Přírodní památka Starkočský lom byla zřízena vyhláškou Okresního národního výboru v Kutné Hoře, o zřízení chráněného přírodního výtvoru, ze dne 10.10.1985.
Starkočský lom, 2016
Metamorfované horniny skalního podloží Starkočského lomu jsou součástí kutnohorského krystalinika, zde jsou zastoupeny převážně pararuly a migmatity. Významným prvkem zde bylo působení moře v období svrchní křídy, kdy v nadloží pararul a migmatitů docházelo k ukládání příbojových usazenin slepenců, organodetritických vápenců a slínovců a též se projevily erozní a abrazní účinky vody. Vzhledem k rozdílné tvrdosti hornin se zde selektivní erozí vytvořily prohlubně, tvarem připomínající obří hrnce, abrazního původu jsou pak prohloubeniny mělčí. V místních křídových sedimentech, které dosahují největší mocnosti v severozápadní části lokality, se hojně vyskytují zkameněliny, např. korálů, dírkonošů, nebo ramenonožců. Nejzajímavější je výskyt mořského korálu Isis miranda a houby Gribrospondia, které jinde v ČR nenajdeme.
V lomu se do 40. let minulého století těžila jemnozrnná biotitická pararula, která byla používána na štěrk pro výstavbu a údržbu místních komunikací. Po ukončení těžby byl lom zatopen vodou a v 50. až 70. letech minulého století byl dokonce využíván občany blízkých obcí pro rekreační účely. V dnešní době poklesla hladina spodní vody natolik, že z jezírka na dně lomu zbývá bahnitá mokřina. V rámci údržby chráněného území jsou zde odstraňovány náletové dřeviny.
Zdejší pararuly obsahují hojné žulové intruze, které pararulu metamorfují až na celistvý rohovec. Lokalita proslula zejména nálezy granátu almandinu. Průhledné červenofialové silně rozpukané krystaly almandinu (krystalizující v krychlové soustavě) s typickou živcovou obrubou dosahovaly velikosti až 7 cm. Dalšími minerály, které bylo možné na zdejší lokalitě sbírat, byly zejména kyanit (modré, šedobílé a nazelenalé sloupcovité krystaly), dumortierit (modré, zelenomodré, fialové, nebo nahnědlé agregáty), křemen, titanit, rutil, apatit, turmalin a arsenopyrit.
Pro zalogováni nálezu této earthcache je nutné splnit následující podmínky:
1) Do jaké skupiny hornin podle vzniku patří horniny skalního podloží Starkočského lomu?
Pozor !!! Ptáme se na skupinu hornin podle vzniku, né na názvy hornin.
2) Jakého stáří jsou zdejší křídové usazeniny (v mil. let)?
3) V jaké krystalografické soustavě krystaluje almandin a jaká je jeho tvrdost podle Mohsovy stupnice tvrdosti?
4) Popište vlastními slovy, jak vznikaly zdejší křídové usazeniny.
5) Odhadněte délku obnaženého výchozu křídových usazenin na souřadnicích N49°55.987 E015°29.912 . Jedná se o podkopané místo, výrazně světlejší barvy, než-li okolní horniny v lomu.
6) Pomocí vaší GPS změřte hloubku lomu (výchozí souřadnice – nejnižší místo lomu).
7) Jmenujte alespoň tři podobné lokality (mimo Starkočský lom) se stopami působení křídového moře na Kutnohorsku, Čáslavsku a Kolínsku.
8) Povinný úkol. Vyfotografujte sebe, nebo svoji GPS či předmět s vaším nickem v lomu a foto přiložte k logu.
Odpovědi zašlete přes náš profil, poté se zalogujte. Pokud bude něco špatně, ozveme se vám. Logy, které nedodrží toto pravidlo, budou smazány.
Zdroje:
Petr Pauliš – Mineralogické lokality okolí Kutné Hory, Kuttna 1999
Karel Tuček - Naleziště českých nerostů a jejich literatura 1951-1965
Česká geologická služba
foto a ukázky minerálů a zkamenělin – archiv autora