Varování!
Nelezte dolů bez kompletních lezeckých pomůcek!
Na této keši se stala již dvě zranění.
Nepřeceňujte svoje síly!
Přestože se vám pohledem ze shora může zdát, že skalní propast je lehké zdolat i bez lana, věřte, že pohled je velmi klamný. Dolů to možná nějak dáte, ale už se vůbec nemusíte dostat nahoru. Skála je velmi kluzká a příkrá, výstup po ní je obtížný. Neriskujte, lezte zodpovědně!
Přečtěte si také níže doporučení o bezpečnosti.
Hrad Vimberk
Dnes již zcela zaniklý hrad Vimberk je opředen tajemstvím. Vskutku, moc toho o něm nevíme. Jeho vznik archeologové datují zhruba do druhé poloviny 13. století a zánik pravděpodobně do doby o sto let později, kdy byl zničen mohutným požárem při tažení Karla IV. proti odbojným Rožmberkům. Za důvod vzniku skromného hrádku lze považovat potřebu správy přilehlých železnorudných dolů. Jeho stavitelem byl zřejmě panovník. Který? Nikdo neví.
Nejistý je už i samotný název hradu. Dnešnímu pojmenování Vimberk (Wimberg) předcházelo pojmenování po nedalekém mlýnu Melmatěj. Není ale vyloučeno, že se ve skutečnosti jedná o hrad Chlukov, který dosud nebyl s jistotou lokalizován.
Zajímavá je skutečnost, že se v prostoru hradu našly pozůstatky mazanice (směs jílu a slámy, kterou se omazávaly dřevěné konstrukce za účelem izolace a ochrany proti ohni), a naopak se nenašly žádné pozůstatky zdiva či malty. Z toho lze usoudit, že hrad byl dřevěný. Na západní straně valu se nachází do skály zahloubený objekt, který mohl být zemnicí, tedy místností zahloubenou do země. Další stopou někdejší stavby je například kupa neopracovaných balvanů na dně přilehlého úseku příkopu. V terénu se také nachází několik vyvýšenin a prohlubní, které lze spojovat s existencí hradu. Žádné výraznější zbytky staveb však v areálu hradu nejsou patrné.
Když si to tedy shrneme, tak o hradu Vimberk nemáme žádné písemné zprávy, nevíme, kdo ho nechal postavit, doba jeho existence je předpokládaná a jeho název je nejistý. Existence hradu je tak dokládána zejména na nevýrazných terénních pozůstatcích a nálezech zbytků směsi jílu a slámy. Lze tedy s trochou nadsázky říci, že hrad Vimberk je památkou, která více než v hmotných artefaktech žije v našich domněnkách.
Vimberská díra
Asi vás nepřekvapí, že když existuje tak málo přesvědčivých informací o hradu, tak o nedaleké jámě ve skále je zpráv ještě méně. Jak jsme se ale již zmínili, hrad byl vybudován pravděpodobně jako správní objekt pro přilehlou těžbu železné rudy. Ostatně, v okolí Strašic to zdaleka nebylo jediné místo, kde se ruda těžila. Je tedy velmi pravděpodobné, že díra, do které vás nyní posíláme, je pozůstatkem dávné těžby. Zřejmě se jedná o šachtu, kterou středověcí horníci sledovali rudnou žílu. To je vše, co o této jámě víme. Nebo spíše tušíme.
O názvu
Prohlubeň je natolik místopisně i zeměpisně nedůležitá, že ji nenajdeme v oficiálních mapách. Ani po přečtení několika internetových i knižních zdrojů si nejsme vědomi toho, že by byla doposud nějak pojmenována. Tato skutečnost je pro nás výzvou. Považte sami – kolikrát v životě člověk dostane šanci pojmenovat skalní propast?
Ovšem slovo ‚propast‘ se nám zdá poněkud naddimenzované. Lidé si ihned představí tu Hranickou, Macochu nebo jinou podobně velkou prohlubeň v zemi. ‚Jáma‘ je zase příliš mělká a ta naše má dobré čtyři metry. Inu, budeme jí tedy říkat hezky civilně ‚díra‘. Nic jiného to taky není. A protože souvisí s těžbou, jejímž patronem byl hrad Vimberk, bude se jmenovat ‚Vimberská‘.
Tip na výlet
Jistě brzy přijdete na to, že okolí je velmi půvabné a lákavé k procházce. Jste přeci v Brdech, kde jinde by mělo být krásně? Určitě se jděte projít na hradiště Vimberk, kde nad troskami zahlazenými přírodou můžete rozjímat o pomíjivosti lidské existence. Pokračovat můžete dále do Dobřívi po modré značce, která vás provede malebnou krajinou podél toku řeky Klabavy. A pokud vás skolí únava, můžete složit hlavu v trampské bivakovně mezi propastí a hradištěm (viz waypoint „Bivakovna“). Udržujte zde pořádek! Někomu bivakovna vadila a na jaře 2019 byla ostraněna :(
O keši
Keš jsme umístili, kam jinam, než do hloubi Vimberské díry. Máte tak možnost důkladně prozkoumat její útroby. Jedná se o jednoduchou slaňovačku, pro kterou si vystačíte s deseti metry lana a základními lezeckými dovednostmi. Hodit se vám může i baterka. Bez lana je ale keš nelovitelná.
Ani samotné hledání úkrytu nebude vůbec složité. Až pohlédnete dolů, bude vám jasné, kde je krabice schovaná. :-)
Doporučení o bezpečnosti
Nesnažte se keš lovit bez lezeckých pomůcek! Přestože je tato T5 velmi snadná, její podcenění může vést k vážnému úrazu. Nepřeceňujte své síly, lezte zodpovědně!
Keš je vhodná i pro lezce-začátečníky, kteří se chtějí naučit slaňovat. V takovém případě je však nezbytná přítomnost zkušeného lezce, který na vás dohlédne. Lovte vždy alespoň ve dvou, případně o sobě dejte dopředu někomu vědět.
Keš není lovitelná pod sněhovou peřinou. Není vyloučeno, že v případě vydatnějších dešťů se bude na dně průrvy držet voda. Skály jsou zde vždy velmi kluzké i za suchého počasí, dbejte zvýšené opatrnosti.
Rovněž na lov nechoďte v noci, zbytečně se vystavujete riziku nečekaného pádu do propasti. Místo je totiž docela nenápadné a lze ho snadno přehlédnout i ve dne.
Čistota a pořádek
Při zakládání keše jsme posbírali plný pytel odpadků. Uklízeli jsme dno propasti a její okolí, areál hradiště Vimberk, trampskou bivakovnu, okolí modré turistické značky i příjezdové silnice a nedaleké parkoviště. Odvažujeme se tvrdit, že po naší návštěvě bylo široké okolí keše čisté.
Než si začnete stěžovat, že je u keše nepořádek, připomeňte si, že ho vždy můžete uklidit sami.
Poděkování:
Zakladateli i současnému ownerovi keše Vimberk (GC1AR92), která nás díky waypointu navádějícímu na zajímavé místo přivedla k této propasti.
Rendystod a Zachwatt100d: za pomoc a milou společnost při zakládání keše.
Přejeme vám hezkou zábavu a šťastný lov! :-)
Text: Čtyřhranka
Informační zdroje:
Kniha Strašické hrady - J. Anderle, V. Švábek
Wikipedie