| Prokopské údolí přírodní rezervace 52 |
|
 |
|
|
Vítám Vás na padesátém druhé pokračování Alkeho Geo-earth-cache tour.
Když jsem před 4mi lety zakládal sérii AGT, jedna z prvních cest vedla právě do této - podle mě nejkrásnější části Prahy. Založil jsem zde tenkrát dvě cache AGT 8: Nakloněné moře a AGT 9: Dalejský profil. Došel jsem tehdy až sem, ale říkal jsem si... to už bych jim to tu vybral všechno. Uvidíme, třeba zde časem založí earth-cache někdo jiný. Uplynuli čtyři roky a nikdy se toho tématu nechytil a mě jen v uších zní slova některých geocacherů, jak na eventech říkají: "Jo, všechny místa na earth-cache už jsou vybrané." Nejsou a dlouho nebudou. Prokopské údoli si jistě také svou earth-cache zaslouží. Údolí, jehož kaňon dosahuje místy až sedmdesátimetrové hloubky, zatopené lomy, štoly, ale i jeskyně. Věřím, že Vás (pokud místo neznáte) Prokopské údolí zaujme stejně jako mě a přeji krásný výlet.
Přírodní rezervace Prokopské údolí - základní informace
Přírodní rezervace Prokopské údolí zahrnuje údolí na jihozápadě Prahy, v Praze 5. PR zaujímá území mezi Jinonicemi a Zlíchovem na obou stranách Prokopského údolí včetně vrchu Děvína a okolních kopců zvaných Dívčí hrady (Dívčí hrady je také název čtvrti severně od Děvína). Byla vyhlášena platným právním předpisem o vyhlášení ZCHÚ, které vydalo ministerstvo kultury ČSR výnosem č.25 533/78-VI/2 dne 28.12.1978. Oblast spadá pod katastrální území Hlubočepy a Jinonice. Rozloha zaujímá 101,53 ha, přičemž lesní část zabírá 49,59 ha a nelesní část zbylých 51,94 ha. Rezervace je součástí Přírodního parku Prokopské a Dalejské údolí (vyhlášeno roku 1993). Jedná se vlastně o severovýchodní výběžek Českého krasu ležící za hranicí této chráněné oblasti. Pohybuje se v rozsahu nadmořských výšek 220–320 m n. m. Rezervace zahrnuje mnoho menších chráněných území. Nachází se zde rovněž světoznámé geologické odkryvy se statutem Národní přírodní památky, bohatství zkamenělin, menších krasových jevů, významné archeologické objekty a po těžbě různých druhů vápenců byla odkryta i centrální část Barrandienu.
|
 |
|
|
Na celém území je možno najít stopy průmyslových podniků zpracovávajících v minulosti vápenec. Jedná se především o sousedství uzavřených lomů (první zmínky o lomech datovány do roku 1820). Za války byly v Prokopském údolí vybudovány podzemní prostory, přičemž byly některé cenné úseky zasypány odvaly, například rokle východně od Prokopského lomu. Primární horninu zde zastupují silurské a devonské vápence, které určují ráz celého území. Přerušují je pouze místy vápnité břidlice, což způsobuje místní snížení reliéfu v údolních svazích. V západní části území se nachází bazaltové vulkanity - hlavním zástupcem jsou Hemrovy skály vzniklé kupením kolem sopečného centra. Při horní hraně údolí leží cenomanské jílovce a pískovce či třetihorní štěrkopísky a čtvrtohorní spraše. Výjimečné je rozpouštění množství vápníku u vodního pramene zvaného Studánka Stydlá, dodnes tak sráží pěnovce (nezpevněný vápenec, odrůda travertinu). Půdy reprezentují hnědé lesní půdy, rendziny a rankery.
Vznik a vývoj
První horotvorně významná geologická aktivita probíhala zhruba před 435 miliony let. Jednalo se o usazování hornin v silurském období. Po ústupu moře v období paleozoika začaly probíhat intenzivní tektonické pohyby. Maximální hloubka moře se pohybovala až kolem 200 metrů. Mořské dno neoplývalo vhodnými životními podmínkami, což umožňovalo život pouze několika druhům bezobratlých živočichů, mlžů a hlavonožců. Přibližně před 430 miliony let započala vulkanická činnost podmořské sopky na území dnešních Hemerových skal. To vedlo k celkovému změlčení moře a vytvoření vhodnějších podmínek pro život. Žili zde bezobratlí živočichové, mlži, plži, hlavonožci, trilobiti a lilijice (dosvědčují bohaté fosilní nálezy). V tomto silurském období se Čechy nacházely jižně od rovníku poblíž velkého kontinentu Gondwana. Následovalo oteplení díky posunu k rovníku. Na dně teplého moře se usazovala velká množství vápenců, tvořená především hromaděním schránek živočichů. Po přechodu období siluru došlo k přesunu Čech více k rovníku. Tím naše území dosáhlo tropického podnebí vhodného pro vznik korálovitých a řasovitých útesů. Na dně pražské pánve se usazovaly břidlice, ve kterých jsou jedny z nejstarších nálezů suchozemských rostlin.
|
|
 |
|
V období Siluru byla oblast Prokopského údolu 200 metrů pod hladinou moře.
Organismy obývající území Prokopského údolí byly například tentakulity, goniatity (hlavonožci se zatočenými schránkami), trilobiti či opět mlži. Před ústupem moře v období devonu dochází ještě na dně k usazení mocných vrstev břidlic a pískovců. Po ústupu moře (asi před 380 miliony let) došlo ke zvrásnění usazenin díky horotvorným tlakům mezi bloky Evropy a Afriky. Dalších 290 milionů let se území pouze srovnávalo do roviny, která byla před 95 miliony let opět zalita mořem. Tím došlo ke tvorbě souvrství pískovců, jílovců a opuk. Následně před 80 miliony let moře opět ustoupilo v závislosti na vyzdvižení území Čech. Ve čtvrtohorách se podél vodních toků začínají vrstvit říční sedimenty. Tyto sedimenty byly převážně povahy hlinitopísčitých, písčitých (s bahnitými) a štěrkových poloh. Úpatí svahů překryla hlinito-kamenitá svahová usazenina mísící se se spraší a sprašovými hlínami.
|
|
  |
|
Pohyb zemských desek způsobuje vrásnění, které je při příchodu k jezírku znát na stěně vpravo.
|
Ovlivnění člověkem
Pokročí-li se do naší doby, nesmí zůstat opomenuta těžební činnost. Hlavními centry lomů byly Bílá skála, kterou dnes prochází železnice (kolem 1860 považován za největší lom),dále lom na Zlíchově, systém lomů Švagerka, jež jsou v dnešní době již převážně zavezené. Po ukončení těžby v těchto lomech roku 1870 byla činnost přesunuta do lomu Vysoká, kde roku 1939 došlo ke zřícení střední části. Následuje lom u Prokopského jezírka jež pokračuje do západní částí jako lom Sekaná rokle. Jednalo se o systém více lomů, který splynul v jeden a původně v době těžby dosahoval délky přes půl kilometru. Pak byl lom částečně zavezen na dnešní délku 340m, k posledním sesuvům zde došlo r.1965. Roku 1875 byl nově otevřen Schwarzenberský neboli Králův lom, kde byla po roce 1880 odlámána slavná 120m dlouhá Prokopská jeskyně. Podle staré pověsti právě zde poustevničil svatý Prokop pokoušený ďáblem. Boj nakonec Prokop vyhrál a ďábel utekl stropem, což ilustrovala 9 metrová skalní výduť, s převzatým názvem Čertova síň. Dalšími velkými lomy byly Kalvárie, Požáry, U kantýny, Mušlovka a Černý lom. Všechny lomy byly opuštěny od roku 1905.
|
|
 |
|
Jedna z prokopských štol (WP Štola)
Morfologie území se několikrát změnila kvůli návozu odpadu do starých lomů z nových
Geologická charakteristika
Rozhodující význam zaujímala prvohorní sedimentace. Převažují především vápence facie dvorecko-prokopských vápenců (mocné až 150m), následují vápence ve facii sliveneckých vápenců a místně je možno nalézt i vápence facie vápenců koněpruských. Hlavní vrstvy Hornina|hornin spadají pod bohdalecké (břidlice až siltovce s vložkami pískovců a vápnitým tmelem), králodvorské (jemné sedozelené jílovité břidlice) a kosovské (křemenné pískovce) souvrství ordoviku. Dále liteňské, kopaninské a přídolské vrstvy siluru a z devonu lochkovské, dvorecko-prokopské a zlíchovské vápence, výše se vyskytují vápence třebotovské a chotěšské, možné je narazit i na souvrství srbské. Dalšími četnými horninami jsou subvulkanické a vulkanické žilné i výlevné diabasy. V roklích rozčleněných svahy dochází k uplatnění antropogenních tvarů reliéfu. Což reprezentuje opět především velký počet lomů různého stáří a výšky (15-40 metrů). Ukládáním hlušiny zde vznikly až několik metrů mocné vrstvy, jež pokrývají v určitých úsecích téměř celé dno údolí.
K hlavním geologickým objektům v rámci devonské části areálu patří:
1) Rozsáhlé přirozené výchozy vápencového sledu od hraničního intervalu silur-devon přes úplný sled lochkovského a pražského souvrství až do středních poloh zlíchovského souvrství na Z. a J. srázech pod Butovickým hradištěm, V. od Nové Vsi. Opěrný stratigrafický profil, paleontologické lokality, krasové fenomény.
2) Skalnaté svahy Prokopského údolí u bývalé klukovické zastávky při spojení Dalejského a Prokopského údolí až ke Svatoprokopskému lomu: přirozené výchozy převážně ve fosiliferních polohách zlíchovského souvrství s přechodem do dalejských břidlic.
3) Svatoprokopský (= Schwarzenberský) lom - jedinečný odkryv struktur typu mud mounds ve dvorecko-prokopských vápencích a v hraničním intervalu prag-zlichov, paleontologická lokalita.
4) Areál lomů u Hlubočepského jezírka: profil třebotovskými a chotečskými vápenci, paleontologická lokalita zvláště ve spodních polohách chotečských vápenců.
5) Areál lomů Vysoká v S. svahu údolí (SV. od viaduktu): stratotyp třebotovských vápenců, mezinárodně významný referenční profil širším hraničním intervalem sp.-stř. devon, klasická paleontologická lokalita od Barrandových dob (pochází odtud mimo jiné i holotyp konodonta, podle něhož je světově vedena hranice mezi spodním a středním devonem).
6) Odkrv v S. svahu údolí V. od Vysoké v ulici Ke hřbitovu - stratotyp dalejských břidlic, významná peleontologická lokalita.
7) S. svah údolí SZ. a S. od Žvahova - výchozy a paleontologické lokality ve zlíchovských a dvorecko-prokopských vápencích, specifické morfologické fenomény v hloubkově zvětralých vápencích připomínající zemní pyramidy.
K earth-cache:
Úkoly v earth-cache jsem připravil tak, abyste navštívili 2 nejzajímavější místa v Prokopském údolí, a to je lom u jezírka (výchozí souřadnice) a nejlépe přístupná štola (WP: Štola). Mým cílem je, abyste earth-cache splnili poctivě a toto splnění nebylo časově ani úkolově náročné. Raději dávám snadné úkoly s nadějí, že je splníte sami než těžké, jejichž odpovědi si budete zasílat. Pokud Vás však místo zaujme, doporučuji si projít celou naučnou stezku. Více informací najdete přímo na ceduli na výchozích souřadnicích.
|
|
|
|
|
|
|
Otázky a úkoly:
Pro uznání svého logu splňte následující úkoly a správně a vlastními slovy odpovězte na následující otázky:
1) Při příchodu k jezírku budete procházet umělým průchodem skalním masivem. Po pravé ruce uvidíte krásný průřez s ukázkami vrstev (viz. malé obrázky v listingu). Můžete pozorovat jejich vrásnění způsobené pohybem zemské kůry. Jaká je průměrná mocnost těchto vrstev?
2) Když jsme u tohoto vrásnění - dojdete dále na výchozí souřadnice k naučné ceduli, pročtěte si jí a napište mi, kdy k tomuto vrásnění došlo.
3) U cedule ještě chvilku zůstaňte. Vápenec je přeměněná hornina. Její základ tvoří schránky prvohorních živočichů. Napištemi mi název jednoho hlavonožce a jednoho mlže, jejíž zkaměněliny zde můžeme najít.
4) Nyní se přesuňme na WP Štola (baterka nutností) a vstupte do ní. Vápenec činností vody tvoří krásné vápencovité krápníky (můžete znát z Koněpruských jeskyní). Tato štola je realivně mladá, takže tak daleko ještě nejsme, ale... přesto se tu již první krápníky (stalaktity) objevují. Jaká je jejich současná velikost?
5) Úkol: Vytvořte fotografie v místě výchozích souřadnic a na stage Štola sebe (tak, aby Vás bylo možné jednoznačně identifikovat), nebo své GPS s čitelným nickem a tyto fotografie přiložte ke svému logu.
Vaše odpovědi můžete zasílat přes profil, ale budu raději, když využijete následující formulář:
ON-LINE FORMULÁŘ
Pokud budou Vaše odpovědi špatně - budu Vás kontaktovat. Pokud žádné odpovědi nezašlete, nebo Váš log nebude obsahovat fotografii / fotografie podle zadání - log nebude uznán a bude odstraněn.
|
|
|
|
|
Zdroje:
Infocedule v místě
Web: Wikipedie
Web: Geology.cz
Publikace: Geologické rozhledy
Publikace: Geologické zajímavosti České republiky
Publikace: Geology Academy
Foto: Aleš Novák, František Kocmich, Josef Šálek.
Animace: Sliderplayer.cz
Jiné: Geologická mapa ČR AVČR rok vydání 2012
|
|
| TATO CACHE JE SOUČÁSTÍ SÉRIE AGT od Alke04 |
|