Ahoj kačeři!
Vítám vás na mém čtvrtém wherigu a mé nejdéle plánované keši! První přípravy o její založení se totiž konaly již v létě 2015... To u mě není obvyklé takto dlouhá doba. Čeká vás cca osmikilometrová procházka po NS Povodím Botiče. Wherigo je v podstatě koncipované jako "chytrá procházka", žádný příběh v něm nenajdete. Počítám, že pěšky pohodovou chůzí vám wherigo zabere cca 3 hodiny. Po cestě je však poměrně dost co lovit ;-)
Naučná stezka povodím Botiče:
Ačkoliv se to na první pohled zdá nepravděpodobné, stále ještě v Praze existují místa nepříliš postižená technickou civilizací, místa klidu a ticha, kde ještě uslyšíte zpívat ptáky a bublat potůček, kde rostou věkovité stromy i chráněné rostliny, kde můžete - budete-li opatrní - spatřit i volně žijící zvěř. A nejsou to jen místa běžně známá obyvatelům Prahy – Prokopské a Dalejské údolí nebo Divoká Šárka, ale i místa, kde byste to nečekali, například v jihovýchodní části města, kde městská krajina postupně přechází do zemědělsky využívané krajiny středních Čech.
Do takových míst vás chceme na této naučné stezce zavést. Navštívíte ovšem i místa zajímavá historicky, místa dokládající citlivý přístup člověka k hodnotám krajiny, místa ukazující nápravu škod dříve způsobených. Naučná stezka je asi 6,5 km dlouhá a lze ji pohodlně projít za 3-4 hodiny. Vzhledem k tomu, že stezku protínají i trasy městské hromadné dopravy, lze ji i rozdělit na kratší úseky, které lze projít nezávisle. Trasa naučné stezky je značena obvyklým bílým čtvercem s diagonálním zeleným pruhem a naleznete na ní 13 informačních tabulí.
Stezka začíná ve staré Hostivaři u Toulcova dvora, kde dnes sídlí Ekologické centrum hl. m. Prahy a kde lze zhlédnout i krátkou vzorovou naučnou stezku, která vás zavede k nečekaně romantickému zákoutí u mokřadu v dolní části areálu. Tato stezka není součástí naučné stezky Povodím Botiče, ale její zhlédnutí doporučujeme.
Od Toulcova dvora prochází naučná stezka starou částí Hostivaře a dovede vás i k cennému hostivařskému kostelu Stětí sv. Jana Křtitele s původní románskou apsidou a pěknou dřevěnou zvonicí. Stezka dále sleduje údolí Botiče, který zde ještě není tou kalnou a zapáchající stokou, jakou znají obyvatelé Prahy z dolní části jeho toku, kdy prochází již téměř středem města. Podél Botiče se dostaneme k hrázi přehradní nádrže, která zadržuje vodu a vytváří známou Hostivařskou přehradu, kam se během teplých dnů chodí rekreovat tisíce dospělých i dětí. Od přehradní nádrže si můžete udělat krátkou odbočku a prohlédnout si místa, kde stávalo hradiště Šance na Kozinci. Podél přehradní nádrže vás stezka povede do Petrovic (v těchto místech dávejte pozor na cyklisty, pro něž je trasa naučné stezky zároveň cyklistickou trasou). Zde podejdete most silnice spojující Petrovice s Jižním Městem a budete pokračovat na Dobrou vodu k ruinám vyhořelého Fantova mlýna. Trasa naučné stezky pokračuje dál k soutoku s Pitkovickým potokem, kde se odklání od Botiče a sleduje tento jeho přítok. Přivede vás do poklidného prostředí Pitkovického údolí pod Křeslicemi a posléze dojdete k nejcennější lokalitě na naučné stezce – k Pitkovické stráni. Stezka končí u mostku přes Pitkovický potok v Pitkovičkách, asi 400 metrů od stanice autobusů MHD.
Flora území podél stezky je dosti jednotvárná, bohatší enklávy zbyly na okrajích lesů, travnatých pahorcích a na skalkách v údolí Botiče a Pitkovického potoka. Jde většinou o druhy teplomilné, které sem pronikly z vltavského údolí a šířily se dále na východ. Stráně podél obou potoků, jen místy porostlé dubohabrovými háji, byly začátkem 20. století postupně celé zalesňovány. Nevhodná skladba novějších porostů (smrk, modřín, borovice černá, akát, dub červený) je patrná po celé trase naučné stezky. Málo ovlivněné zůstaly pouze břehové porosty podél potoků, tvořené převážně olší lepkavou a topoly. Nejhodnotnějšími úseky přírody podél naučné stezky jsou meandry Botiče s přirozenými břehovými porosty a Pitkovická stráň s význačnými teplomilnými druhy rostlin.
V protikladu k floře je fauna žijící okolo trasy naučné stezky nečekaně bohatá. Ze 71 druhů savců známých v České republice jich na území Prahy naleznete 50, tedy plných 80 %. Při troše opatrnosti a štěstí je možno spatřit skupinky srnčí zvěře, stále ještě jsou k vidění zajíci, na březích potoků žije ondatra pižmová (přistěhovalec ze Severní Ameriky!). Z dalších běžných druhů savců lze zahlédnout veverku, ježka obecného a krtka. Spíše jen náhodou můžeme uvidět plcha velkého či plšíka lískového, některého z drobných rejsků, myšici lesní či hryzce vodního. Z šelem se vyskytuje lasice kolčava, oba druhy kun a nechybí ani tchoř tmavý, ani liška. Z celé řady netopýrů, vyletujících již za soumraku, je nejhojnější netopýr rezavý. Rovněž ornitofauna, zastoupená v Praze zhruba 225 druhy, je na území podél stezky bohatá jak druhově, tak počtem jedinců. Pro břehové porosty jsou charakteristickými druhy kos černý, drozd zpěvný, pěnkava obecná, střízlík obecný, konipas horský a konipas bílý, ale vzácně také jako opravdový skvost i ledňáček obecný. V lesích jsou běžné především sýkory koňadra, modřinka, babka a uhelníček, dále červenka obecná, brhlík lesní, strakapoud velký, žluna zelená a další. V lesním porostu nad přehradní nádrží má své pravidelné hromadné zimoviště naše nejběžnější sova kalous ušatý, který v přilehlých lesoparcích také pravidelně hnízdí. Z plazů a obojživelníků lze v tomto území spatřit ještěrky, slepýše, užovku obojkovou a řadu druhů žab – ropuchy, skokany. Entomologové jistě najdou na vhodných stanovištích jak běžné, tak i vzácnější druhy hmyzu, zejména brouků a motýlů.
WHERIGO CARTRIDGE NAJDEŠ ZDE;
ujisti se, že máš vždy nejnovější verzi cartridge (v současnosti je nejnovější z 30.8.2022)
gordovi děkuji za betatest!
Informace o krabičce:
Místo: 2.
Logbook: 2.
Krabička: 1.
Počet zmizení: 0
Verze cartridge: 4. (nejnovější z 30.8.2022)
Poslední kontrola: 4.11.2023