Břečťan
je rod obsahující 12–15 druhů popínavých stálezelených rostlin a dřevin z čeledi aralkovitých, které se vyskytují v západní, střední a jižní Evropě, Makaronézii, severozápadní Africe a napříč středo-jižní Asií na východ od Japonska a Taiwanu.
Rostliny zůstávají na zemi plazivé a nepřekračují výšku 5–20 cm. Na povrchu vhodném pro šplhání,nevyjímaje stromy, přírodní skalky nebo člověkem vytvořené stavby, ať už dřevěné či kamenné, se mohou vyšplhat až 30 metrů nad zem.
Břečťany mají dva typy listů, dlanitě laločnaté určené k plazení nebo šplhání a srdčité listy na stoncích s květy, které mají volný přístup k slunečnímu záření, často vysoko v korunách stromů nebo na povrchu skalek 2 a více metrů nad zemí. Mladé a již dospělé výhonky se také liší, mladší jsou mnohdy užší, ohebné, popínající se menšími vzdušnými kořeny k povrchu, aby upevnily výhonek k podkladu (ať už ke kůře stromů nebo kameni), pozdější výhonky jsou již schopné se udržet samy a proto nepotřebují pomocné kořeny.
Samotné na nektar velmi bohaté květy jsou zeleno-žluté s pěti malými okvětními lístky, vyrůstají v okolíku od podzimu do zimy. Plody, které dozrávají obvykle mezi koncem zimy a počátkem jara, bývají zelené až černé, tmavě fialové nebo (vzácně) žluté bobule o průměru 5-10 milimetrů s jedním až pěti semeny. Bobule pak slouží jako potrava pro ptactvo, které roznáší do okolí semínka společně s trusem.
Jednotlivé druhy se liší především tvary listů, velikostí (hlavně u mladých lístků) i strukturou trichomů a v neposlední řadě nuancemi v barvě květů a plodů. Počet chromozomů se také liší mezi jednotlivými druhy, základní diploidní počet je 48, zatímco některé jsou tetraploidní s 96 a další hexaploidní se 144 a někdy až oktaploidní se 192 chromozomy.