Šafařík Vojtěch
26.10.1829 - 2.7.1902
chemik, pedagog, astronom
Vojtěch Šafařík (syn Pavla Josefa Šafaříka) byl český chemik a astronom, podílel se na zkoumání pravosti Rukopisů.
Studoval chemii v Praze, Berlíně a v Göttingenu, kde spolupracoval na přípravě diethylmagnesia, první organické sloučeniny hořčíku. V roce 1860 vydal první českou vysokoškolskou učebnici „Základové chemie čili lučby“ a podílel se na vytvoření českého chemického názvosloví. Poopravil tak do té doby používané názvosloví Jana Svatopluka Presla a Josefa Jungmanna.
V roce 1869 se stal profesorem chemie na české polytechnice, po rozdělení Karlo-Ferdinandovy univerzity se stal v roce 1882 prvním profesorem chemie její české části. Ke konci života se věnoval výhradně astronomii. Šafařík se rovněž zabýval astronomickou optikou a broušením zrcadel, a to jak skleněných tak i kovových.
Profesor Vojtěch Šafařík na sklonku svého života věděl o ušlechtilém cíli bratří Fričů. Značný vliv tak měl Vojtěch Šafařík na práci bratří Josefa a Jana Friče v jejich astronomických počátcích. Byl s nimi v poměrně úzkém kontaktu, prvým přístrojem vyrobeným v dílně bratří Fričů byl zrcadlový dalekohled pro prof. Šafaříka (dnes v Šafaříkově historickém muzeu hvězdárny v Ondřejově) a byl nadšeným podporovatelem J. J. Friče v jeho snaze o vybudování hvězdárny v Ondřejově.
Do držení J. J. Friče se tímto způsobem dostala i řada historicky významných materiálů z pozůstalosti prof. V. Šafaříka, které jsou dnes uloženy v Historickém archivu hvězdárny v Ondřejově. Pozůstalost po prof. Vojtěchu Šafaříkovi svědčí nejenom o jeho širokém badatelském zájmu, ale i o jeho nesmírné pracovitosti.
Do vínku nové české hvězdárny u Ondřejova napsal tato krásná slova: „Skromný chrámku české astronomie! Tebe nebuduje ani mocnářova přízeň, ani štědrost Maecenášova; tebe zakládá toliko ryzá touha po poznání krás nebeských. Takž teda, klidný útulku, dlouho dlouho trvej a prospívej ke slávě Boží a ke cti českého národa! Budiž předem krystallisace oněm potomkům vojevody Cecha, kteří by zatoužili kráčeti cestami jimižto kráčeli Huygens a Cassini, Herschel a Schroeter, Bessel a Madler, Janssen a Schiaparelli, Huggins a Pickering, a celý zástup oněch posvěcenců, ve kterých ctíme své vůdce a vzory“.
Ke každému písmenu vyberte správnou hodnotu dle následujícího kvízu
A) Co je to „padající hvězda“?
1. hvězda, která opustí své místo a letí volně prostorem
2. hvězda, která padá do černé díry
3. kamínek, který vletí do atmosféry Země a shoří
4. optický klam, který nemá s vesmírem nic společného
5. kulový blesk ve stratosféře
B) Jak dlouho letí sluneční světlo k poslední planetě sluneční soustavy?
6. několik sekund
7. několik minut
8. několik hodin
9. několik dní
0. několik týdnů
C) K čemu lze nejlépe přirovnat jádro komety?
1. ke sněhové kouli
3. ke žhavému oleji na pánvi
5. k vybuchujícímu granátu
7. k ničemu, s čím se můžeme v životě setkat
9. k balónku naplněnému vodou
2. kyslíkovou atmosféru
4. střídání ročních období
6. největší sopku sluneční soustavy
8. největší údolí sluneční soustavy
0. polární ledovou čepičku
Kontrolní součet 14
Výpočet
N 49° 54.(B)(A-C-D)(A+C+D)
E 014° 46.(B+C)(B)(B+D-C)