Nerostné bohatství v okolí Radotína
Okolí Radotína je poměrně bohaté na nerostné suroviny, o čemž svědčí množství lomů, které tu v minulosti byly v provozu a některé fungují i dodnes. Z nerostů se využíval hlavně mramor a pro stavební účely i bazalt, břidlice či prachovce.
Nejrozšířenějším druhem mramoru je zde tzv. slivenecký mramor. Je pro něj typická růžová až červená barva a těží se v lomu Cikánka u Slivence. Můžete jej nalézt na spoustě pražských památek, neboť se zde podle dochovaných písemných pramenů mramor těžil od roku 1515.
Unikátním druhem vyskytujícím v lokalitě pod Lochkovem je hlavonožcový mramor. Tento mramor je totiž tvořen zcela specificky z pevných schránek prvohorních hlavonožců. Dnes se v lomu u Lochkova již netěží, ale vyleštěné černé mramorové obklady, ve kterých můžete spatřit bílé schránky hlavonožců, najdete kupříkladu na fasádě bývalých lázní naproti kostelu na Náměstí 14. října v Praze 5. Tento typ mramoru se dnes těží například v severní Africe a pokud jste lovili earth cache na pražském Zličíně, tak jste jej určitě viděli na vlastní oči.
Prachovce – v malém lomu na rohu ulice proti bývalé restauraci „U Kestřánků“ nedaleko SOU Radotín vycházejí ve vrstevním sledu kostkovitě odlučné písčité prachovce tzv. kosovského souvrství. Zkameněliny zde nenajdeme, materiál se ale používal lokálně jako odolný stavební kámen.
Bazalt – jedná se o prvohorní „zkamenělou“ lávu z vulkánů s typickou porézní strukturou. Ve Slavičím údolí a pod Kosoří se dodnes nacházejí menší výchozy této temně zelené horniny, kterou obyvatelé používali pro stavební účely.
Paleontologie
Černá rokle u Kosoře – lomy v údolí mezi Kosoří a Radotínem patří k nejvýznamnějším nalezištím zkamenělin nejen v regionálním, ale i v celoevropském měřítku. V lomové stěně byly rozpoznány dva významné stupně čtvrté periody starších prvohor – devonu. A byly příznačně pojmenovány „lochkov“ a „prag“. Místní černé vápence obsahují zkameněliny mlžů, hlavonožců, ramenonožců a zvláštních typů trilobitů, jejichž ocasní štíty se podobají mušlím. Byly zde rovněž nalezeny unikátní zbytky praobratlovců, které jsou pojmenovány po zdejších nalezištích: „Radotina“ a „Kosoraspis“.
Sudy pod Kosoří – proti proudu Šachetského potoka z Radotína do Kosoře jsou skály zformované do typických sudovitých útvarů. V hojné míře zde lze nalézt i dnes zkameněliny trilobitů.
Klapice – v horní části Šachetského potoka jsou dnes již zarostlé lomy, kde vystupují břidlice a vápence siluru a spodního devonu. Materiál se používal na mozaikovou chodníkovou dlažbu. Odsud také pocházejí významné zkameněliny měkkýšů a velkých klepítkatců – „Acutiramus bohemicus“.
Pro zápis platného "cache found" logu nám pošlete via e-mail (GC-profil) odpovědi na následující otázky (najdete je na infotabulích):
1. Z čeho a jakým způsobem vznikl mramor?
2. Co se před 50 lety ručně vyrábělo v Černé rokli?
3. Jaká je nejstarší známá dochovaná pražská památka vyrobená z růžového vápence z lomu nad Cikánkou?
4. Kolik měří hlavonožec č. 9? (Ten velký...)
5. Jaké barevné variace sliveneckého vápence jsou pod čísly 4a, 4b, 4c?
6. Nepovinné - přiložte foto s infotabulí v pozadí
Nečekejte na schválení logu; můžete zalogovat "found" a poslat odpovědi, provedeme následně kontrolu a pokud něco nebude v pořádku, ozveme se.