Buk lesní červenolistý Fagus sylvatica 'Atropurpurea'
Vzhled
Koruna je mohutná, pravidelného vejčitého tvaru. Kmen je štíhlý, pokrytý tenkou hladkou borkou bělošedé barvy, někdy s mírným namodralým nádechem.
Pupenyjsou úzce kuželovité a pichlavě zašpičatělé, červenohnědé a pokryté brvitými šupinami. Listy jsou řapíkaté, velmi mírně nepravidelně laločnaté (téměř celokrajné), široce vejčité, zašpičatělé, lysé, jen při kraji brvité. Kvete v dubnua květnu. Samčí květy rostou ve vztyčených svazečcích, samičí po dvou na konci letorostů.
Plody jsou bukvice – trojboké nažky pokryté měkkými ostny. Plody jsou jedlé, avšak ve velkém množství mírně toxické, díky svému obsahu tříslovin. Roste hojně od pahorkatin do hor, vytváří významná společenstva – bučiny. Má vysoce ceněné středně tvrdé a snadno štípatelné dřevo hnědé až narůžovělé barvy.
Výskyt
Buk lesní roste téměř v celé Evropě mírných zeměpisných šířek, ve vyšších polohách je rozšířen i v Evropě jižní. V jihovýchodní Evropě na něj navazuje buk východní (Fagus orientalis). Buk se přirozeně vyskytuje především v biotopech bučin, v Česku tedy v nadmořských výškách 300 až 1 000 m. Současný výskyt je oproti přirozenému výrazně omezen.
Na území Česka se buk dostal po poslední době ledové až poměrně pozdě, cca 3 000 až 4 000 let př. n. l. Z větší části vytlačil jedli bělokorou. Do střední Evropy se dostal jak z jihozápadu, tak z jihovýchodu (šíření z jihu bránily Alpy).
Někteří taxonomové spekulují o tom, že západní a východní buk jsou dokonce dva různé druhy (byly od sebe po celou poslední dobu ledovou a významnou část holocénu geograficky odděleny).
Otravy
Plody jsou pro člověka za syrova mírně jedovaté a to díky vyšší koncentraci taninů, tepelnou úpravou však jejich toxicita značně klesá. Při požití většího množství syrových semen dochází k zažívacím obtížím (nevolnost, průjem, případně zvracení), křečím, otupělosti a případně i ke známkám ochrnutí. Záleží ovšem na (velmi kolísajícím) obsahu jedovatých látek v rostlině i na citlivosti daného jedince, mnozí lidé konzumují syrové bukvice bez jakýchkoliv následků. První pomocí je vyvolání zvracení a podání dávky živočišného uhlí.
Využití
Řada kultivarů se vysazuje v parcích jako okrasné stromy, nebo masově pro dřevo. Bukové dřevo je velmi kvalitní a proto se používá v nábytkářství (využívá se jeho dobré ohebnosti po ohřátí párou), truhlářství, na výrobu parket, železničních pražců či kuchyňského nářadí. Je velmi výhřevné. Dříve se suchou destilací bukového dřeva vyráběl methanol (dřevný líh) a bylo i materiálem pro výrobu dřevoplynu.
Vzhledem k vysoké variabilitě zejména ve tvaru listů je značná nejednotnost v taxonomii infraspecifických taxonomických jednotek (podruhů, variet a forem).
Na rozdíl od základního druhu je kultivar F.s. Atropurpurea charakteristický barvou listu, která je tmavě červenohnědá, přičemž listy jsou velké, lesklé a mělce zoubkaté. Je červenou variantou základního druhu, sadovnicky ceněn právě pro svou barvu
Zdroj. Wikipedia
Ostřešanský buk lesní červenolistý byl vyhlášen památným stromem dne 4. července 1997 a je zaevidován pod katalogovým číslem 105627. Byl vysazen v roce 1914 – tenkrát v parčíku. Dnes stojí na soukromém pozemku. Při posledním měření obvodu kmene – před třemi lety – bylo naměřeno úctyhodných 703 cm. Majitel pozemku je informován, že o jeho „drobečka“ bude poněkud větší zájem.
Protože je buk na soukromém pozemku, téměř na konci slepé ulice, nechte své motorové miláčky na doporučeném parkovišti a trochu se projděte.
Ke keši – jedná se o jednoduchou multinu. Na úvodních souřadnicích je lampa veřejného osvětlení. Na štítku jsou dvě písmena (AB) a tři číslice (CDF).Údaje budete potřebovat pro výpočet finálky.Písmena převeďte na čísla. Nejdříve ale přejděte na stage 2, kde uvidíte ostřešanského krasavce. Souřadnice, na kterých se nachází, budete potřebovat pro výpočet finálky. Po dosazení do jednoduchého vzorečku můžete vyrazit na finálku, kterou naleznete na souřadnicích.
N 49° 59. (539 +A+B+3C+2F)'
E 015° 47. (888-A- B+D)'