromech podél silnic nebo telegrafních sloupech. Již koncem března snáší samička 3 až 4 vajíčka (v letech přemnožení hrabošů bývá snůška větší), která zahřívá buď sama, nebo jen za malého přispění samce. Samec obstarává pro samici a posléze i pro mláďata potravu. Naše káně jsou stálé a přelétavé, v zimě k nám přilétají příslušníci cizích populací.

Jestřáb lesní je středně velký dravec, samička je velká asi jako káně, sameček o třetinu menší. Dospělí ptáci jsou svrchu tmavohnědí a šedohnědí, spodinu těla mají bílou s hustým příčným vlnkováním. Za letu jsou nápadná relativně krátká, široká křídla a dlouhý ocas s příčnými pruhy. Loví ptáky a savce do velikosti zajíce, které uchvacuje během letu nízko při zemi či nad vegetací. Vyskytuje se v lesnaté krajině, ke hnízdění vyhledává vzrostlé porosty. Samička snáší do vysoko umístěného hnízda obvykle během dubna 3 až 4 vejce. Větší podíl na zahřívání vajíček má samice, které však samec obstarává potravu. Po vylíhnutí mláďat jim samice trhá kořist přinesenou samcem, později i loví. Jsou stálý a potulný. Zákonem je zvláště chráněn jako ohrožený druh.

Keška se na výchozích souřadnicích nenachází, finální souřadnice získáš tak, když přiřadíš jednotlivé hlasy a zpěvy ke správnému zástupci. Pokud jsi to nepochopil/a, musíš si pustit kliknutím zvuk, vyslechneš daný zvuk a dle něj musíš poznat, o jakého ptáka jde, dle toho zařadíš patřičné číslo danému ptákovi a už zaplňuješ souřadnicový sloupeček! :-)
Hodně štěstí!

Finální souřadnice: N 49° AB.CD-2E-4 E 013° FG.H+1I-7J+1

Bažant obecný A

Koroptev polní B 

Kukačka obecná C

Strakapoud velký D

Datel černý E

Strnad obecný F

Skřivan polní G

Sojka obecná H

Káně lesní I

Jestřáb lesní J

Tento zvuk má číslo pět.

Tento zvuk má číslo sedm.

Tento zvuk má číslo jedna.

Tento zvuk má číslo nula.

Tento zvuk má číslo nula.

Tento zvuk má číslo devět.

Tento zvuk má číslo osm.

Tento zvuk má číslo pět.

Tento zvuk má číslo sedm.

Tento zvuk má číslo pět.

Níže si můžeš své souřadnice ověřit.