(025) Sokolským hrobům v dáli
Tato keš je věnována obětem války z řad neratovických členů a členek České obce sokolské. Provede vás po několika místech spjatých s jejich jmény.
Pohled na budovu neratovické sokolovny za Starým náměstím
Perzekuce za druhé světové války
Sokolská organizace vždy představovala disciplinovanou a fyzicky zdatnou skupinu vlastenců, odhodlaných bránit národní zájmy, a po zřízení Protektorátu Čechy a Morava se mnozí její členové a členky zapojili do odboje. To bylo pochopitelně trnem v oku německým úřadům. Již 1. září 1939 proto státní tajemník Úřadu říšského protektora Karl Hermann Frank v rámci preventivní zatýkací akce gestapa na začátku války (Aktion Albrecht der Erste/Sonderaktion "A") nechal pozatýkat i řadu čelných představitelů Sokola. 12. dubna 1941 pak z rozhodnutí říšského protektora Konstantina von Neuratha byla zastavena veškerá činnost ČOS. Nové represe nastaly krátce poté, co se 27. září 1941 Reinhard Heydrich ujal funkce zastupujícího říšského protektora a ředitele protektorátní policie. V noci ze 7. na 8. října 1941 zahájil Akci Sokol, při níž byli systematicky zatýkáni členové vedení obce, žup i funkcionáři sokolských jednot, celkem cca 1 500 osob. Většina z nich byla odvezena do Malé pevnosti v Terezíně a poté do koncentračního tábora v Osvětimi. Zároveň s tím byla 8. října ČOS úředně rozpuštěna. Další velká vlna zatýkání a poprav přišla v červenci a srpnu roku 1942 po úspěšném atentátu na Reinharda Heydricha, k jehož přípravě a uskutečnění sokolští odbojáři výrazně přispěli. A samozřejmě se Sokolové aktivně účastnili i povstání v dubnu/květnu 1945 a bojů na barikádách. Celkové ztráty České obce sokolské za období 1939–1945 představovaly: 11.611 vězněných a 1.212 popravených Sokolů a Sokolek, v koncentračních táborech a věznicích zemřelo dalších 2.176. K tomu je nutno připočíst ještě 124 zahynuvších dorostenců a dorostenek a 654 Sokolů padlých během květnového povstání.
Nerealizovaný projekt nové sokolovny z pohlednice vydané nákladem Tělocvičné jednoty Sokol v Neratovicích 23. 6. 1935 u příležitosti župního sletu
Tělocvičná jednota Sokol Neratovice za války
T. J. Sokol Neratovice citelně zasáhla Akce Sokol, kdy v noci na 8. října 1941 bylo zatčeno a převezeno do věznice v Mladé Boleslavi šest členů jednoty – Jaroslav Řepa, obecní tajemník a člen výboru a předsednictva ČOS, starosta župy Barákovy; Antonín Nevole, úředník ČSD – výpravčí; Antonín Valtr, krejčí; Václav Dlask, účetní; Josef Bohdanecký, úředník a Reinhold Röttig (Rédy Rettig), architekt. A. Valtr, J. Bohdanecký a R. Rettig byli z vazby propuštěni 15. listopadu téhož roku, ostatní zatčené převezli do Malé pevnosti Terezín a následně do koncentračního tábora Osvětim/Auschwitz, kde mezi únorem a dubnem 1942 všichni zemřeli. Nejkrvavějším však bylo období heydrichiády. Nejdříve gestapo odvedlo 15. července 1942 železničáře a náčelníka místní sokolské organizace Františka Hampla a jeho manželku Jiřinu, o osm dnů později byl znovu zatčen Antonín Valtr a 27. srpna jej do pankrácké věznice následovaly i jeho manželka Marie (roz. Jungrová, * 20. 1. 1904) spolu s manželi Václavem a Jaroslavou Šulcovými (dcera J. Řepy). Zatčeni byli i syn Hamplových František (4 roky) a dcera manželů Valtrových Alena (16 let). Dospělí byli 28. srpna předáni do terezínské Malé pevnosti a 22. října zařazeni do transportu směřujícího do koncentračního tábora Mauthausen, kam dorazili 23. října a o den později byli všichni popraveni. Alena Valtrová a František Hampl ml. byli po internaci na zámečku Jenerálka v Nebušicích spolu s téměř padesátkou dalších uvězněných dětí převezeni 14. dubna 1944 do tábora ve Svatobořicích u Kyjova a o rok později do tábora v Plané nad Lužnicí, kde se dočkali konce války a do Neratovic se vrátili 12. května 1945.
Skupinová fotografie neratovických Sokolů. Sedící uprostřed Jaroslav Řepa, v horní řadě první zleva František Hampl, čtvrtý Antonín Nevole, šestý Antonín Valtr
Židovští bratři
Dalšími zahynuvšími z řad neratovických Sokolů byli Rudolf Neumann (Mlékojedy) a Vilém Stein, kteří coby Židé odjeli 13. ledna 1943 se svými rodinami transportem Cl z Mladé Boleslavi do Terezína a následně v transportu Dm (resp. Dr) 6. září 1943 (resp. 15. prosince) z Terezína do vyhlazovacího tábora Osvětim/Birkenau.
Staré Neratovice s Masarykovou ulicí v popředí. V malém domku čp. 250 vedle Kampeličky bydleli Jaroslav Řepa a manželé Šulcovi. Jejich sousedem byl i Antonín Nevole, obývající jeden z bytů v budově Kampeličky (čp. 500); Pohled do dnešní ulice Valtrových. Černý pes stojí před domem, kde do roku 1942 žila rodina krejčího Valtra; Nádražní ulice. V druhém domě na pravé straně (čp. 103) bydlela rodina Steinových
Přehled členů Tělocvičné jednoty Sokol Neratovice, kteří zahynuli během II. sv. války:
Jaroslav Řepa
* 13. 12. 1894 (Neratovice)
† 4. 4. 1942 (Koncentrační tábor Osvětim)
Antonín Nevole
* 16. 11. 1904 (Nymburk)
† 12. 2. 1942 (Koncentrační tábor Osvětim)
Václav Dlask
* 10. 08. 1892 (Horky)
† 10. 04. 1942 (Koncentrační tábor Osvětim)
František Hampl
* 2. 7. 1908 (Pečky)
† 24. 10. 1942 (Koncentrační tábor Mauthausen)
Jiřina Hamplová
* 15. 5. 1911
† 24. 10. 1942 (Koncentrační tábor Mauthausen)
|
Václav Šulc
* 31. 12. 1909 (Kostelec nad Labem)
† 24. 10. 1942 (Koncentrační tábor Mauthausen)
Jaroslava Šulcová
* 19. 7. 1920 (Neratovice)
† 24. 10. 1942 (Koncentrační tábor Mauthausen)
Antonín Valtr
* 26. 11. 1897
† 24. 10. 1942 (Koncentrační tábor Mauthausen)
Vilém Stein
* 28. 10. 1867
† ? (Koncentrační tábor Osvětim/Birkenau)
Rudolf Neumann
* 9. 4. 1881
† ? (Koncentrační tábor Osvětim/Birkenau)
|
Pohled na železničářský dům čp. 104 v Nádražní ulici, kde v bytě vpravo dole bydlela rodina Hamplových
Jak ke kešce?
Otázky:
Indicie A – N 50°15.689 E 014°31.439 Na výchozích souřadnicích budete stát v Kostomlatského sadech před skupinou tří pomníků, z nichž ten na pravé straně je připomínkou Sokolů a Sokolek, zahynuvších během okupace. Vy si však důkladně prohlédněte také prostřední největší pomník a poznamenejte si, kolik copů má socha ženy, hledící k hrobům v dáli, protože to je číslo A.
Indicie B – N 50°15.702 E 014°31.373 Zde se pozorně podívejte na zem a opište si rok narození nejmladšího člena rodiny Steinů a proveďte jeho ciferaci (jednotlivé číslice postupně sčítáme, dokud nedostaneme jednociferné číslo). Zjistíte tak hodnotu čísla B.
Indicie C – N 50°15.686 E 014°31.326 Souřadnice vás přivedou před dům čp. 113. Ulice je nyní pojmenována po rodině, která v onom domě v roce 1942 bydlela. Spočítejte počet oken v prvním patře směrem do ulice Valtrových a máte číslo C (jsou tu vedle sebe dva stejně velké patrové domy, takže napovím, že jde o ten vpravo a číslo je větší než 2).
|
Indicie D – N 50°15.635 E 014°31.214 Předposlední stage najdete nedaleko. Před vámi bude pamětní deska připomínající Jaroslava Řepu, starostu župy Barákovy. Opět se dobře podívejte na okna domu a spočítejte všechna, která hledí do ulice, čímž získáte číslo D. V tomto domě spolu s J. Řepou žili do svého zatčení i manželé Šulcovi.
Indicie E – N 50° 15.693 E 014° 31.101 Poslední stage se nachází před domem čp. 104, kde za války bydlela rodina Hamplových. František Hampl st. byl narozen roku 1908 v Pečkách a do Neratovic se spolu s rodinou přistěhoval coby železniční zaměstnanec. Hodnotě E odpovídá počet oken v čelní zdi domu (s tmavým pruhem uprostřed) hledících do ulice, respektive na vrata.
|
Finálka: N 50° 15.(2*D+B)(E-A)(C+E) E 014° 30.(2*E+B)(C-A)(D-A)
(Násobení má přednost před sčítáním!)
Jde o sice snadnou T4, ale pořád T4, tak prosím posuďte své fyzické možnosti a dbejte na to, že jednou ze zásad geocachingu je nenápadnost. Protože čím víc kačerů si dojede autem až co nejblíž k finálce, zaparkuje mudlům před domem a pak "nenápadně" vytáhne žebřík a proběhne kolem, možná to místním začne být nepříjemné a keš najdou a ukončí její existenci. A pak už mi nezbyde, než z ní udělat T5ku, kde vám nepomůže ani ten žebřík.
Tato keš je součástí série *100 sokolských keší republice*,
kterou vytvořila Česká obec sokolská prostřednictvím svých žup a jednot ke stému výročí založení republiky v roce 2018.