Eklogit
Pojďme se ale na úvod seznámit se samotným pojmem eklogit. Jedná se o metamorforvanou horninu, která se vyznačuje střední nebo hrubou zrnitostí. Většinou je charakterizován jako hornina nazelenalé barvy, která je způsobená přítomností omfacitu. Eklogit pravděpodobně vzniká na pomezí oceánské zemské kůry a zemského pláště metamorfózou bazaltových (čedičových) hornin, které se zanořují tzv. subdukcí. Vznikat také může krystalizací prototaveniny. Díky skutečnosti, že vzniká ve velkých hloubkách, má poměrně velkou hustotu (většinou se uvádí hodnota cca 3,5 g/cm3). Eklogit většinou vzniká při teplotách od 400 do 900 °C.
Pojem eklogit byl mezi geology zaveden v průběhu 19. století z řeckého slova eclogae („výběr“). Na povrchu je eklogit poměrně vzácný, většinou se nachází jako součást horských pásem, které vznikají zasunováním dna oceánu pod litosférické desky.
Podíváme-li se podrobněji na složení této horniny, dozvíme se, že jde o velmi těžkou a kompaktní horninu, která obsahuje velké množství křemičitanů, které způsobují barevné variace v hornině. Zelenou barvu mohou způsobují pyroxeny (omfacity) a červenou barvu mohou způsobovat granáty (pyropy či almandiny). Toto složení v hornině převažuje. Vedle těchto minerálů může eklogit obsahovat například plagioklas, rutil apod. V České republice se eklogit vyskytuje v Českém masivu např. v horninách kutnohorského krystalinika včetně tohoto výchozu u Tří Dvorů.
typické vzorky eklogitu
Eklogit u Tří Dvorů
Tato lokalita se nachází v okrese Kolín na katastrálním území již zmíněné obce Tři Dvory. V oficiálním popisu se dočteme, že se jedná o: „opuštěný lomek ve skalním suku vyčnívajícím vysoko nad okolní krystalické podloží, obklopeném kvartérními sedimenty. Skála je tvořena amfibolitem a granátickým eklogitem.“ V tomto případě se jedná o výstup amfibolit-eklogitových hornin.
Jámový lomek má rozměry cca 20 x 20 metrů. Jeho střední část může být podmáčená až zatopená. Jedná se podle charakteristiky České geologické společnosti o poslední zbytek široko daleko ojedinělé skalky, která si rozhodně zaslouží pozornost. Jedná se totiž o vrchol skalního suku, který vyčnívá vysoko nad krystalické podloží. Okolí je tvořeno kvartérními sedimenty. Lokalita by si jistě také zasloužila ochranu, protože je ohrožována lidskou činností, především možností zavezení stavebním materiálem.
Střední část je zatopená a zbytek původní skalky lze pozorovat při jeho severozápadním okraji, kde převládají amfibolické horniny tmavě šedozelené barvy. Směrem k západu se střídá několik typů bazik: černozelené středně zrnité rekrystalované amfibolity s relikty gabrové struktury, drobnozrnné granátem a křemenem bohaté páskované eklogity, jemnozrnné masívní světle šedozelené eklogity s makroskopicky viditelnými zrny opakního minerálu, a zoisitem bohaté partie eklogitu. Základní hmota eklogitu je tvořena symplektitem klinopyroxenu a plagioklasu, který vznikl nahrazením vysokotlakého omfacitu, amfibolem, granátem, rutilem, zoisitem, křemenem, mladším plagioklasem, a Al-silikáty, pseudomorfujícími zoisit (korund, spinel a sillimanit). Mikrostrukturní znaky indikují, že po vysokotlaké fázi byla hornina ovlivněna zvyšováním teploty a mírným poklesem tlaku, během něhož se začaly tvořit amfibol-plagioklasové korony okolo granátů, pseudomorfózy po zoisitu, symplektity po omfacitu a třetí generace klinopyroxenů.
Přesné regionální členění lokality: Český masiv - krystalinikum a prevariské paleozoikum - kutnohorsko-svratecká oblast - kutnohorské krystalinikum
Stratigrafie: proterozoikum
Pohled od parkoviště ; Pohled od jihu
Pohled od severu ; Skalní výchoz
Detaily skalniho porostu
A nyní co bude potřeba k uznání logu? Samozřejmě po Vás budu chtít, abyste lokalitu fyzicky navštívili, chvilku zde pobyli, odpočali si a případně udělali nějakou pěknou fotografii. Pro uznání logu bude zapotřebí zodpovědět několik jednoduchých otázek:
1. Popište, mezi které horniny podle vzniku eklogit patří a jakým způsobem vzniká.
2. Jak starý (v milionech let) je eklogit v této lokalitě?
3. Na souřadnicích cca N 50° 02.045 E 015° 14.930 najdete osamocený kus horniny (cca 50 x 50 cm), v němž je jasně viditelná barevná žíla. Jakou má barvu?
4. Odhadněte (v metrech) maximální výšku skalního výchozu pokud stojíte pod nejvyšším výchozem (na severní straně) zhruba na souřadnicích N 50° 02.057 E 015° 14.932.
5. Na souřadnicích N 50° 02.059 E 015° 14.932 je asi nejkrásnější část skalního výchozu. Zkuste se, prosím, podrobně podívat na texturu horniny a popište ji. Popište také barevné složení horniny.
6. Pro tento i podobné skalní výstupy je typická i specifická flóra. Zkuste ji, prosím, na stejných souřadnicích jako v předchozí otázce popsat.
7. Dobrovolným úkolem je pořízení a nahrání vaší fotografie na místě lomku.
Odpovědi mi pošlete přes mail v profilu. Logujte hned, v případě nejasností se vám ozvu. Snad se vám bude tato keš líbit.