|
Základní údaje: Přírodní památku Stonáč tvoří mokřadní stanoviště v nivě stejnojmenného potoka lemovaného hlavatými vrbami s původními hanáckými tůněmi. Leží v Hornomoravském úvalu (Středomoravská niva) na jihozápadním okraji obce Bílany a zasahuje až po železniční trať Kroměříž - Hulín k okraji přírodního parku Zámeček. Leží v nadmořské výšce 189 až 190 m. Katastrální území Bílany. Vyhlášeno Výnosem Ministerstva kultury ČSR ze dne 17. 3. 1955. Evidenční kód ÚSOP: 412. Kategorie IUCN: řízená rezervace. Celková výměra 4,7691 ha.
Předmět ochrany: Zbytky původních hanáckých tůní s typickými mokřadními společenstvy.
Hydrologie, geologie, půdní poměry: Přírodní památka je zbytkem původních slepých ramen řeky Moravy, tzv. hanáckých tůní. Sestává z mělké deprese s pramenisky a tůněmi, do jejíž střední části přitéká potůček Stonáč. Ten se místy zeširoka rozlévá, vytváří mokřady a dvě větší tůně (spíše průtokové rybníčky). Geologický podklad tvoří fluviální, převážně písčité hlíny, písky a štěrkopísky. Převládájícím půdním typem je fluvizem glejová.
Flóra a vegetace: Na březích tůní a potoka Stonáč se nacházejí lemové porosty keřů a stromů, především vrb (Salix fragilis, S. alba, S. triandra, S. cinerea, S. viminalis), dále topolů (Populus nigra), olší (Alnus glutinosa), v lesíku u dráhy lip (Tilia spp.), dubů (Quercus robur), javorů (Acer spp.) a jasanů (Fraxinus spp.), z keřů slívy trnky (Prunus spinosa), růže šípkové (Rosa canina), hlohu jednosemenného (Crataegus monogyna), střemchy hroznovité (Padus racemosa), svídy krvavé (Cornus sanguinea) a ptačího zobu obecného (Ligustrum vulgare).
Vodní a mokřadní společenstva jsou zastoupena např. okřehkem menším (Lemna minor), který zcela pokrývá část vodních ploch, dále rdesnem obojživelným (Persicaria amphibia), zblochanem vodním (Glyceria maxima), kosatcem žlutým (Iris pseudacorus), šmelem okoličnatým (Butomus umbellatus), orobincem širokolistým (Typha latifolia), žabníkem jitrocelovým (Alisma plantago-aquatica), čistcem bahenním (Stachys palustris), karbincem evropským (Lycopus europaeus) atd. Na volných březích se vyskytují vlhkomilné druhy jako pryskyřník plazivý (Ranunculus repens), jetel zvrhlý (Trifolium hybridum) a podběl lékařský (Tussilago farfara).
Luční byliny představují řebříček obecný (Achillea millefolium), kopretina bílá (Leucanthemum vulgare), krvavec toten (Sanguisorba officinalis), kohoutek luční (Lychnis flos-cuculi), kakost luční (Geranium pratense), pryskyřník prudký (Ranunculus acris), jetel luční (Trifolium pratense), hrachor luční (Lathyrus pratensis), rozrazil rezekvítek (Veronica chamaedrys), přeslička rolní (Equisetum arvense), šťovík kyselý (Rumex acetosa) a mochna husí (Potentilla anserina). Ve stínu keřů roste hluchavka bílá (Lamium album), zběhovec plazivý (Ajuga reptans), vrbina penízková (Lysimachia nummularia), kostival lékařský (Symphytum officinale) aj.
V lesní části území je výrazný zejména jarní aspekt, roste zede např. orsej jarní (Ficaria verna), sasanka pryskyřníkovitá (Anemone ranunculoides), sasanka hajní (Anemone nemorosa), plicník lékařský (Pulmonaria officinalis), violka lesní (Viola reichenbachiana), konvalinka vonná (Convallaria majalis) a kokořík mnohokvětý (Polygonatum multiflorum).
Fauna: Zoologický inventarizační průzkum byl prováděn v roce 2000, byl potvrzen výskyt řady druhů obojživelníků, např. kuňky obecné (Bombina bombina), z hmyzu jsou početně zastoupeny vážky (Odonata), z motýlů se zde vyskytuje mj. ohniváček černočárný (Lycaena dispar), ze savců zde lze spatřit např. veverku obecnou (Sciurus vulgaris).
Management, ohrožení: Území je výrazně ohroženo nepravidelným vodním režimem a splachy z okolních polí. Údržba spočívá v ořezu hlavatých vrb a občasném vyčistění tůní, jsou zde prováděny pravidelně úklidové práce a prořezávání náletových dřevin, které v posledních letech prováděla ZO ČSOP VIA Hulín. Území protíná hojně využívaná pěší a cyklistická stezka - spojnice Kroměříže a Bílan. Kolem části rezervace vede naučná stezka, kterou vybudovala a udržuje ZO ČSOP Plantorbis Kroměříž. V současné době se připravuje rozsáhlá revitalizace.
Historie: Z význačné vodní a mokřadní květeny se zde v minulosti vyskytovaly následující druhy: stulík žlutý (Nuphar luteus), žebratka bahenní (Hottonia palustris), voďanka žabí (Hydrocharis morsus-ranae), okřehek hrbatý (Lemna gibba), okřehek trojbrázdý (Lemna trisulca), rozrazil dlouholistý (Pseudolysimachion maritimum), šišák hrálovitý (Scutellaria hastifolia), šišák vroubkovaný (Scutellaria galericulata) a puškvorec obecný (Acorus calamus).
Zdroj textu: https://nature.hyperlink.cz/stonac.htm
Autor fotografií: owner keše
|