ZÁMEK JAKO BUDOVA

Stavební Historie zámku Boskovice

Přestože empírová podoba zámku Boskovice má původ ve dvacátých a třicátých letech minulého století, je nutné hledat kořeny této stavby o téměř půl druhého století dříve. 

  V roce 1648 bylo boskovické panství předáno bratřím Karlu Františkovi, Oldřichu Deziderovi a Janu Bohuslavovi, svobodným pánům ze Zástřizl. Jan Bohuslav se svojí chotí Zuzanou Kateřinou Prakšickou ze Zástřizl založili dominikánský klášter, jehož fundaci schválil roku 1684 král Leopold I. Stavba kláštera byla realizována na nezalesněné stráni zvané „Sychrov“ jižním směrem od tehdejšího města Boskovice v první polovině devadesátých let 17. století. Lze soudit, že v první etapě stavby byl vybudován kostel a samotný klášter byl stavěn až po úplném dokončení kostela. Budova kláštera byla jednopatrová a její čtyři křídla uzavírala vnitřní dvůr s arkádami. Původní vstup do objektu kláštera byl situován do středu jižního křídla , čelem k patě kopce, a byl vyústěn věžičkou. Toto původně klášterní křídlo se bez větších stavebních změn zachovalo dodnes ve dvou podlažích stavby zámku, včetně skromných cel mnichů v prvním patře. Samotný kostel byl přímo napojen k severovýchodnímu rohu kláštera. 

V roce 1687 Jan Bohuslav ze Zástřizl umírá a panství přechází na Zuzanu Prakšickou ze Zástřizl. Po roce od sňatku Zuzana předává boskovické panství svému druhému manželovi Walterovi Františkovi Dietrichsteinovi. Sama umírá v roce 1691. 

Původem mikulovská větev říšských knížat Dietrichsteinů vystřídala v Boskovicích hned několik sídel. Do konce 17. století využívala tehdejší středověký a pro tehdejší požadavky na bydlení zcela nevyhovující komplex boskovického hradu. Poté si Dietrichsteinové nechali postavit nevelký jednopatrový barokní zámek nedaleko panského dvora , dnešní Rezidenci a v roce 1819 započala přestavba dominikánského kláštera na honosné zámecké sídlo. 

Dominikánský klášter byl zrušen Josefem II. v roce 1784 a majetek řádu byl začleněn do náboženského fondu. O rok později objekt zakoupili Dietrichsteinové a v prostorách bývalého kláštera zřídili manufakturu na výrobu barev. I když v té době již uvažovali o úpravě objektu na zámek, realizace této přestavby proběhla téměř o třicet let později za Františka Xavera Dietrichsteina. Mezi lety 1812 - 1819 byl z větší části rozebrán kostel dominikánů ve východní části kláštera, a teprve poté bylo přistoupeno k samotné razantní přestavbě klášterního traktu. Východní křídlo kláštera bylo celé ubouráno a na okraji získaného prostoru bylo vystavěno nové široké dvoupatrové křídlo s hlavním sálem v prvním patře. Ve stavbě tohoto reprezentačního křídla byla ovšem ponechána také zadní část kostela, která však pro potřeby zámecké stavby byla značně upravena. Ostatní tři křídla byla zvýšena o jedno patro. Arkády klášterního dvora byly ponechány také v nové zámecké budově. Celkový novodobý ráz stavby na závěr podpořilo na tu dobu moderní empírové členění fasád s typickými antikizujícími prvky. K roku 1826 byla dokončena dominantní stavba, citlivě položená do velkého areálu volného anglického parku. 

Kdo byl autorem této velkolepé přestavby není přesně známo. Původně byl projekt zámku připisován architektu Petru de Nobile, působícím v Terstu a Vídni. Pravděpodobnějším autorem projektu se však jeví Josef Esch, který byl mezi lety 1807 - 1809 pověřovaný architektonickými úkoly na českých dietrichsteinských panstvích. Je však nutné uvést ještě další jméno, které se objevuje na plánech z třicátých let 19. století. Josef Hájek, autor empirového skleníku v parkovém areálu, je podepsán na plánu půdorysů a řezů reprezentačního schodiště ve východním křídle zámku z roku 1839. 

Poslední výraznou úpravu zámecké stavby si vyžádala havárie z roku 1916, kdy v důsledku nadměrného statického zatížení došlo ke zřícení nádvorní stěny západního křídla. Řešením bylo stažení arkád kotvami a zaslepení jejich oblouků. Při této úpravě zůstalo v každém zazděném oblouku pouze okno nebo dveře. Nádvoří zámku dostalo tímto zásahem zcela nový a poněkud těžkopádný výraz. 

V roce 1850 vymírají boskovičtí Dietrichsteinové po meči a panství přechází na dcery Františka Xavera Dietrichsteina. V tomto roce dědí Boskovice nejmladší Terezie Rosa, provdaná v roce 1843 za Alfonse Fridricha hraběte Mensdorff - Pouilly. Terezie umírá roku 1856 a celý boskovický majetek přechází na rod Mensdorff - Pouilly. 

V období protektorátu byla na zámek a celé tehdejší panství uvalena vnucená správa aby ji s krátkou přestávkou vystřídala po roce 1948 správa státní. Po roce 1991 byl zámek opět vrácen původním majitelům, hraběcí rodině Mensdorff - Pouilly.

Určitě tento zámek navštivte, stojí to za to.

Vážení návštěvníci,   

OTVÍRACÍ DOBA

 Duben - z důvodu probíhající rekonstrukce je zámek uzavřen Zavíracím dnem je pondělí. Květen všední den - pouze pro objednané skupiny nad 20 osob Květen víkendy - zámecký areál otevřen od 10:00 do 16:00 hodin, poslední komentovaná prohlídka zámku v 15:00 hodin Červen - denně mimo pondělí od 10:00 do 16:00 hodin, poslední komentovaná prohlídka zámku v 15:00 hodin Červenec, srpen - denně mimo pondělí od 10:00 do 17:00 hodin Září všední den - pouze pro objednané skupiny nad 20 osob Září víkendy a státní svátek - zámecký areál otevřen od 10:00 do 16:00 hodin, poslední komentovaná prohlídka zámku v 15:00 hodin

( nevztahuje se na prohlídky předem objednané ).

Areál zámku otevřen od 9:00 - 17:00

POZOR pondělky je zámek uzavřen

Více informací a aktualit najdete na

 http://www.zamekboskovice.cz/provozni-doba-a-cenik

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

ZÁMEK JAKO VYSACÍ ZÁMEK

Historie zámku

Asi nejstarším ekvivalentem našich zámku jsou egyptské dřevěné závory. Byly vybaveny velice chytrým mechanismem západek, které byly vlivem gravitace ve své spodní, klidové poloze, čímž bránily otevření dveří

Pouze majitel vlastnící patřičný klíč mohl dveře otevřít. Přiložil dřevěnou tyč s kolíky, z nichž každý přesně pasoval do příslušné dírky a posunul západky vzhůru na jednu rovinu. A bylo otevřeno.

Varianty tohoto zámku jsou známé z celého světa a z mnoha různých dob, pravděpodobně tedy jde o jeden z těch vynálezů, které se nezávisle zrodily na více místech, např. v Číně, Americe, Izraeli nebo Persii. Doklady najdeme i v literatuře té doby, Bible kupříkladu hovoří o "zámku na domě Davidově" nebo o zástrčce, kterou používal moábský král Eglón k zabezpečení svého soukromí. Zástrčka se mu paradoxně stala osudnou, když ji jeho vrah použil k zastavení královských stráží.

Zámečnický cech pozastavil kreativitu

Po pádu Říma nastalo období středověku, které nemá, co se rozvoje vynálezů týče, nejlepší pověst. Zámky ale zaznamenaly neobvyklý rozvoj. Vylepšovala se jejich technická přesnost a zámky se šířily po celé Evropě i Orientu. Mít dobře zamčený hrad bylo považováno za ctnost a šlechtici se navzájem chlubili složitými a ozdobnými zámky na svých truhlách. Také kláštery, středověká centra vzdělanosti a zároveň místa pečlivé řemeslné práce, ukrývaly mnohé poklady z rukou zručných zámečníků.

Mistrů zámečníků přibývalo a stejně jako další řemeslníci, měli svůj vlastní cech. To paradoxně vedlo k omezení kreativity v tomto slibně se rozvíjejícím oboru - ustálily se standardy a zámečníci se často soustředili více na stránku estetickou než bezpečnostní.

Moderní cylindrický zámek

Je nepočítaně typů zámků, některé z nich zmizely v propadlišti dějin, jiné používáme dodnes. Mezi nejoblíbenější patří bezpochyby cylindrický zámek (anglickyPin tumbler lock). Vynalezl jej Američan Linus Yale starší, jeho vynález je ovšem v principu více než podobný nejstarším zámkům, které už známe z Egypta, Izraele nebo Persie.

Alois FÁBorský

V Česku je synonymem pro zámek slovo FAB. Označuje českou zámečnickou firmu, která již brzy oslaví sto let - roku 1911 jizaložili Alois Fáborský a František Šeda.

Budoucnost zámků

Souboj těch, kteří vytvářejí dokonalé zámky, a těch, kteří dokazují, že žádný zámek nemůže trvale odolávat lidské vynalézavosti, pokračuje i v 21. století, kdy na scénu přišla biometrická čidla. Stejně jako Římanům, i nám nyní leckdy stačí prst na otevření dveří, a ani na něm nemusíme mít prsten s klíčem - postačí jedinečný otisk bříška prstu (někdy celé dlaně).

Zní to jako dokonalé řešení, že? Bohužel, ani takové zámky zatím nejsou dokonalé, jak nám s vynalézavostí sobě vlastní předvádějí Adam SavageaJamie Hyneman:

(Zdroj:http://technet.idnes.cz/klice-zapominame-uz-4000-let-od-drevenych-zamku-k-cteckam-otisku-prstu-1gj-/tec_technika.aspx?c=A080307_153542_tec_technika_pka)

Ke keši

KEŠ MUSELA BÝT PŘESUNUTA Z DŮVODU UZAVŘENÍ ZÁMECKÉ ZAHRADY, KEŠ JE TEDY NA JINÉM MÍSTĚ, PRO TY CO JSTE LUŠTILI DŘÍVE, VÝPOČET BYL MZMĚNĚN.

Samotnou keš najdete vcelku rychle :-), stačí jen zajít na zámek a zjistit pár informací a spočítat souřadnice, které vás zavedou k zámeckému pokladu.

GPS tu nefunguje, proto přikládám mapku, podle které se budete orientovat.

Mapka viz níže

A tet konečně k informacím, které vas zavedou k pokladu.

1.TAJEMNÉ VĚCI

Zjistěte co se nachází na bodu 1

informace zjistítě: na prohlídce, nebo se zeptáte a nebo tipnete.

 Dělová koule A = 2

 Koule do praku A = 3

 Zápalná bomba A = 6

 Nádoba na barvu A = 9

 Nádoba na vodu A = 0

2.ČERNÁ VĚC

  Ve vstupní hale se nachází černá hranatá věc.

( !!v žádném případě ji neotvírejte!!, jen se koukněte  tam, kam se strká klíč. (pravá krytka-odklopit) B = ?

3. Podpěrné sloupy

 Kolik sloupů se nachází  podél vstupní cesty směrem na nádvoří. ( jen ty nejbližší, ty dva u schodů nepočítat) C= ? 

4. Zámecká studna

Zjistěte, jaká je hloupka studny? D = ?

36m, 35m, 40m, 25m, 60m, 150m, 200m

Finální souřadnice

49 2A , (C + B) (C - A + B + 2)

16 3A , ( D - 30 + B ) (D - 30 ) ( B ) 

A hurá pro poklad.

Stačí se jen dívat, nikam nelezte (jen po cestičkách) nezapomentě, že jste na zamku. Cestou na finální souřadnice se držte hned uplotu a hledejte skobu viz fotohint. !!! Nezkracujte si cestu, je zakázané vstupovat mimo cesty!!!. PROSÍM VRACEJTE KEŠKU NA MÍSTO, TAK JAK JSTE JI NAŠLY !. Děkuji

POZOR KEŠ JE PŘÍSTUPNÁ JEN V OTVÍRACÍ DOBĚ ZÁMKU A ZÁMECKÝCH PARKŮ 

Kontrola keše: