Ransko
Národní přírodní rezervace Ransko se nachází na rozhraní chráněných krajinných oblastí Žďárské vrchy a Železné hory. Byla vyhlášena již v roce 1956 jako Státní přírodní rezervace Staré Ransko k ochraně přírodě blízkých společenstev v geologicky jedinečných podmínkách. V roce 1997 byla upravena a nyní ji známe pod stávajícím názvem NPR Ransko.
Geomorfologicky spadá území stále pod Českomoravskou vrchovinu, kdy nejvyšší vrchol s názvem Ranský Babylon (kam se rovněž podíváme) se tyčí do výšky 673 m n.m. Na svazích jsou místy vytvořeny drobné skalní výchozy a rozvlečené balvanité pokryvy, přecházející do plochých terénních sníženin, ve kterých vznikají četné vrstevní a suťové prameny, odtékající do levostranných přítoků Doubravy.
Geologicky je toto velmi rozsáhlé území také nazýváno jako Ranský masiv. Ten je tvořen převážně bazickými až ultrabazickými horninami, které jsou ještě rozlišeny na starší a mladší.
Bazické a ultrabazické horniny jsou horniny, které neobsahují křemen, nebo je obsažen pouze v nepatrném množství. SiO2 je obsažen v jiných minerálech, u bazických hornin zabírá méně než cca 50% objemu horniny, u ultrabazických méně než 45% objemu horniny.
Starší horniny Ranského masivu jsou reprezentovány převážně peridotity (někdy s příměsí hadce), troktolity, anortozity a olivinickým gabrem. Naopak mladší horniny zastupují hlavně gabrodiority a pyroxenická a amfibol-pyroxenická gabra.
Serpentinit neboli hadec je přeměněná (metamorfovaná) hornina, která vznikla metamorfózou peridotitu a olivinických gaber při tzv. serpentinizaci. Má zelenou až tmavě zelenou, případně i černou barvu a je velmi bohatý na hořčík, ale naopak velmi chudý na ostatní živiny. Na některých místech v naší republice (Mohelenská hadcová step) tento faktor může, spolu s nedostatkem srážek a dalšími negativními faktory, působit nepříznivě na mnoho druhů rostlin a zapřičinit tzv. zakrslost rostlin (nanismus). Pukliny v hadcích bývají často vyplněny minerálem chryzotilem, ze kterého se ještě do nedávných dob vyráběl azbest (krytina, azbestové desky apod.). Od jeho výroby se však upouští pro jeho nepříznivé vlastnosti a karcinogenitu.
Ultrabazické a bazické vyvřeliny byly v lokalitě intenzivně těženy v letech 1967 – 1990 pro svoje sulfidické zrudnění. Ložiska železitých rud byla v minulosti intenzivně těžena převážně v povrchových dolech s názvy Ranský, Polenský, Mikuláš, Josef. Opuštěné doly jsou nyní překryty buď lesními převážně smrkovými porosty, nebo jsou transformovány v „zatopená jezírka“. Tmavě hnědorezavá barva vody v těchto jezírkách i v současné době indikuje množství přítomného železa. Na některých místech NPR Ransko lze ještě najít zbytky hornin po provedených zkušebních vrtech v podobě cca 10 cm širokých válců (viz obrázek).
Vedle železitých rud se zde vyskytují také rudy niklové a měděné, ale také např. rudy zinkové (sfalerit). Na některých místech byly v horninách zjištěny také příměsi kobaltu, selenu, teluru, stříbra, zlata a platinových kovů. Součástkami rudy jsou minerály jako pyrhotin, chalkopyrit, pyrit, kubanit, vallerit, millerit ad.
V jižním sousedství NPR Ransko se nachází přírodní rezervace Ranská jezírka, vyhlášená v roce 1990. Jedná se o soustavu zatopených prohlubní a vyvýšenin starých hald po dřívější těžbě rud. Podložím jsou hlubinné vyvřeliny ranského masivu, zejména troktolity, gabra a peridotity, které jsou překryty svrchnokřídovými zvětralinami se sekundárními ložisky železných limonitových rud, která zde byla od středověku (od 2. poloviny 14. století) a zejména pak v 18.stol. těžena. Okraje jezírek jsou zrašelinělé.
Soustavy jezírek jsou ponechány bez zásahu a jsou obývány jedinečnými mokřadními společenstvy s výskytem zvláště chráněných druhů jak živočichů, tak rostlin. Některé prameny dokonce uvádějí, že Ranská jezírka jsou jednou z izolovaných lokalit původního smrku ve Žďárských vrších.
Připravte se na to, že bodík z této earth keše nebude zadarmo. Především se projdete, ale o tohle vám přece hlavně jde! Auto nechejte na uvedeném waypointu (Parking 1) a vydejte se směle na 2 uvedené lokality. Na Stage 1 vás dovede cesta odbočující z červené turistické značky (viz mapa). Rovněž na nejvyšší místo lokality, tedy Ranský Babylon se dostanete odbočením z této turistické značky. Oboje jsou pohodlné lesácké přibližovací cesty, takže jich využijte.
Pozor - nacházíte se v národní přírodní rezervaci a tak vstup je možný pouze po cestách! Nevjíždějte za závoru auty, nejezděte po nezpevněných cestách na kolech, nerozdělávejte ohně a psy nechte na vodítku. Ač se to nemusí zdát, tak po rezervaci se pohybují dobrovolní ochránci přírody a rozdávají za ničení přírody tučné pokuty (trhání bledulí).
1) Lokalita U Kočky (Stage 1)
Tvořena gabrem, rozpadlým do jednotlivých balvanů, sestupující po svahu dolů
2) Nejvyšší vrchol Ranska - Ranský Babylon (výchozí souřadnice)
Vrchol Ranského Babylonu je tvořen malým hřbetem orientovaným severojižním směrem
Zdroje:
CHKO Žďárské vrchy
internet
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Vaše úkoly jsou následující:
Hlavní úkoly:
1) Souřadnice Stage 1 vás zavedou na lokalitu zvanou "U Kočky". Zde se nachází plochá vyvýšenina a lokální maximum. Stojíte před gabroidním balvanem, změřte jeho velikost - délka x šířka x výška. Podle změřených hodnot zkuste odhadnout váhu nadzemní části balvanu.
2) Na výchozích souřadnicích odhadněte velikost kamenné formace přímo na vrcholu (v těsné blízkosti patníku). Popište mi detailně horninu, která se zde nachází - barva, zrnitost, apod. O jakou horninu, si myslíte, že se jedná?
3) Na výchozích souřadnicích na vrcholu Ranského Babylonu najdete vrcholový patník. Jsou na něm kromě jednoho geometrického tvaru vytesána i 2 písmena. Jaká?
4) Jaká je zde nadmořská výška dle Vaší GPS? Přiložte prosím fotku, kde bude vidět GPS (telefon, hodinky) s nadmořskou výškou do logu.
Vedlejší úkoly:
5) Který prvek obsahuje v hojném množství hadec (serpentinit)?
6) Jaký chemický vzorec má limonit, který se těžil v oblasti Ranských jezírek a jak se mu lidově říká?
Dobrovolný úkol:
6) Připojte, prosím, k logu i nějakou fotku Vás nebo Vaší GPS na nějakém pěkném geologicky zajímavém místě. Případně naleznete-li nějakou pěknou horninovou formaci, podělte se o ni s ostatními fotkou.
Vaše odpovědi mi posílejte přes profil, pak se normálně zalogujte. Pokud bude něco špatně, určitě se vám ozvu. Prosím respektujte pravidlo 1 log = 1 email s odpověďmi. V tomto případě budu nekompromisní a kdo se zaloguje bez odeslání odpovědí, toho smažu. Berte to tak, že je to pro mě důkaz alespoň toho, že jste pro ten bodík něco udělali.
|