Ukryt Nevid–Mydlny Traditional Geocache

Keš pro odvážnější jedince, která vás zavede k jednomu z úkrytů ČSLA, který byl aktivní do roku 1989 a dnes je volně k vidění.

Vojenský objekt, který si ukážeme, se nachází v přírodním parku Kamínky nedaleko obce Nevid, v místě zvaném Mydlná. Objekt již svému původnímu účelu neslouží a je možné jej volně navštívit. Tím že je v nekontaktní vzdálenosti od jakékoliv obce, tak nebyl po svém vyřazení přetvořen například ve sklad jako se tomu děje jinde. Úkryt u Nevidu byl veden pod VEČ (vojenské identifikační číslo) 2346. Sloužil jako záložní prostor soustředění (místo, kde byla plánována mobilizace, bojové stmelení a vyvedení do bojové sestavy) 321. Těžké dělostřelecké brigády v Rokycanech – VÚ 4442. Dále úkryt sloužil jako vojenský sklad pro 21. těžký dělostřelecký oddíl v záložním prostoru. Na postavení je pouze jeden úkryt v nestandardním provedení. Úkryt byl aktivní od toku 1945 až do roku 1989. Několikrát za týden byl úkryt navštěvován a bylo kontrolováno spojení s útvary.

Koncepce úkrytu vychází k ženijních pěchotních úkrytů typu Už-6, které byly vyráběny v několika modifikacích. Základ úkrytu vždy tvoří betonové prefabrikáty, které se ukládaly do vyhloubené jámy. Skladbou jednotlivých komponentů se určoval výsledný tvar a typ úkrytu.

Úkryty mohly sloužit k různým účelům, kterým se přizpůsoboval tvar a velikost. Jako příklad funkcí by se mohli uvést například pracovní (pro činnost štábů a velení), dále odpočinková (prostor soustředění vojska a poblíž palebných postavení) nebo zdravotnické.

Úkryty ÚŽ-6 navázaly na předchozí řadu KŽ, které byly stavěné z úzkých rámů. Úkryt u Nevidu je nestandardní. Vychází z návrhu typu UŽ-6b, který má přístup po schodech lomenou chodbičkou, krytou tlakovými dveřmi a trojicí dveří plynotěsných, úkrytovou místnost 2,3 x 6,0 metrů (tvořenou 12 rámy ŽRA-19 se stěnou širokou 50 cm), nouzový výlez vzadu vpravo od osy úkrytu. Oproti tomu má Nevidský úkryt dvě místnosti o stejné rozloze a chodbičku přímou – pravděpodobně z důvodu těžkého terénu v okolí postavení.

Vstup úkrytu je standardně hrazen postupně mříží či plechovými dveřmi (osazeny jen na některých objektech – v Nevidu již ukradené, zbyla jen část rámu), protitlakovými dveřmi ŽDV-2a/b (levostranné/pravostranné), poté dvojicí protiplynových vrátek ŽDV-6/I a jedněmi vrátky ŽDV-6/II s přetlakovými klapkami, tvořícími dohromady protiplynovou předsíň umožňující vstupujícímu chemickou očistu – všechny dveře taktéž již ukradené (zbyly jen ty pro nouzový úkryt). Následují úkrytové místnosti s variabilním vybavením. A jako poslední část se budoval nouzový výlez stavěný z cihel či betonovým prefabrikátem, krytý plynotěsnými dvířky. Ve vrchní části poklop, který se sklápěl směrem dolů a na vrchu maskovaný vrstvou zeminy z okolí.

Úkryt byl plně elektrifikovaný, napojený na veřejnou sít a mobilní agregát. Všechny místnosti byly osvětlené a nechyběla ani filtroventilační souprava. Další vybavení bylo např. topení (olejové elektrické či naftové), palandy, souprava chemické očisty, nářadí, potřeby pro osobní hygienu (suché či chemické WC). Vybavení bylo v době míru uloženo v blízkých vhodných objektech (obecní úřady, JZD) a v případě potřeby se dopravily do úkrytu. Stálé vybavení bylo jen sochor, sekera, krumpáč, lopata a stojka pro nouzový výlez.

Dimenze ochrany. Úkryt poskytuje kolektivní ochranu proti působení BCHL, radioaktivnímu zamoření (snížení pronikavé radiace 1000x, neutronového záření při zalomení vstupní chodbičky až 2x). U všech prefabrikovaných dílců byla na výrobním podniku (závody Prefa n.p.) požadována minimální pevnost v tlaku 400 kg/cm2 (40 MPa). Stavba jako celek odolá tlaku do 0,2 MPa (2,0 kg/cm2)v čele tlakové vlny, přímému zásahu všech druhů min a granátu houfnice 105 mm či výbuchu dělostřeleckého granátu ráže 155 mm do vzdálenosti 1,5 m od objektu. Cena jednoho objektu se v 60. letech dle modifikace a umístění pohybovala okolo 25 000 Kčs.

Informace použity z: