Bludný neboli eratický balvan
je blok horniny, který byl v době ledové přepraven ledovcem na velkou vzdálenost, kde byl po roztátí ledovce usazen v geologicky zcela odlišném prostředí. Tato teorie se objevila až koncem 19. století, do té doby se jejich výskyt vysvětloval potopou světa, vulkanickou činností či "činností" čertů, kyklopů a dalších bájných tvorů. Označení pochází z latinského slova erare, které znamená "bloudit".
Horniny ve Slezsku a na severní Moravě byly dopraveny pohybem pevninského ledovce ve starších čtvrtohorách v období haltštatském (cca před 470 – 430 tisíci lety) a v době sálského zalednění (před 230 – 170 tisíci lety). Původ pevninského ledovce byl ve skandinávských horách. Postupně se dostával přes dnešní Švédsko, Finsko a Baltské moře. Zasáhl celé Dánsko, velkou část Nizozemska, Německa a Polska a vnikl až do severního pohraničí naší republiky. Na východě zasáhl obrovské rozlohy někdejšího Sovětského svazu.
Bludné balvany najdeme ve Slezsku a na severní Moravě – od Javornického výběžku po Ostravsko a Těšínsko – a v severních Čechách ve Šluknovském a Frýdlantském výběžku.
V nálezech převažují žuly a ruly. Dále se vyskytují také migmatity, pískovce a vápence. Velikost balvanů se pohybuje od decimetrových až po metrové rozměry s hmotností několika tun.
Některé bludné balvany byly využívány jako pohanská kultovní místa. Ve středověku se stávaly materiálem pro stavby hradů, kostelů a hradeb. Dlažba, nejprve tzv. kočičí hlavy, později i dlažební kostky, se rovněž dělala z bludných balvanů. Ty se používaly kromě toho na dělové koule, mlýnské kameny, hraniční kameny, milníky, pomníky, památníky - a za druhé světové války i na protitankové překážky. Ještě v 19. století se mnohé velké bludné balvany rozbily a kamenicky zpracovaly.
Bludné balvany na Hlučínsku
Rovněž na Hlučínsku nacházíme doklady o bludných balvanech.
Největší bludný balvan na území Velkých Hoštic byl nalezen v roce 1964 v bývalé pískovně v Pekliskách. Jeho objem je 0,172 m3 , hmotnost 464,4 kg a rozměry 93cm x 66cm x 45cm. V rámci rekonstrukce návsi byl přesunut od školy před hasičskou zbrojnici.
Další bludné balvany se nacházejí v okolí Vřesiny, dvora Karlovce, Hatě a údolí haťského potoka. Velikost těchto balvanů je různá. Největší jsou právě balvany vřesinské o hmotnosti až 16,5 q.
Při obrovském dubu v lese Dařanec je balvan z hrubozrnné žuly s nápisem "Mechtilden Eiche". V současné době je v obci znám ještě jeden bludný balvan v zemi vedle chodníku poblíž kostela, který by si zasloužil vyzvednutí a osazení na vhodném místě.
Historie pevninského zalednění severomoravské oblasti
Kontinentální ledovec překročil v pleistocénu severní hranice ČR během dvou velkých ledových dob. Poprvé to bylo v době elsterského glaciálu, podruhé během sálského zalednění.
V moravskoslezské oblasti vyčleňujeme dvě samostatná zalednění. Starší opavské zalednění se třemi náporovými fázemi a mladší kravařské zalednění se dvěma ledovcovými nápory. Navzájem jsou odděleny otickým teplým obdobím s charakteristickým výskytem oglejených hnědozemních půd.
V kravařském zalednění vyčleňujeme dvě náporové fáze oddělené muglinovským teplým úsekem. Prvnímu náporu odpovídá v Polsku glaciál san 1 (v západní Evropě je označován jako elster 1 nebo glaciál B v rámci cromerského komplexu). Tilly tohoto zalednění byly v Polsku datovány na zhruba 600 až 580 tis. let. Druhý nápor je v Polsku označován san 2 (v záp. Evropě mu odpovídá elster 2). Maxima dosáhl asi před 500 tis. lety. V průběhu kravařského zalednění sedimentovala patrně spodní štěrkopísková akumulace hlavní terasy. Terasa je vyvinuta na řadě míst podél toků řek Odry, Ostravice a Opavy. V předpolí ledovce se objevuje jezero opavsko-hlučínské. Ledovec kravařského zalednění dosáhl až k okraji Podbeskydské pahorkatiny a do oderské části Moravské brány a zanechal na našem území hnědě a šedě zbarvené tilly. Velmi intenzivní je také glacifluviální sedimentace jejíž uloženiny druhé náporové fáze jsou až 15 m mocné (Bolatice na Hlučínsku). Během druhého náporu vzniká také jezero mezi Oldřišovem a Opavou. Mocnosti jílů, které se v něm uložily se pohybují až kolem 6 m.
Po oteplení v průběhu holsteinu zasáhlo severní okraj ČR druhé velké (sálské) zalednění. V moravskoslezské oblasti jej dělíme na starší palhanecké a mladší oldřišovské zalednění. V prvním vyčleňujeme dvě ledovcové transgrese, v druhém tři nápory ledovce.
Staršímu sálskému (palhaneckému) zalednění odpovídá glaciál liwca v Polsku nebo Cooling v Bělorusku, kde bylo datováno na 370–330 tis. let. V záp. Evropě se označuje jako zalednění fuhne. V postupové fázi staršího sálského zalednění byla završena tvorba hlavní terasy sedimentací svrchní štěrkopískové akumulace. V západní části moravskoslezské oblasti ledovec pronikl až na Stěbořickou pahorkatinu Nízkého Jeseníku. V jižní části se dostal až do Moravské brány. Ukládaly se tilly, glacifluviální sedimenty a také glacilimnické sedimenty. Před jeho čelem se ukládaly sedimenty sandrového typu.
Mladší sálské (oldřišovské) zalednění začíná rozsáhlou glacifluviální akumulací štěrků a písků o průměrné mocnosti okolo 15 m. Dále se pak ukládaly žlutohnědě zbarvené tilly bazální a náporové morény a glacilimnické sedimenty o maximální mocnosti do 20 m. Vzniká také náporová moréna táhnoucí se od okolí Oldřišova na Albertovec, Chuchelnou a Píšť . Tato moréna je složena ze tří poloh tillu. Pásmo náporové morény dosáhlo vrcholu v poslední transgresi ledovce. V záp. Evropě mu odpovídá zalednění drenthe, v Polsku se označuje jako oderské zalednění, kde bylo nově datováno na 150−160 tis. let. Maximální pozorovaná mocnost sedimentů oldřišovského zalednění na Opavské pahorkatině je 40 m. Oldřišovské tilly mají nižší obsah křemene a naopak vyšší obsah nordických hornin.
Z obou zalednění jsou zachovány uloženiny několika stadiálů a jejich mocnost dosahuje až několika desítek metrů, výjimečně až 150 m v přehloubených korytech toků, vytvořených před elsterským zaledněním. V eratickém (souvkovém) materiálu jsou přítomny horniny severoevropského původu, zejména ze Skandinávie a Pobaltí, k nimž patří i známé bludné balvany.
Podmínky k zalogování
Mým cílem není udělat z vás odborníky na geologii, ale chci, abyste si přečetli listing, ve kterém najdete odpovědi na většinu otázek a poctili návštěvou zmíněný balvan (vezměte si s sebou metr). Odpovědi mi pošlete zprávou přes profil a následně můžete logovat Found it. Nečekejte na odpověď, ozvu se jen v případě, že bude něco v nepořádku.
Otázky:
- V sálském glaciálu se vyčleňují dvě zalednění. Která?
- Jaká je maximální pozorovaná mocnost sedimentů oldřišovského zalednění na Opavské pahorkatině? (v metrech)
- Vyjmenuj alespoň dvě další místa na Hlučínsku, kde můžeme také nalézt bludné balvany.
- Přes které dnešní státy k nám zřejmě doputoval tento balvan?
- Jaká je výška balvanu? (v centimetrech)
- Fotografie vás u balvanu nebo poblíž v parku potěší (nepovinný úkol)
Použité zdroje:
ŠIMÍČEK, Daniel. Kvartérně-geologické a geomorfologické studium vybraných lokalit Osoblažska. Brno, 2006. Bakalářská práce. Masarykova univerzita v Brně.
moravske-karpaty.cz
hlucinsko.eu
natura-opava.org
chuchelna.com
wikipedia.cz