Nechvíle Vincenc
20.3.1890-5.7.1964
astronom
Vincenc Nechvíle byl významný český astronom.
Nechvíle začíná pracovat v astronomii ihned po první světové válce a je jeden z prvních mladých astronomů, kteří prošli velkou zahraniční praxí. Od počátku se velmi aktivně věnuje stelární astronomii, zejména v otázkách pohybu hvězd.
Nechvíle studuje v Paříži, kde získává doktorát matematiky a odtud si přiváží řadu desek, ze kterých proměřuje a určuje vlastní pohyby téměř 4000 hvězd. Mimo to se zajímá o optiku, zejména pak o problémy velkých astronomických objektivů. Ani zde nezůstává jen u povrchního zájmu, ale studuje opět v Paříži na optickém ústavu a získává diplom inženýra optiky.
Po delším pobytu ve Francii, začíná soustavně pracovat na tehdejší Státní hvězdárně v Praze. Jeho výzkumný program, převážně zaměřený na studium vlastních pohybů hvězd, jej vede k plánům na dlouhofokální velký refraktor. Místo toho, aby bylo využito zkušeností a rozhledu mladého vědce, byla Státní hvězdárna vedena v duchu astronomie skromných prostředků.
V roce 1931 se ujímá důležité experimentální pozorovatelské práce. V tom roce nastala příznivá oposice planetoidy Erose, čehož mělo být použito k výpočtu paralaxy Slunce, díky Nechvílemu se zapsala hvězdárna na Petříně do dějin zkoumání paralaxy Slunce.
V době, kdy začínal svou vědeckou dráhu, byla astrofyzika velmi nepřesná družka klasické astronomie. Nechvílova záliba v přesnosti a důkladnosti přímo vyvolávala odpor k tak "nepřesným" astrofyzikálním výsledkům. Proto bylo velkým překvapením, když se nakonec ujal přednášek z teoretické astrofyziky. Jeho učitelská schopnost byla po několika letech uznána tím, že byl jmenován státním docentem astronomie a povolán zpět do činné služby.
Ke každému písmenu vyberte správnou hodnotu dle následujícího kvízu
A) Jakou rychlostí se šíří zvuk ve vakuu?
1. stejně rychle jako světlo
2. Nešíří se
3. 331,4 m/s
4. 3,6 m/s
5. rychlost je závislá na frekvenci
B) Jaké těleso má největší vliv na příliv a odliv?
6. Měsíc
7. Slunce
8. Jupiter
9. Země
0. shodně Měsíc a Slunce
C) Astronauti na Měsíci pociťují:
1. stejnou gravitační sílu jako na Zemi
3. třikrát větší gravitační sílu než na Zemi
5. šestkrát menší gravitační sílu než na Zemi
7. nulovou gravitaci, nacházejí se ve stavu beztíže
9. gravitační sílu velmi mírně převyšující sílu odstředivou
D) Nalézá-li se Měsíc při svém oběhu kolem naší planety přesně mezi Zemí a Sluncem, nastává vždy:
2. silná magnetická bouře
4. zatmění Slunce
6. zatmění Měsíce
8. zatmění Země
0. silná polární záře
Kontrolní součet 17
Výpočet
N 49° 52.(B-A)(B-D)(C-A/A)
E 014° 46.(D/D)(C)(DxA)