Rozhlasový vysílač Strašnice byl zprovozněn roku 1925. Tvořily ho dva 40ti metrové stožáry propojené anténou o délce 60m. Důležitou roli sehrál v době Pražského povstání, kdy po vyřazení hlasatelen Českého rozhlasu na Vinohradech převzal jeho vysílání na kmitočtu 722 kHz - 415,5m. Byl zvolen jak pro svou polohu, tak i proto, že v jeho okolí mělo bydliště většina techniků rohlasu, kteří měli doma ukryté potřebné vybavení. Lstí se povedlo odzbrojit německou ostrahu, kterou tvořilo jen několik příslušníků Schutzpolizei a střežení se ujala česká policie ze Strašnic a Hrdlořez.
Za mikrofon se posadil Josef Stranislav Krofta, čechoameričan a vlastenec. V roce 1914 odešel do USA, aby se roku 1934 vrátil zpět do vlasti. Vysílání zpráv velitelství Bartoš a České národní rady poté umožňovalo řízení povstání po celé Praze.
Německá armáda si uvědomovala význam vysílače a snažila se ho získat zpět nebo alespoň umlčet. Útoky však znesnadňovala hustá zástavba i silná obranná linie povstalců, která se táhla od Hrdlořez až k železniční trati na Benešov. Velký význam při obraně vysílače měla i tanková jednotka povstalců, která disponovala ukořistěnými stíhači tanků Hetzer. Prostor byl pod neustálou dělostřeleckou a minometnou palbou z prostoru Pražačky a Olšanských hřbitovů až do rána 9. května..
V roce 1948 byl vysílač demontován a po roce 2000 byla zbořena i většina budov kromě protileteckého krytu. Povstalecké vysílání dnes připomíná pouze pamětní deska v ulici Na Třebešíně naproti domu č.6
