Středem města Velké Bíteše bylo a je prostorné náměstí, které až do roku 1990 neslo název Náměstí Svobody. Poté bylo přejmenováno na Masarykovo náměstí. Vedou z něj vzhůru ke kostelu dvě ulice: Kostelní na západní straně a Hrnčířská na straně východní. Obě ulice spojuje ještě příční ulička Peroutkova. To všechno dohromady i s kostelem činí vnitřní město, které bylo obehnáno hradbami a budovanými od sklonku 14. století. Do města vedly tři brány – od západu, východu a severu. Od západu to byla Horní brána mezi č. 21 a č. 65, dříve „Lánická brána“, v 17. a 18. století nazývaná „Vrabčí brána“. Brána vyhořela poprvé v roce 1646 a potom v roce 1690. Od východu vedla do města „Dolní, čili Brněnská brána“ mezi č. 1 a č. 135. V roce 1704 byla vystavěna před starou velkou branou směrem k náměstí jiná menší. Tyto brány stávaly do roku 1840. Na severní straně, v místech mezi č. 116 (tento dům byl zbořen v roce 1932) a č. 193, stávala „Kostelní brána“, zbořená roku 1878. Hradby na jižní straně mezi západní a východní branou zatáčely v mírný oblouk tak, že všechny domy na této straně náměstí (č. 1 – 21) se jich dotýkaly svými dvorci, či z části byly na hradbách stavěny a činily jejich díl. Hradby v těchto místech nebyly tak vysoké a silné jako na straně severní a západní, poněvadž v místě, kde nyní teče potok, bývaly močály, které oddělovaly od Bíteše Janovice a části „Ve zmole“ a „Za loukami“. V těchto jižních hradbách bývaly tři malé branky, a to mezi č. 2 – 3, č. 10 – 11 a č. 19 – 20. Z branky mezi č. 10 – 11 je udělána z města dosavadní malá ulička do ulice „Pod hradbami“.
V místech domů č. 19 a 20 stávala dříve lázeň, mezi níž a sousedním domem vedla ulička k brance zvané „lázeňské“. Tato ulička se nedochovala, poslední doložení její existence je z 18. století, tehdy s názvem „Čertova ulička“. Valy pod těmito hradbami se nazývaly dolní a špitálský, poněvadž příkop vedoucí od Horní brány za dům č. 21 byl skutečně pod špitálem (městský špitál býval do 15. do 18. století v domě č. 21).
Druhá polovina hradeb obklopovala město na severu. Hradby vedly od obou bran souběžně ulicemi Kostelní a Hrnčířskou vzhůru ke kostelu a končily se zvláštním samostatným kruhem hradeb, jimiž je obklopen kostel.
Pozorujeme-li výstavbu této nejstarší části města, zjišťujeme, že okrouhlý tvar ohrazeného městského okrsku odpovídá půdorysu jiných našich starších měst. Dalším charakteristickým znakem bylo husté nakupení budov uvnitř hradeb s velkým tržním místem uprostřed. Toto uspořádání přetrvává dodnes. Plocha náměstí odpovídá původní velikosti, pouze se základy několika budov bylo hnuto ve prospěch rozšíření vozovky.
náměstí 2008
Náměstí bylo v nejstarších dobách úplně pusté. Uprostřed stál pouze roubený výstupek – pranýř – součást práva. Počátkem 18. století (1714) byla pořízena barokní socha sv. Jana Nepomuckého. V roce 1826 postaveny kamenné kašny, jedna na západní a druhá na východní straně náměstí. Úprava náměstí formou kamenných štětů proběhla v polovině 19. století (plán na úpravu z roku 1841), žulová dlažba byla položena na horní straně náměstí na konci 19. století. V dubnu 1919 byla před radnicí zasazena „Lípa Svobody“. V roce 1928 proběhlo předláždění náměstí před poštou. Počátkem 30. let byl zbořen dům č. 7, na jehož místě vyrostla budova spořitelny. V roce 1938 byla na náměstí v místě před radnicí umístěna socha T. G. Masaryka v nadživotní velikosti. Nikdy nebyla oficiálně odhalena a v září 1940 byla demontována. V posledních válečných dnech 2. světové války vyhořely nebo byly vybombardovány tři desítky stavení uvnitř původní zástavby, po válce se zahájila jejich oprava či přestavba. V období po roce 1945 byla na náměstí vytvořena parková úprava se zřízením komunikace v horní části náměstí, zbourána budova pivovaru a na původních základech vyrostl bytový dům. V roce 1991 byla v horní třetině náměstí, před radnici umístěna busta T. G. Masaryka. V opevněné části města bylo ve středověku celkem 83 budov a všechny sloužily účelům obytným. Ve zcela původním stavu, třeba jen svými vnitřními prostory, se nedochovala žádná. Avšak silné průčelní zdi a namnoze i klenuté průjezdy odolaly ohni i stáří a těchto fragmentů bylo použito při obnovách staveb. Doby středověku připomínají i hluboké sklepy pod některými domy na náměstí, v nichž se skladovalo pivo a nebo sloužily jako případné úkryty. Některé sklepy dosahují i tří pater a přesahují půdorysy domů směrem do náměstí. Rovněž se traduje podzemní chodba spojující městské domy s kostelem sv. Jana Křtitele. Také se dochovala úzká ulička mezi domy č. 5 a 6 na jižní straně, sloužící dříve jako odtok dešťové vody z náměstí.
Městské muzeum
Muzeum bylo založeno v roce 1925, o jeho vytvoření se zasazoval od počátku 20. stol. především učitel a historik Jan Tiray (1853–1925). Postupně vystřídalo místnosti ve školních budovách, potom na radnici a v r. 1957 se stěhovalo do domu č. 5, adaptovaného objektu bývalé modlitebny Jednoty bratrské, kde setrvává dodnes.
V hlavním výstavním sálem muzea je umístěna vlastivědná expozice, zaměřená na historii Velké Bíteše. Jsou zde vystihnuty první zmínky o Velké Bíteši, Velká Bíteš městem, Hrdelní soud, trhy, míry a váhy, řemesla ve Velké Bíteši, Jednota bratrská a Karel st. ze Žerotína či poslední majitelé náměšťského panství – rod Haugwitzů.
Expozice je doplňována tematickými výstavami s ohledem na výročí dotýkající se Města Velké Bíteše, jednotlivých památek, událostí nebo osobností působících ve městě.
V roce 2007 muzeum otevřelo další výstavní prostor určený především pro výstavy obrazů, fotografií nebo panelových výstav krátkodobějšího charakteru. Dosud realizované výstavy v tomto prostoru byly rozličného charakteru. Od uměleckých fotografií, přes přírodovědu, historii, moderní umění, po národopis.
Radnice
Z veřejných budov na náměstí je na prvním místě radnice. Je to budova jednopatrová s věžičkou a hodinami, nad hlavní branou je z kamene vytesaný znak města. Vystavěna byla v roce 1886 v neorenesančním slohu. Radnice je na témže místě doložena již od roku 1480, dnes dům č. 87. Dříve to byla jednopatrová stavba se zvýšeným přízemím. V průčelí byl klenutý arkýř a nad ním ještě místnost a půdní prostor, takže tento výstupek dosahoval výšky radnice.
Budova sice nevyhořela do základů roku 1776, ale musela být přestavěna. Tato přestavba i s obnoveným arkýřem vydržela více než 100 let a následně byla pro svou neúčelnost zbořena a do dnešní podoby postavena roku 1886. Se sklepními prostory radnice nebylo nikdy hýbáno, až do sklonku 18. století sloužily jako mučírny bítešského práva hrdelního. Roku 1891 byly vystavěny ostatní budovy a žaláře na místě starého obecního vězení ve dvoře radnice. V roce 1892 byl zřízen zdejší okresní soud a byl umístěn i s berním úřadem a pozemkovou knihou do budovy radnice.
Památné lípy
Město Velká Bíteš má dva jubilejní stromy - Lípy svobody - které připomínají význačné události: Založení Československa a jeho padesáté výročí.
Lípa svobody z roku 1919
První (starší a známější) lípa roste na náměstí před budovou radnice, kde byla vysazena po první světové válce na památku založení Československa. Bližší informace zapsal místní rodák profesor Karel Hustý:
„ Po převratu 1918 přišla výzva, aby se všude na náměstích a návsích v našich obcích vysazovaly na památku vytvoření samostatné Československé republiky lípy svobody. I u nás se představitelé města shodli, že tak učiní a určili místo před radnicí. Usnesení o tom přijalo obecní zastupitelstvo na jaře roku 1919. “
Profesor Hustý dále uvádí, že v té době měl na zahradě měšťanky ovocnou školku, kde vypěstoval i tři malolisté lípy. Jeho otec, ředitel měšťanky a člen obecního zastupitelstva, na lipky upozornil, a tak nejlepší z nich dostala místo na náměstí. Sázení si vzala na starost Tělocvičná jednota Sokol a 21. dubna 1919 dostala lípa slavnostně nové místo a jméno.
Lípa svobody z roku 1968
Druhá lípa také roste na náměstí, ale poblíž sochy svatého Jana Nepomuckého. Připomíná 50. výročí založení Československé republiky. Výzvu k celostátnímu vysazování lip tehdy rozeslal Sbor ochrany přírody při národním muzeu v Praze. Zasazena byla večer před 28. říjnem 1968.
Rekonstrukce náměstí
V sobotu 6. září 2014 bylo za účasti pozvaných hostů a připraveného programu slavnostně otevřeno zrekonstruované Masarykovo náměstí ve Velké Bíteši.
Celková rekonstrukce Masarykova náměstí byla rozdělena na dvě části, na dva projekty – severní a jižní. Oba projekty byly spolufinancovány Evropskou unií v rámci Regionálního operačního programu Jihovýchod, ale každý v rámci jiného druhu podpory.
Rekonstrukce severní části náměstí s názvem „Rekonstrukce Masarykova náměstí – přestupní terminál Velká Bíteš“ byla realizována v rámci prioritní osy „Dostupnost dopravy“. To znamená, že dotace směřovala na úpravu náměstí spojenou s přemístěním zastávek autobusů a s veřejnou dopravou přímo souvisejícími dalšími aktivitami.
Rekonstrukce jižní části náměstí s názvem „Rekonstrukce Masarykova náměstí – jih“ byla realizována v rámci prioritní osy „Udržitelný rozvoj měst a venkovských sídel“. Tím je myšleno zvýšení komfortu pro turisty, návštěvníky a obyvatele města, aby se cítili v centru města příjemně a rádi se sem vraceli.
Rekonstrukce severní strany:
Zelený trávník ve středové ploše nahradila odseková, kamenná dlažba, čímž nám vytvořila úplně novou plochu pro pěší. Říkáme jí promenáda, protože se zde lidé mohou skutečně volně procházet, zastavovat se, posedět si, setkávat se a odpočinout na pohodlných lavičkách. Dlážděná plocha je tvořena z nepravidelných kamenů, tzv. odseků pěti barev (žlutá, růžová, světlemodrá, tmavěmodrá a černá) skládaných do lichoběžníkových obrazců. Promenáda však primárně slouží jako srdce přestupního terminálu pro cestující, kteří zde mohou bezpečně a přitom volně přestupovat z jednoho spoje na druhý, z jednoho dopravního prostředku na druhý nebo nerušeně čekat na svůj autobusový spoj.
Ke dvěma stávajícím kašnám přibyly dva nové vodní prvky. Jedním z nich je prameník nebo taky pítko, ze kterého je možné se napít nebo se třeba jen tak osvěžit v teplém počasí. Druhým, větším vodním prvkem jsou vodní výtrysky. Jedná se o devět napěněných sloupců vody, uspořádaných do šachovnice, které tryskají ve skupinách po třech v programu s nahodilou frekvencí. Sloupec vody je až jeden metr vysoký a ve večerních hodinách je prosvětlen proměnlivým barevným světlem. Vodní výtrysky jsou zapuštěny do plochy promenády. Kolem každého vodního sloupce je kovový rošt, po kterém se dá chodit a na který voda padá a tak se vrací zpět do cirkulačního systému. Voda je čištěna a přes čerpadla hnána znovu do devíti trysek, které tím, že jsou umístěny pod hladinou vody, vytváří napěněný sloupec vody.
Na Masarykově náměstí je umístěno 25 laviček, 28 odpadkových košů, 35 světel veřejného osvětlení, 4 přístřešky pro cestující, 5 stojanů na kola, 34 dešťových vpustí, 237 m dešťových liniových žlabů. Vysazeno bylo celkem 23 nových stromů.
Keš
Umístění keše je na dosti frekventovaném místě, proto prosím o nenápadný odlov. Až budete keš vracet na své místo, dbejte na to, abyste ji umístili do správné pozice. Tužku s sebou!
Příjemný odlov!