Břidlice obsahují metan, který je možno těžit jako tzv. břidlicový plyn. Hořlavé ropné břidlice se využívají jako nepříliš kvalitní palivo.
V Česku se hojně vyskytují např. v Nízkém Jeseníku a Barrandienu. Díky nízké tepelné vodivosti se z moravských břidlic vyráběly soustružením za druhé světové války i těsnící kroužky pro německé rakety V-2.
V protikladu k břidlicím stojí skaliny, tj. metamorfované horniny se všesměrovou strukturou, které proto nelze štípat.
Břidlice také může obsahovat fosilie organismů.
Z hlediska eroze je břidlice velmi tvrdou horninou a tak lze očekávat je velmi pomalá erozní činnost. Vodopád zde pravděpodobně bude tak ještě miliony let (pokud nebude zničen lidskou činností).
Droby
Slovo droba je odvozeno od drobných úlomků, které tvoří horninu. Německý termín grauwacke použil poprvé G. S. O. Lazius v roce 1789 podle starého hornického výrazu z pohoří Harz.
Droby jsou považovány za texturně nezralé horniny. Jsou nevytříděné, běžná jsou slabě opracovaná zrna a obsahují často i oblázky (nad 2 mm v průměru). Písčitá zrna většinou tvoří živce (plagioklasy i ortoklasy), křemen, muskovit a litické (horninové) úlomky. Horninové úlomky nejčastěji představují rohovce, krystalické břidlice nebo fragmenty metamorfovaných či vyvřelých hornin. Základní hmota, která tvoří 15–75 % horniny tvoří jílové minerály nebo křemitá, zřídka i vápnitá či železitá hmota. Akcesorie často tvoří pyrit, granáty, biotit, chlority, turmalíny, epidot, apatit nebo augit. Hornina má šedou, hnědou, černou až žlutavou barvu.
Pokud některý z minerálů tvoří 5 až 10 % všech písčitých zrn, může být jeho název použit jako přídavné jméno před slovem droba (např. muskovitická droba, muskoviticko-křemitá droba atď.).
roby nejčastěji vznikají v mořském prostředí. Tvoří podstatnou část turbiditů, kde se střídají s jílovci a břidlicemi. Někdy asociují i s černými břidlicemi. Turbiditní proudy přinášejí z šelfu při silných bouřkách, povodních nebo zemětřeseních různorodý materiál – písek, silt, jíl ale i štěrk. Všechen tento siliciklastický materiál může tvořit droby. Droby se usazují ve vzdálenějších částech turbiditních vějířů, často v nich lze pozorovat gradační zvrstvení, ojediněle i schránky mělkovodních organismů, které turbiditní proud strhl z okraje šelfu.
Droby jsou časté v oblastech vulkanických oblouků, nebo území kde zvětrávají bazické vulkanity. Časté jsou na aktivních kontinentálních okrajích (předobloukové, vnitřněobloukové i zaobloukové pánve). Zvětráváním bazických hornin vznikají horniny s převahou jílů, takovéto droby potom obsahují jen nepatrnou příměs křemene.
|