Šternberk Bohumil
21.1.1897 - 24.3.1983
astronom, pedagog
Český astronom a pedagog Bohumil Šternberk dlouhodobě působil ve vedení Československé astronomické společnosti a Jednoty československých matematiků a fyziků.
Bohumil Šternberk se narodil v Chrudimi, kde vystudoval reálné gymnázium. Vysokoškolská studia zahájil osmi semestry na Přírodovědecké fakultě UK v Praze a dokončil je čtyřmi semestry v Berlíně. S Astronomickým ústavem UK se poprvé setkal v roce 1919, kdy je do něj přijat jako studentská pomocná vědecká síla, a to až do svého odchodu na hvězdárnu v Babelsbergu v roce 1921. Po návratu z Německa získal v Praze doktorát.
Nedlouho poté, co roku 1927 začal pracovat v ondřejovské hvězdárně, byl povolán na velkou observatoř ve Staré Ďale (dnešní Hurbanovo) na jižním Slovensku. Stará Ďala se však nacházela na území, jež po Mnichovu připadlo tzv. vídeňskou arbitráží Maďarsku. Šternberk organizoval demontáž a evakuaci cenného vybavení ďalské hvězdárny do vnitrozemí. Bohumil Šternberk se nakonec vrátil do Prahy na Státní hvězdárnu.
Po vzniku Československé akademie věd se roku 1953 stal vedoucím Laboratoře pro měření času, jež byla po roce reorganizována do Astronomického ústavu ČSAV. Šternberk byl jmenován jeho prvním ředitelem a zůstal jím až do roku 1968. Jako vedoucí časového oddělení však v ústavu pracoval až do roku 1975. V roce 1967 se v Praze konal generální kongres Mezinárodní astronomické unie, jejímž členem byl Šternberk již od roku 1928 a v letech 1958–1964 zastával funkci jednoho z jejích viceprezidentů.
Bohumil Šternberk konal poziční a fotometrická měření – byl průkopníkem fotometrie v Československu. Jako první v Evropě změřil polohu nově objevené planety Pluto, zabýval se fotometrickým měřením komet.
Ke každému písmenu vyberte správnou hodnotu dle následujícího kvízu
A) Tmavé skvrny na Měsíci, tzv. měsíční moře, jsou vidět:
1. pouze dalekohledem; proto je spatřil jako první až Galileo Galilei v roce 1609.
2. je-li jasno a není-li Měsíc v novu, tak téměř vždy a bez problémů.
3. výjimečně – pouze za výborné viditelnosti a je-li Měsíc současně v úplňku.
4. jen pokud je Měsíc v první čtvrti.
5. jen, pokud v nich není voda zamrzlá.
B) Čtyři největší měsíce planety Jupiter
6. jsou lidstvu známy odjakživa.
7. objevil Mikuláš Koperník.
8. objevil Giordano Bruno.
9. objevil Galileo Galilei.
0. objevila sonda Viking při průletu okolo planety
2. oblak vodní páry ve vesmíru.
4. oblak mezihvězdného prachu a plynu.
6. útvar vznikající v atmosféře plynných planet při srážce s meteorickým tělesem.
8. zárodek tzv. mlžné planety.
0. kondenzovaná vlhkost na objektivu dalekohledu způsobující částečné zamlžení pozorovaného objektu
D) Na Marsu se podobně jako na Zemi
1. nachází velká ložiska ropy.
3. střídají roční období.
5. dají pozorovat úplná zatmění Slunce.
7. dají pozorovat přechody Jupiteru přes sluneční kotouč.
9. střídá příliv a odliv
Kontrolní součet 18
Výpočet:
N 49° 54.(C)(C/A)(B-D-A)
E 014° 44.(B)(B-C)(B-D+A)