Husovice
Husovice (německy Hussowitz) jsou bývalé město, městská čtvrť a katastrální území o rozloze 132,04 ha a počtu obyvatel 5 500, rozkládající se na východě brněnské městské části Brno-sever. Zástavba Husovic se rozkládá na pravém (západním) břehu Svitavy, východní hranice katastru Husovic však vede převážně po levém (východním) břehu řeky.
Charakter čtvrti
Husovice, jež mají převážně městský charakter, se skládají z více částí. Jednak je to nízko položená a až na výjimky rovinatá jižní část s velice hustou pravidelnou městskou zástavbou, v níž se nachází zdejší kostel Nejsvětějšího srdce Páně, trolejbusová vozovna Dopravního podniku města Brna a v Dukelské ulici secesní budova zdejší sokolovny, jakož i řada menších obchodů. Tato část je na severu ohraničena Provazníkovou ulicí, kde sousedí jednak se západněji položenou oblastí mezi Provazníkovou a Kohoutovou ulicí, v níž se nachází několik panelových domů, pak také s východněji položenou oblastí s řidší nepravidelnou zástavbou původní vesnice, s níž na severozápadě sousedí výše položená rodinná zástavba ulic Klidná, Míčkova, Lozíbky, Nouzová a Slezákova. Severně od této části se nachází někdejší dělnická kolonie „Písečník“. Nejsevernější část dnešních Husovic představují několikapatrové činžovní domy s plochými střechami na východní straně Soběšické ulice.
Historie čtvrti
Husovice, vzniklé ve 13. století (první písemná zmínka je k roku 1264), byly dlouho malou vesnicí. Původně se jednalo o zeměpanskou ves, jejíž pozemky se brzy začaly dostávat do vlastnictví brněnských měšťanů, šlechty a církve. Ve 13. století získává husovické desátky a některé pozemky zábrdovický premonstrátský klášter. Pravděpodobně již tehdy zde existoval mlýn a aspoň dva dvory. Husovice těžce utrpěly v letech 1419–1434 během husitských, a v letech 1468–1478 během česko-uherských válek. Začátkem 17. století měly Husovice pouze 18 osedlých. Husovice utrpěly velké škody i během obléhání Brna Švédy v letech 1643 a 1645. Do 70. let 17. století však byly tyto škody odstraněny. Před první polovinou 18. století se v souvislosti s rozvojem místního průmyslu počet domů více než zdvojnásobil. Roku 1834 Husovice vyhořely a byly nově vystavěny. Kolem poloviny 19. století pak začal rychlý růst vesnice, který vedl k rozšiřování zdejší zástavby podél všech existujících cest. V čele husovické obecní správy stál do zrušení poddanství purkmistr, rychtář a dva konšelé. V roce 1912 byly Husovice povýšeny na město.
Památky
Kromě zmíněného kostela Nejsvětějšího srdce Páně byly kulturní památkou vyhlášeny tyto stavby: divadlo Svatoboj na Cacovické ulici, měsťanský dům čp. 346 na náměstí Republiky a silniční most přes Svitavu. Architektonicky zajímavá je i malobytová kolonie, tj. soubor čtyř domů v ulicích Vranovská, Trávníčkova, Jana Svobody a Zubatého z let 1925–1927 podle projektu Josefa Poláška.
Náboženství
V Husovicích působí římskokatolická farnost ustanovená 1. ledna 1911 a sbor Českobratrské církve evangelické, který má svoji modlitebnu v Netušilově ulici. Na Hálkově ulici stojí Sál Království Svědků Jehovových.
Zdroj: wikipedie a internet