Popis vrcholu
Spálený vrch (1 313 m) je hora se dvěmi vrcholy - Spálený vrch (1 312,7 m) a nepojmenovaná kóta ozančená na www.tisicovky.cz jakožto Spálený vrch - SV vrchol (1 313,0 m). Oba tyto vrcholy tvoří spolu s nedalekou Klínovou horou (1 180,3 m) jižní výběžek známého vrcholu Vozka (1 377,0 m). Geomorfologicky patří tyto vrcholy do Hrubého Jeseníku, podcelku Keprnická hornatina a okrsku Šerácká hornatina. Spálený vrch je značně odlehlým vrcholem (nejbližší obec Kouty nad Desnou je od něj vzdálená přes 5 km), což spolu s absencí značených tras v této oblasti z něj činí vrchol jen velice málo navštěvovaný. Oba samotné vrcholy jsou zarostlé a bez výhledů, ty se však naskýtají z hřebenové pěšiny spojující Klínovou horu a Spálený vrch (asi nejhezčí jsou z Klínové hory, velice slušné pak jen několik desítek metrů pod nižším z obou vrcholů Spáleného vrchu). Oba vrcholy Spáleného vrchu jsou odděleny mělkým sedlem ve výši 1 307 m a celý tento hřebínek je komplětně zalesněný a porostlý hustými porosty borůvčí a v okolí samotného mělkého sedla nalezneme vtchoviště s rašelinnými jezírky (někdy na vrchovišti nemusí být hladina, ale jenom bláto, nebo je celé zarostlé vegetací. I tak je ale patrné, že je podloží velmi vlhké). Je zakázáno jej jakkoli poškozovat tedy hlavně "měřit hloubku" klackem nebo turistickou holí, protože dochází z zavzdušnění spodních vrstev rašeliny a tudíž k jejímu vysychání. Tento zákaz poškozování platí pro všechna stádia vrchoviště!
Přehrada na Spáleném vrchu
Spálený vrch je jedním ze 6 míst, které Ministerstvo průmyslu a obchodu vytipovalo jako místa vhodná pro vybudování dalších přečerpávacích elektráren obdoba nedalekých Dlouhých Strání). Horní nádrž by se nacházela na samotném vrcholu (ten by byl stejně jako nedaleké Dlouhé Stráně useknut a zarovnán), spodní pak v údolí Hučivé Desné o cca 500 výškových metrů níže. Stavbu přehrady podporují starostové obcí nacházejících se v údolí Desné (Loučná nad Desnou, Rapotín, Vikýřovice, Velké Losiny), naopak zásadně proti je Správa CHKO Jeseníky, jelikož by výstavbou této přečerpávací elektrárny došlo k nezvratnému poškození jesenické přírody v těsném sousedství NPR Šerák - Keprník, zejména pak k poškození zdejších vrchovišť
Kudy na vrchol ?
Na Spálený vrch se lze dostat ze dvou základních výchozích míst - Kouty nad Desnou a Vozka nacházející se na okraji NPR Šerák - Keprník - tak jako tak nás čeká minimálně 6 km (a to při využití lanovky na Šerák) pěší chůze jedním směrem místy hůře průchozím terénem (nejbližší značená trasa je na Vozkovi). Nejkrásnější, ale i nejnáročnější je jako výchozí bod zvolit Kouty nad Desnou a jako přídavek si po cestě ještě vyšlápnout na Klínovou horu) a z vrcholu pak pokračovat dále na nejnižší bod značené trasy mezi Vozkou a sedlem pod Vřesovkou (údolí Hučivé Desné) a odtud přes sedlo pod Vřesovkou sejít zpět do Koutů, případně přes Vozku pokračovat dále na hlavní hřeben Jeseníků či do Branné. Přístup ze Spáleného vrchu po hřebeni přímo na Vozku (případně opačně) z důvodu ochrany přírody Správa CHKO Jeseníky nedoporučuje! Případně lze návštěvu vrcholu spojit se zdoláním dalších okolních vrcholů např. po trase Kouty nad Desnou - Klínová hora - Spálený vrch - Polom - Černá stráň - Kouty nad Desnou. Na kole se lze dostat max. cca 100 m od keše a zbytek je nutno dojít pěšky. Z Koutů po lesních cestách sjízdných na horském (případně crossovém kole) počítejte s cca 10 km a 750 nastoupanými metry, drsňácká pěší varianta vedoucí od pramene nad vodopády na Poniklém potoce strmě vzhůru a následně přes Klínový vrch a celým hřbetem Spáleného vrchu až ke keši je dlouhá cca 7,5 km, z toho zhruba polovina vede terénem bez značek a pohodlných cest. Od horní stanice lanovky na Šeráku přes Vozku s následným sestupem do údolí Hučivé Desné (zelená značka) je to cca 7 km jedním směrem, od Červenohorského sedla pak rovněž cca 7 km. V zimě jsou okolní lesácké cesty ideální na výlety na sněžnicích, samotná keš však v zimě odlovitelná není!
O keši samotné
Keška se nachází u výrazného pahýlu stromu prakticky přímo na nejvyšším bodě vrcholového hřbetu. Vzhledem k hustému porostu borůvčí a zamokřenosti oblasti Spáleného vrchu nedoporučuji odlov za tmy, kdy hrozí zlomení nohy či uvíznutí v místních bažinách a jezírcích. Pro dohledání použijte spoiler, signál vzhledem k zarostlosti samotného vrcholu může lítat.
