Jak vznikl Okrouhlík
Okrouhlík (slovensky obtočník – výstižnější výraz) je přírodní výtvor, který vznikl především erozní činností tekoucí vody (řeky, říčky potoka, potůčku) za velmi dlouhou dobu několika tisíc až desítek tisíc let. To je dáno energií toku a odolností hornin podloží.
Modelační činnost tekoucích vod ovlivnila i rozličná odolnost hornin v podloží proti zvětrávání. Horniny, které tvoří okrouhlík a jeho rozsáhlé okolí, vznikaly jako nánosy jezer v podobě jílnatých, jílovitopísčitých, hrubších písčitých až písčitoštěrkovitých usazenin. Tyto usazeniny pak byly pod ohromným tlakem nadloží zpevněny a my je dnes nacházíme v podobě jílovců, pískovců a slepenců, zpevněných do tvrdosti skal. Vlivem působení vnějších přírodních činitelů, jako vysokých teplot a naopak mrazu, sněhu, deště, ledu vody se jejich povrch mění opět do původních podob a vlastností s rozdílnou odolností proti zvětrávání a erozi toků.
Tento okrouhlík, vznikal postupně podle naznačených schémat.
Na obrázku č.1, původně nevysoký (možná 3 m) kopeček, o šíři v úpatí asi 15 m byl obtékán dvěma malými potůčky ze dvou protilehlých stran a to ze severu a jihu. Jižní potůček měl koryto zhruba o 2 m níže. Na obrázku č.2 je vidět jak postupem času , spíše dlouhé řady let se oba dva potůčky zahlubovaly. severní potůček byl delší, ale menšího spádu. Jižní potůček byl kratší s větším spádem a proto se rychleji a intenzivněji zahluboval, a to i v pramenné oblasti, ve směru proti toku. Tím se také koryta potůčků sbližovala. Obrázek č.3 už ukazuje jak se potůček na jižní straně okrouhlíku (obtočníku) zpětnou erozí nebezpečně blížil k potůčku na severní a jeho vody se začaly zprvu jen z části, ale v krátké době dvou až tří let zcela přelévat do koryta potůčku na jižní straně. Koryto severního potůčku tedy postupně vyschlo, taktéž původní vodomilná vegetace na jeho březích zmizela a dnes už tam po někdejším korytě není ani stopa. zato jižní potůček, obohacen o vodu ze severního potůčku zvětšil svoji erozní energii, začal se intenzivněji zařezávat, zvyšovat svůj spád, a to natolik, že dnešní výškový rozdíl mezi severním a jižním úpatím okrouhlíku činí 10 m (viz příčný profil okrouhlíkem na obr.)
Dalším přírodním činitelem, který zde přispěl k vzniku okrouhlíku, je dávná zemětřesná činnost. Ta způsobila rozpukání zemské kůry a dnes tyto stopy někdejších puklin označujeme jako tektonické zlomy. Tekoucí vody je vždy plně využijí. Směr obou potůčků je souhlasný se směry tektonických zlomů.
Trocha historie od 80. let…
Po smýcení starého porostu v 80. letech 20. stol. byl z vrcholu okrouhlíku široký výhled od Krkavce k hřebeni Radče, na Chlum, Čilinu, Radyni i na domy sídliště Košutka a na vrch Sytnou. Proto se zde dříve uvažovalo o zřízení jednoduché vyhlídkové věže kombinované s přístřeškem jako vybavením této zastávky. na jižní straně Okrouhlíku byla při zalesňování v 80. létech mezi borovici lesní místy vysázena také borovice kleč. Směrem ke Krkavci jsou v mladších porostech patrné starší maloplošné obnovní skupiny (tzv. kotlíky) z doby působení významných lesníků Sigmonda a Šaška. Za II. světové války tu byla i lovecká bouda.
Jak logovat tuto earthcache
Pro zalogování keše prosím odpovězte na tyto otázky, které najdete na Virtual Stage - infotabule, výchozí souřadnice earthcache odkazují na vrcholek Okrouhlíku. Odpovědi mi zasílejte buď do zpráv na GC nebo do mailu, kdyby něco ozvu se.
1. Jaké nadmořské výšky dostupuje Okrouhlík a o kolik metrů je výše než náměstí Republiky v Plzni?
2. Jaký z potůčků se rychleji zahluboval?
3. Jakým geologickým úkazem se koryta potůčků sbližovala?
4. Horniny, které tvoří okrouhlík a jeho rozsáhlé okolí, vznikaly jako nánosy jezer v jakém období?
5. Nepovinné – vyfotografujte se na Okrouhlíku nebo u informační tabule (prosím tak aby nebyl text na infotabuli čitelný)