Lokalita se nachází na okraji města Kroměříže, v široké rovinaté nivě řeky Moravy, asi 350 m od jejího pravého břehu. Nadmořská výška je 188 mnm . Více než 2/3 rozlohy území tvoří vodní plocha s průměrnou hloubkou 3,5 m, která byla vytvořena těžbou štěrkopísku. V roce 1981 zde bylo vyměřeno ložisko štěrkopísku o rozloze 16,468 ha. Vlastní těžební prostor je otevřen štěrkovištěm, které zabírá v současné době 13,9 ha. Na severovýchodním okraji těžebního jezera se nacházelo zařízení betonárny a stavební objekty, které byly odstraněny. V roce 1994 se těžební organizace rozhodla ukončit dobývání suroviny z důvodu dalšího neekonomického provozu, ztížení těžby vlivem poklesu hladiny vody, nepříznivému skrývkovému poměru a vydobytí větší části zásob.
Prioritou bylo přejít od původně stanoveného způsobu rekultivace, který spočíval v zavezení většiny jezera odpadními zeminami, případně dalším odpadovým materiálem a následné rekultivaci na zemědělskou půdu k renaturalizaci. Ta spočívá v mírných terénních úpravách, v ozelenění a vytvoření biocentra – napojení na systém ekologické stability krajiny.
Hlavním cílem bylo vytvoření cílových společenstev kombinovaného charakteru lesních a lučních biocenóz na zamokřených stanovištích typu habrojilmové jaseniny a na březích vodní plochy s přechody k odpovídajícím biocenózám mokrých hydrických řad vrbových olšin. Projekt realizace biocentra Hráza obsahoval rovněž vybudování řady malých mokřadních jezírek osázených vodními rostlinami. V těchto jezírkách probíhá proces sukcese velmi rychle, což urychlí zapojení iniciační fáze vzniku biocentra do výsledné renaturalizace a zapojení do krajiny.
Způsob založení biocentra byl zvolen takový, aby vznikl vzorový příklad procesu řízené sukcese ekosystému. Druhová skladba dřevin byla zvolena tak, aby výsledkem bylo současně založení genobanky původních rostlinných druhů a dřevin, v takovém poměrném zastoupení, jak se vyskytovaly v naší krajině před zahájením agrárních reforem v 18. století. Tím vzniká vedle genobanky také prostor ke studiu žáků a studentů místních škol a současně s růstem biocentra a zráním procesu řízené sukcese se mohou vzdělávat a růst další generace odborníků.
Metoda renaturalizace je použitelná ve většině měst, kde se těží štěrkopísek, což je v údolní nivě řeky Moravy běžné. Je prokázáno, že metoda se může aplikovat v rozdílných podmínkách, a tím je využitelná bez dalších úprav prakticky na všech těžebních prostorech, kde je možné metodou ekologicky modifikované těžby a následné renaturalizace dospět k začlenění do krajiny, což je metoda několikanásobně levnější než rekultivace na zemědělskou půdu.