CYKLOLEGENDA 07:
Teror z Taškentu
Nejde o žádný hrůzný příběh, tuto přezdívku si totiž během své kariéry vysloužil uzbecký cyklista Džamolidin Abdužaparov za styl své jízdy v cílových rovinkách. Podíváte-li se na toto video, rychle pochopíte proč: v posledních metrech závodu při spurtu totiž vždy rozkýval své kolo do stran takovým způsobem, že mu byla silnice úzká.
Do cíle zbývá posledních 500 metrů a ze sedla vstává hora svalů. Nejdřív rozkmitá pedály a potom i celý bicykl ze strany na stranu. Vystrčí lokty kolmo k tělu, na nikoho nebere ohled. Připomíná rozzuřeného rváče, kterého právě vyhodili z baru na ulici. Nedrží směr jízdy, celá šířka silnice přeci patří jemu! Na cílové pásce všichni zdvihají ruce. Ale zatímco on jako vítěz, soupeři tím signalizují podání protestu. Marně, Abdužaparov tímto stylem postupně vyhrává několik etap Závodu míru, mezi profíky pak devět etap Tour de France, sedm na Vueltě a dvě na Giro di Italia.
Horní fotka cvičně ještě jednou s vyznačením úhlu sklonu kol závodníků: vlevo nula, vpravo normální spurt. Abdužaparov je pochopitelně ten pán uprostřed:
Němec Marcel Wüst dodnes tvrdí, že z Džamolidina měl strach: „Problémem byl jeho styl. I když jel rovně, na šířku zabral víc než jeden a půl metru. Nikdy jsem nezažil nebezpečnějšího závodníka. Byl nepříjemný na kole i bez něj, nebezpečný všem okolo i sám sobě,“ tvrdil i po letech.
Abdužaparov si z toho ale velkou hlavu nedělal. Zvykl si, že na trati, ale i mimo ni se velké oblibě netěšil. Za zády mu mnozí přezdívali také „Abduláh“ podle záporné postavy z tehdejší populární ruské kovbojky. Do očí mu to ale neřekl nikdo kromě bývalého australského týmového kolegy Roberta Cobcrofta. „Jsem Džafir, žádnej Abduláh,“ odpověděl s úsměvem původem krymský Tatar, kterého sovětské orgány donutily nazývat se Uzbekem.
A na konec listingu zřejmě nejslavnější video, je na něm dojezd pařížské etapy Tour v roce 1991. Abdužaparov tehdy podcenil nebezpečí bočních bariér a jeho ocelové Colnago se pod ním po kontaktu s reklamními lahvemi Coca Coly téměř zlomilo. Džamolidin zůstal ležet na asfaltě, dres měl úplně roztrhaný, crčela z něj krev. Ale kdyby nedorazil do cíle, diskvalifikovali by ho. Zhruba v čase videa 4:25 si všimněte, jak proto po několika minutách vstává a s kolem v jedné ruce se potácí za cílovou čáru. Se zlomenou klíční kostí a četnými odřeninami na celém těle jej proti jeho vůli odvezli do nemocnice, a tak si svůj zelený trikot pro nejlepšího sprintera nemohl v centru Paříže ani vychutnat. Ale o dva roky později svůj triumf zopakoval a v roce 1994 přidal i třetí...
Zdroje:
https://sport.pravda.sk/ (upraveno, kráceno)
foto: http://www.roadcycling.cz/
Trikot pro nejlepšího sprintera Tour de France je:
žlutý (2), bílý (0), zelený (3).
N 50° 10.5?4
E 012° 57.?61
CYKLOLEGENDA 06 
CYKLOLEGENDA 08