Nejstarší česká tělovýchovná organizace Sokol, založená v Praze r. 1862, vznikla z iniciativy Miroslava Tyrše a Jindřicha Fügnera. Tyrš pro ni vytvořil teoretické základy, které pak zavedl do praktického života cvičenců, nazvaných Sokolové. Zahrnul je rovněž do obecných zásad činnosti a jím vytvořené názvosloví se používá dodnes. Podařilo se mu skloubit tělovýchovu s antickým ideálem dokonalosti, rezultující v souznění krásy těla a duše. Byla to výzva všem generacím lidského pokolení, jak smysluplně prožít život, řídících se ale rady zaníceného učitele a propagátora tohoto sportovního hnutí. Z jeho popudu byl v r. 1882 uspořádán první všesokolský slet v Praze, veřejné vystoupení sokolstva. Jeho závěrem mu všichni vzdali hold, neboť byl ve funkci náčelníka Sokola. Bohužel o dva roky později umírá tragicky v Tyrolských Alpách za nejasných okolností.

Promyšlená koncepce tělesného cvičení doplněná vzděláváním, formující osobnost člověka k nezištnému altruismu, vlastenectví a brannosti, se setkala s velkým ohlasem v monarchii a šírila se po celých Čechách. Ve Slatiňanech byl Sokol založen v roce 1910 z podnětu nové správy obce, jejíž snahou bylo vyplnit volný čas občanů sportovní aktivitou. Přípravy vyvrcholily ustavující veřejnou schůzí 10. července v hostinci K. Wirta, na kterou se také dostavily sokolské jednoty z okolí (Chrudimi, Chrasti a Nasavrk), jež se nechaly slyšet, že svými zkušenostmi podpoří vznik nové jednoty, což pokládaly za svou milou povinnost. Na schůzi promluvil župní starosta dr. Pippich a v rozsáhlém projevu načrtl cíle tohoto sportovně založeného spolku. Do jeho řad vstoupilo 30 mužů předem již rozhodnutých a zároveň se hlásili četní sponzoři.

V sokolské kronice se píše o pozdějším datu (9. září), kdy slatiňanští muži vstoupili do velké sokolské rodiny. Volba činovníků Sokola na této schůzi a ve stejném hostinci byla pouze formální, neboť členská základna dva měsíce již existovala. K nácviku sloužil od konce roku 1912 sál hostince U Čiháků, a to až do postavení nové sokolovny. Letní cvičiště se nalézalo na pozemku u kláštera, což dokumentujeme dvěma snímky. Na prvním jsou pohybové cviky na nářadí (vlevo je původní dřevěná tribuna), druhý zachytil sestavu prostných v roce 1932.

Vlastnit svůj tělocvičný stánek bylo snem všech členů od samotného počátku vzniku Sokola. Ti v roce 1925 přišli s oznámením, zvoucí občany na ustavující schůzi Družstva pro postavení sokolovny, aby získali jejich podporu, zejména finanční. Sami Sokolové byli angažováni nejen do příprav, ale též celé stavby, zbudované svépomocí. Pro ně to bylo nejen otázkou cti, ale především vědomí sounáležitosti k početné Tyršově obci bratrů a sester, stmelenou v mohutnou celonárodní sílu, oddanou demokratickým principům našeho prvního prezidenta - T. G. Masaryka. Základní kámen sokolovny byl položen 8. září 1935, hrubá stavba dokončena 15. listopadu stejného roku. Slavnostní otevření se mělo konat v nedělo 12. července 1936, ale pro silný déšť bylo odloženo na 2. srpna. Pro opětovné špatné počasí byl daný program zčásti omezen. Na snímku vidíme položení základního kamene.

Další mezník v životě Sokola znamenala II. světová válka. V roce 1939 byl Sokol zlikvidován fašistickým režimem a jeho činnost byla přerušena na dlouhých šest let. V té době měl Sokol Slatiňany 368 členů. V roce 1945 byla činnost obnovena a za starostu byl zvolen bratr Josef Bednář. V červnu 1948 se velká výprava slatiňanských cvičenců zúčastnila XI. všesokolského sletu v Praze. Na podzim téhož roku je sokolovna a další majetek zabaven. V roce 1968 proběhl pokus o znovuobnovení činnosti Sokola, leč tuto snahu ukončily 21. srpna tanky vojsk Varšavské smlouvy. Až teprve 7. 1. 1990 došlo ke skutečnému obnovení činnosti z iniciativy bratra Vlastimila Buřila a 22. 10. 1990 je Sokol řádně zaregistrován a sokolovna byla navrácena jednotě v roce 1994.

V současnosti z původních 81 členů narostl stav členské základny na 220 členů. Odbor všestrannosti organizuje cvičení žen, cvičení mládeže, cvičení Tai chi, zdravotní cvičení, hraní badmintonu, cykloklub a další činnosti. Odbor sportu je zastoupen tanečním souborem IGNIS. Vzdělavatelský odbor, má pod svými křídly Národopisný soubor FORMANI, Dětský folklorní soubor SEJKORKY a Divadelní a tábornický soubor POHODA. Slatiňanský Sokol pořádá mnoho akcí včetně mezinárodních jak doma, tak i v zahraničí a udržuje pravidelné kontakty se Sokoly a přáteli z Ameriky a ze Slovenska. Současný sokolský život ve Slatiňanech je pestrý a kéž tomu tak zůstane.

Jak najít keš:

Na výchozích souřadnicích kešku pochopitelně nehledejte, čeká Vás ještě malá procházka po Slatiňanech. Musíte jen bystrým zrakem sokolím zjistit několik indicií potřebných k výpočtu finálních souřadnic. Na výchozích souřadnicích se totiž nachází přípojková skříň přívodu elektrické energie a na ní je vpředu připevněn hliníkový štítek s číslem AB a tento štítek je: přilepený C = 3, přišroubovaný C = 5, přinýtovaný C = 7

Finální souřadnice:
N 49°55,BC(A-1) E 015°49,BCB

V logu, prosím, nezmiňujte, kde se finální souřadnice nacházejí. Keška je na soukromém pozemku, ale majitelé s jejím uložením souhlasí. Místo je volně přístupné prakticky po celý rok. V kešce naleznete razítko a samolepky. Ty jsou potřebné pro hru, kterou Sokol v rámci projektu připravil. Zájemci si mohou vzít samolepku (1 kus na hráče) nebo si otisknou razítko do hrací karty. Jako ve všech keškách sokolské série, jsou i zde větší dřevěné placky, které si můžete brát bez výměny. Pro každého pochopitelně zase jenom jeden kus. Razítko prosím neberte, je součástí kešky.
Dále jsou zde tematická CWG Sokol Slatiňany. Ta jsou určena k výměně kus za kus.