Skip to content

AGT 55: Sopka Hridelecka hura EarthCache

Hidden : 11/12/2016
Difficulty:
1.5 out of 5
Terrain:
2 out of 5

Size: Size:   other (other)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:


Geocaching-Profil
Hřídelecká hůra Třetihorní sopka 55

Dobrý den, vítejte na padesátém pátém pokračování série AGT - Alkeho Geo-earth-cache tour. Pokud pojedete do okolí Nové Paky nebo Lázní Bělohrad na Královéhradecku, odbočte z obvyklého hlavního tahu a vydejte se do obce Hřídelec. Nevelký, ale poměrně ostrý kopec nemůžete minout. Už samotný jeho tvar napovídá, že jde o zbytky třetihorní sopečné činnosti a nejen to. Navštívíte zde skutečně bohaté naleziště minerálů.


Hřídelecká hůra - základní informace

Přírodní památka Hřídelecká hůra se nachází na východním okraji obce Hřídelec. Nevede sem značená cesta, je potřeba se z centra obce vydat směrem k menšímu zalesněnému vršku, a pak posléze vyjetou cestou kolem jednoho z domků přímo k jeho úpatí, kde se přírodní památka nachází.

Přírodní památku tvoří jedna z nejmladších sopek v regionu se vzácnými nerosty. Vulkanický pahorek v Novopacké vrchovině je pozůstatkem třetihorní sopečné činnosti v českém masívu a představuje denudací (odnosem) okolních usazených hornin odkrytou výplň sopečného komína. Přes dílčí narušení lomovou jámou má přirozený tvar, který připomíná původní sopečný kužel – vytváří ho obal čedičové žíly, tzv. aglomerátní láva. Historickou těžbou kamene a samovolným uvolněním měkčích výplní vznikly komory. V čedičové lávě, která při výlevu prorazila nadloží slínovce a v tzv. komínové brakcii vznikly četné dutiny, v nichž došlo ke krystalizaci množství významných minerálů, např. amfibol, dolomit, kalcit, olivín, pyrit, siderit, aragonit a další. Nerosty byly nacházeny hlavně při těžbě čediče v lomu činném ještě na počátku 20. století. Zajímavostí jsou pravidelné šestiboké útvary, odkryté v umělých skalních dutinách – tzv. čedičové varhany (horizontální polohy).

Vrch byl v roce 1989 vyhlášen přírodní památkou. Těžbou čediče a samovolným uvolněním výdutí vznikly dutiny připomínající pseudokrasové jeskyně. I přes narušení těžbou si uchovává typický kuželovitý tvar.

Chráněné území bylo zřízeno k ochraně geologické lokality se vzácnými nerosty. Vyskytuje se zde např. amfibol, dolomit, kalcit, olivín, aragonit, natrolit a další. Dokonale vyvinuté krystaly patří k nejdokonalejším na území ČR.
 

Geologie

Hřídelecká hůra je sopečný komín, v němž pňové žíly nefelinického bazanitu byly téměř zcela vylámány více než 20 m hlubokými šachtovými chodbami, v roce 1926 byl lom opuštěn. V reliktech zachovalý bazanit je silně alternovaný, místy silně karbonitizovaný a přechází do komínové nebo subvulkanické brekcie s četnými xenolity křídových sedimentů, z nichž některé mají i několik m v průměru.

Čedič

Čedič neboli bazalt (starší, paleozoické bazalty se nesprávně nazývají diabas nebo melafyr) je velice četná tmavá výlevná vyvřelá hornina s charakteristickou porfyrickou nebo sklovitou strukturou, někdy s vyrostlicemi jednotlivých minerálů. Vyskytuje se však i ve formě škváry, bez viditelných krystalů. Obvykle má šedou či černou barvu, zvětralý čedič má barvu spíše šedou.

Termín čedič (bazalt) se používá k označení jemně zrnitých extruzivních, případně mělce uložených intruzivních hornin, hrubě zrnité hlubinné horniny daného složení se označují názvy dolerit a gabro. Termín bazalt, předtím používaný už ve starém Řecku a Egyptě, zavedl v současném pojetí v roce 1546 Georgius Agricola. Starověké použití termínu je připisováno římskému přírodovědci Pliniovi staršímu.
 


Pro čedič je charakteristická jemnozrnná stavba vzniklá rychlým utuhnutím lávy na povrchu planety. Ve své stavbě obsahuje často velké krystaly minerálů či vesikule, drobné bublinky vyplněné plynem či druhotnou mineralizací, a nebo se vyskytuje ve formě strusky. Odlučnost čediče je obvykle sloupcovitá. Při chladnutí magmatu a pozdějším zvětrávání se tvoří pěti, šesti či sedmiúhelníkové bloky. Textura bývá proudovitá nebo všesměrná. Dle oficiální definice vycházející z pozice čediče v diagramu QAPF je tato hornina jemnozrnná vyvřelá hornina, která má méně než 20 objemových procent křemene a méně než 10 % foidů a minimálně 65 % živců ve formě plagioklasu.

Hexagonální odlučnost čediče v oblasti Sheepeater Cliff, Yellowstonský národní park, USA
Na Zemi vzniká většina čedičových magmat dekompresním tavením pláště. Čediče tvoří ve velké míře oceánskou kůru, která vzniká na středooceánských hřbetech výstupem (upwelling) plášťového materiálu.
 

Pseudokrasové jeskyně

Pseudokrasová jeskyně vzniká sopečnou činností, jedná se o jeskyně vzniklé lávovým překryvem. Obvykle to probíhá tak, že žhavé magma překyje zeminu, horninu náchylnou na zvětrávání, dřevinu či jinou pevnou překážku, která v době erupce je pevná. Např. u hory Sv. Heleny vznikla pseoudokrasová jeskyně překryvem auta, které bylo následně demontováno.

U zdejších jeskyní ale pozor - jejich charakter je ovlivněn těžební činností.
 

Naleziště minerálů

Z minerálů jsou odtud známy aragonit , vápenec, apatit, olivin, chromit, chromdiopsid, klinoanstatit, amfibol, prhotin, pyrit, siderit, titanaugit, magnetit, ilmenit, biotit a provskit. V mandlovcových dutinách byly zjištěny: analcim, ankerit, vápenec, siderit, chlorit, aragonit a v sopečných brekciích: vápenec, dolomit, ankerit, limonit, psilomelan, aragonit, chabasit, opál, chalcedon, lublinit, montronit.
 

 
 
 

Aragonit je uhličitan vápenatý, chemický vzorec je CaCO3. Typická barva je bílá, šedá, modravá, žlutobílá. Název poprvé použil Werner roku 1796 podle místa původu, uznán IMA. Soustava je ortorombická - 2/m 2/m 2/m. Systematické zařazení podle Strunze je 5/B.04-10, skupina aragonitu, bezvodé uhličitany. Aragonit vzniká při nízkoteplotních a připovrchových podmínkách, je pozdním minerálem hydrotermálních ložisek a epitermálních žil, hojný je na termálních pramenech a gejzírech. Vzniká při rozkladu vápenatých čedičů a jejich láv autohydratací. Recentní je v sedimentech či je přítomen jako složka krápníků.

Natrolitje jedním z nejhojnějších zeolitů (pojem zeolit je vysvětlen u hesla analcim). Je to hlinitokřemičitan (alumosilikát) sodíku s vodou. Je bezbarvý, bílý, šedobílý, méně často růžový, červený, zelený i nažloutlý, průhledný až průsvitný, skelně lesklý. Tvoří dlouze sloupcovité až jehlicovité krystaly a jejich snopkovité, kulovité a paprsčité agregáty. Je to poměrně běžný minerál vznikající krystalizací z horkých magmatických roztoků v dutinách vulkanických hornin. Vzácněji se vyskytuje i v jiných geologických prostředích, například v některých pegmatitech nebo na žilách alpského typu.

Pyrit(též železný pyrit, či kyz železný, chemicky disulfid železnatý) je velmi hojný minerál a důležitá železná ruda. Obvykle má zlatavou barvu, pro kterou bývá někdy neznalými zaměňován se zlatem, proto se mu taky někdy říká zlato hlupáků či kočičí zlato. Často se ale může objevovat se zelenalým nádechem, nebo kovově modrými, červenými a zelenými povlaky, které se odborně nazývají náběhové barvy. Je to nejrozšířenější sulfid v zemské kůře vůbec. Název pyrit pochází z řečtiny a je odvozen od slova oheň, protože po úderu z něj často odlétají jiskry. Pyrit vzniká v širokém rozmezí podmínek. Například 2000 m pod povrchem krystalizací z horkých hydrotermálních roztoků, dále může vznikat srážením z vod v usazeninách, který má velký podíl organických částí (na jeho vzniku se podílejí organické bakterie), jako akcesorie v magmatických horninách, častým minerálem magmatických likvačních ložisek.

Siderit (Haidinger, 1845), chemický vzorec FeCO3 (uhličitan železnatý), je klencový minerál.
Název pochází z řeckého σίδηρος (sídyros) = železo. Starší český název je ocelek. Primárně sedimentární, dále hydrotermální i metasomatický. Nejčastěji v hrubozrnných, méně často v jemnozrnných agregátech. Celistvý jako konkrece s jílovitou příměsí v sedimentech (pelosiderit), někdy ledvinité, kulovité či hroznovité agregáty. Pokud mají vnitřní paprsčitou stavbu, nazývají se sférosiderity. Krystaly nejsou hojné (drúzy bývají na rudních žilách) a mají tvar romboedrů (často zaoblené), zřídka tabulky, prizmatické, dvojčatný srůst je vzácný.

Magnetit (Haidinger, 1845), chemický vzorec Fe3O4 (oxid železnato-železitý), je krychlový nerost. Český název je magnetovec. Tato ruda železa je nejstarší známou látkou s magnetickými vlastnostmi. V přírodě tvoří černé kovově lesklé krystalky. Má magnetické vlastnosti. Ve většině případů se nachází jako jemně krystalický, zrnitý nerost se strukturou kubického spinelu. Teplota tání: asi 1 550 °C. Magnetit byl také prokázán v meteoritech pocházejících z Marsu. Krystalky magnetitu jsou součástí některých živých organismů, jako např. magnetocitlivých bakterií, včel, holubů aj. Považuje se za pravděpodobné, že jim může sloužit k orientaci díky magnetickému poli Země.
 

Selektivní zvětrávání a erozní činnost

Ve skalách vulkánu můžeme pozorovat skalní okna. Též můžeme pozorovat, že skalní masív se skládá z mnoha netradičních tvarů. Obě tyto skutečnosti jsou výsledkem selektivního zvětrávání.
 


Se selektivním zvětráváním se setkáváme nejčastěji u pískovců a vápenců, ale je možné jej pozorovat prakticky u všech druhů hornin. Vyvřelé horniny jsou proti selektivnímu zvětrávání výrazně odolnější, než výše jmenované, a tak tvary, kterých dosahují jsou právě oválné tvary.
 

Hřídelecká hůra je místo, které určitě doporučuji k rodinné návštěvě - zejména dětem se budou jeskyně líbit, ale pozor - dbejte maximální opatrnosti.

Otázky a úkoly:

Pro uznání svého logu splňte následující úkoly a správně a vlastními slovy odpovězte na následující otázky:

1) Domácí příprava (listing): Jaká je dominantní hornina tvořící skalní masív sopky?

2) Domácí příprava (listing): Jak vznikají pseudokrasové jeskyně?

a nyní do terénu

3) U výchozích souřadnic se nachází vstup do sopky. Na nedaleké informační ceduli si prohlédněte obrázkem znázorněný minerál. O jaký minerál se jedná a na co zde upozorňují?

4) A nyní se přesuňte přímo do sopky. Zajímá mě čedič a jeho sloupcová odlučnost. Důkladně si místo prohlédněte a napište mi, kde se zde setkáváme se sloupcovou odlučností a jak tato odlučnost vzniká.

5) V listingu je uvedeno několik minerálů. Pokuste se některých z nich najít, vyfoťte jej a společně s popiskem o jaký minerál se jedná přiložte k listingu. Připomínám, že území je označeno jako přírodní památka a tak není povoleno nic odnášet.

6) Úkol: Vytvořte fotografii v místě výchozích souřadnic sebe (tak, aby Vás bylo možné jednoznačně identifikovat), nebo své GPS s čitelným nickem a tuto fotografii přiložte ke svému logu.

Vaše odpovědi můžete zasílat přes profil, ale budu raději, když využijete následující formulář:

ON-LINE FORMULÁŘ

Pokud budou Vaše odpovědi špatně - budu Vás kontaktovat. Pokud žádné odpovědi nezašlete, nebo Váš log nebude obsahovat fotografii / fotografie podle zadání - log nebude uznán a bude odstraněn.

 

Zdroje:

Infocedule v místě
Web: Wikipedie
Web: Geology.cz
Publikace: Geologické rozhledy

Publikace: Geologické zajímavosti České republiky
Publikace: Geology Academy

Jiné: Geologická mapa ČR AVČR rok vydání 2012

 

TATO CACHE JE SOUČÁSTÍ SÉRIE AGT od Alke04

Additional Hints (No hints available.)