Poslyšte příběh z těchto tajemných končin, který se stal nebo který se teprve stane… Kdo ví… ? Následující řádky pojednávají o velkém hrdinství obyčejných lidí během konfliktu, který vešel či vejde do dějin jako: 山沟 - 中国的 战争

Dobré rady na tuto kešku:

1) Nejprve si uvař kafe, čaj, případně otevři pivko nebo nalej panáka a v klidu a z pohodlí domova si přečti tuto krátkou "válečnou povídku".

2) Vyprav se pro kešku a odlov ji (opětovné zamaskování přesně tak jak byla keš uložena, je předpokládám samozřejmostí), cestou si všímej reálií z povídky a mysli při tom na padlé bojovníky.

3) Keš se nachází na pietním území (leč silně neudržovaném), kde byla prolita krev vlastenců, všude kolem sebe ještě uvidíš válečné sutiny a díry po granátech, tak se podle toho prosím chovej. Můžeš také prozkoumat i dochované zbytky původního tunelu - vyústění štoly "Fabrák - Přišimasy-(Skalka)", která byla vybudována za nesmírného úsilí úvalských obránců. Pozor ! Buď velmi opatrný a rozhodně nerozebírej zdivo této, dosud nevyhlášené kulturní památky...

4) Buď v klidu, 98 % území je (prý) již odminováno... ! ;-)

Poznámka: Klasická schránka typu "Lock & Lock", příslušně vojensky maskovaná. Při založení IN: 2 x CWG mahdy1666 (TM+FM)

-------- Válečná povídka --------

Úvalsko - Čínská válka - 山沟 - 中国的 战争

...aneb stateční hrdinové od Ouval

Dělostřelecká palba na chvilku ustala. Desátník Modrobalónovský, špinavý a zpocený, zápasil z těžkou bednou granátů, které musel dopravit z meziskladu ve sklepení domu v úvalské ulici Prokopa Velikého až na střechu. Ne nadarmo si tento dům vybrali stateční obránci Úval jako jednu ze svých základen pro boj s nepřítelem – 666. čínskou lidově-demokratickou armádou pod vedením fanatického a krutého generála Li-Nimh-Ion-Pola. Na střechu pátého poschodí masivního panelového domu na Homolce to bylo ještě několik desítek schodů. Poručík Zikmund zkušeně obsluhoval dělo, které v půlminutových intervalech posílalo Číňanům, uhnízděným v Klánovickém lese, "desetikilogramové železné pozdravy"…

Krutá bitva byla v plném proudu. Už několik dní… Nový útok agresorů začal již před dvěma týdny. Pravý břeh Vltavy v Praze padl, padl Kolín, padl Český Brod, padlo skoro všechno v okrese, dokonce i hrdinné Tuklaty a Rostoklaty byly obsazeny a drancovány nelítostnými okupanty. Jako zázrakem své pozice držely už jen statečné Úvaly. Téměř celé Čechy východně od Vltavy byly po krátkém boji okupovány asijskými vojsky. Některá města se vzdala, jiná nějaký čas odolávala strašné přesile. Strategická poloha Úval a barikády na kolínské silnici I/12, dávaly městečku na Výmole určitou naději na záchranu. Okupantům totiž docházela munice a zásoby byly do Úval sice nebezpečně, ale zato se železnou pravidelností dopravovány vzdušným mostem z daleké družební obce Úvaly u Valtic na jižní Moravě, které byly také překvapivě ještě plně v českých, nebo chcete-li moravských rukou. Holt Úvaly jsou silné všude… Několik letadel bylo bohužel sestřeleno a i s drahocenným nákladem výtečného vína archivního ročníku 1666 skončilo v troskách v bahnité údolní nivě Škvoreckého potoka a v kamenné suti Lomu na Široké louce, kde již byla utábořena část 1977. čínské divize pod vedením obávaného majora Ly-Yd-Ese. Přesto desítky malých padáků se zásobami dobrého moravského moku dopadly úspěšně na úvalskou půdu a hrdinní obránci města tento životadárný pokad v noci odnášeli do bezpečí.

Zdi úvalských domů, a to jak ve staré centrální části, tak i v Horoušánkých, Skeříkově, Pařezině, V Setých nebo na Slovanech, byly doslova posety zásahy od kulometů, místy byly k vidění i větší následky zásahů z děl v podobě chybějícího zdiva, například z budovy bývalého Multitecu č.p. 65 v Riegrově ulici u potoka se stala hotová ruina. Ale úvaláci byli nesmírně stateční. Školní tělocvična v ZŠ Úvaly a azbestový Tesko baráček u Výmoly sloužily jako provizorní nemocnice zraněných obránců těžce zkoušeného městečka. Stovky úvalských rodin daly k dispozici své domácí lékárničky se zásobami léků a špiritusem a zajistili tak možnost provizorní léčby a tišení bolestí zraněných od šrapnelů. Personál úvalského zdravotního střediska pod střízlivým vedením MVDr. Johna Happyho dnem i nocí operoval ve sklepení zdejších domů. Přesto byly ztráty velké. Jen za poslední tři dny krvavých bojů padlo v Úvalech téměř 450 lidí.

Desátník Modrobalónovský už tři dny ani nespal, ale věděl, že to ještě musí vydržet. V podvečer palba opět zesílila. Směrem od Dobročovic přilétly desítky střel, ale naštěstí explodovaly jen v ruinách, již předchozí noci zničeného skladu v horní části Skeříkova. Obránci Radlické čtvrti opětovali palbu na žluté útočníky, a to velmi důmyslně, skryti v útrobách nenápadného „Žlutého slona Skeříkovského“. V blízkosti ouvalské „Hospody na Ještě lepším místě“ bylo jako protiváha rozmístěno na třicet děl, zvaných Hubená Marta, jejichž hlavně byly namířeny západním i východním směrem. Této části praporu velel poručík Plhovski, původem z polského Krakówa, který bravurně zesynchronizoval svěřená děla, takže se hned první den se začalo zbraním, které spadaly pod jeho velení, říkat "Plhovského varhany".

Ve sklepení domu v ulici Pražská chystali ovšem důmyslný plán. Kapitán Alexej Nandík vymyslel geniální způsob jak se dostat k 1977. čínské divizi, která byla roztažena od potoka pod „Myší dírou“ až ke svatému Donátovi a zasadit jí tak definitivní smrtící úder. Za to mu patří vlastenci Nandíkovi velký dík. Důmyslný plán se začal realizovat již v době, kdy byly nepřátelské formace přeskupeny u Přišimas a nastalou situaci tak bylo možno očekávat. To bylo ale již před půl rokem. Dnem i nocí zde pracovaly desítky a stovky obyvatel Úval a válečných uprchlíků z Klánovic a vděční přeživší z vyhlazených Jiren a Nehvizd. Tím plánem byla téměř 2300 metrů dlouhá štola od stráně nad rybníkem Fabrák, až k nenápadné vodní nádrži na Přišimaském potoce 500 metrů východně od Svatého Donáta, která by sloužila jako úniková cesta z Úval s návazností na objevené barokní tunely vedoucí až do Škvoreckého špejcharu s možností úniku dále směrem do Škvoreckého údolí, kde bylo možno se dlouhodobě skrývat v rozsáhlých kolektorech postavených ještě v časech bezuzdné dotační politiky Evropské Unie. A tam, v místě zvaném Na Dolíkách a lesích kolem Třebohostic vést vleklou partyzánskou válku v týlu nepřítele. Z celkové vypočtené délky bylo už vykopáno 2291 metrů a zbylých devět metrů již mělo být, vzhledem k měkké jílovité půdě proraženo velmi brzy. Z evakuačních plánů ale nakonec sešlo, a tak bylo v hlavním velitelském stanu, který se nacházel v jednom squatterském bytě v ruině městského bytového domu č.p. 105 ve Škvorecké ulici rozhodnuto, že tato štola bude využita k překvapivému zdrcujícímu protiútoku na zrůdného nepřítele !

V noci dělostřelecká palba opět ustala. V hlavním štábním stanu se vybírali schopní vojáci, takzvaní „úderní cacheři“ kteří se zúčastní „výpadku ze štoly“. Každý vojenský šéf úvalského bojového okrsku určil několik svých nejlepších bojovníků. Kapitán Ladham ze slovanského okrsku vybral ze svých lidí právě desátníka Modrobalónovského a poručíka Zikmunda – dva nejstatečnější vojáky. Ti si hned vybrali další statečné členy nově vznikající elitní jednotky – poručici Pandici, původem ze Šanghajské ZOO, rotného Auwallaaka, původem z Haagu, praporčici Bělu Zelenkavobílou, původem pocestnou z Vidrholce, chorvatského Prófesora a čerstvě zachráněného vojína Ryana.

Štola byla dokončena za úmorného vypětí sil druhý den kolem jedenácté hodiny dopoledne, kdy byl prokopán poslední metr zeminy při vodním toku Přišimaského potoka, kam byl okamžitě přeskupen sklad zbraní o kterém nepřátelská armáda neměla ani potuchy, neboť vstupní portál štoly byl geniálně zamaskován, aniž by někdo vůbec tušil, co se zde skrývá. To byla hlavní strategie celé akce. V tu dobu byli vojáci nepřátelské armády ve své polní kuchyni u Šamanského stromu a prováděli zde své bizarní obřady východních kmenů. Sochu nebohého sv. Donáta necitlivě přetesali na ohavnou skulpturu Mao Ce-tunga a tento dříve poslední barokní klenot před branami Úval měli stále plně pod kontrolou. Každá přístupová ulice a cesta do Úval byla přehrazena barikádou ze všeho, co bylo zrovna po ruce, z aut, kusů asfaltu a prachové drtě (toho vždy bylo v Úvalech dostatek…), kontejnerů či kamenných kostek, které zbyly z rekonstrukce průtahu městem, která proběhla ještě před současnou válkou. Úvaly se staly nedobytnou pevností, ale na jak dlouho ???... Brzy se začaly šířit zvěsti o možných posilách čínské armády, což již tak těžce zkoušeným úvalákům jejich sebevědomí příliš nepozvedlo.

Na každé z těchto osmi barikád, které byly postaveny podle vzoru ze slavného revolučního roku 1945, bylo v palebném postavení a bojové pohotovosti na třicet obránců Úval. Těchto téměř 250 vojáků pak střílelo na všechno, co se před nimi pohnulo. Nejvážnější byla situace na Škvorecké silnici, kde se Číňané několikrát snažili prolomit. Ale naštěstí neúspěšně, třebaže ztráty v posledním dni dosáhly na straně úvaláků jen u této barikády 27 vojáků, 6 civilistů, 3 potulní psi a jedna výstavní chundelatá sibiřská kočka. Vážná, ale stále ještě udržitelná byla i situace na kolínské u bufetu Na formanské cestě, kde byla rozmístěna děla, která mířila směrem k Rohožníku, který byl již v čínských rukách. Několik pokusů o čínský výpadek z nitra “Naučné stezky Škvorecká obora – Králičina“ a z Klánovického lesa po tzv. „zelenobílé stezce“ však bylo úspěšně zmařeno a výsledkem byla jen další mrtvá těla krvežíznivých Asiatů.

Zásoby zkonfiskovaného proviantu z Penny Marketu, ze zcela rozstřílené nové Billy na Nových Slovanech a z Kauflandu na Pražské ulici stejně tak jako zásoby pitné vody z Káraného z vodojemu Jih se ale hrozivě tenčily. Každý občan Úval byl vyzván ještě fungujícím obecním rozhlasem, aby si do všech možných nádob napustil vodu z kohoutku, která v poškozeném úvalském potrubí stále více ztrácela tlak. Chvíle, kdy bude podniknuta ofenzíva úvaláků se kvapem blížila. Desítky dopadajících střel nebylo již možno dlouhodobě snášet. Některé domy, zejména Na Ztraceném korci byly již zcela ztracené v plamenech a nebyly síly ani prostředky je uhasit. Členové Sboru dobrovolných hasičů SHD Úvaly odhodlaně a neúnavně hasili žízeň obránců z barikád a neustále vozili svojí moderní červenou tatrovkou vychlazenou Plzeň pro suchá hrdla žíznivých bojovníků.

„Štola Donát-Skalka“, jak bylo dílo, do kterého všichni vkládali nesmírnou naději pojmenováno, byla budována přes půl roku a dokončena doslova "za minutu dvanáct". Byla asi 120 cm vysoká a 70 cm široká, částečně, zejména ve své první polovině od Nových Slovan byla vyztužena dřevem z pokácených dubů, jasanů a buků z Aleje úvalských dětí I + II a ze zbytků parket, pocházejících ještě z dávno zrušené úvalské parketárny. Útok byl naplánován na šestou hodinu ranní dalšího dne. V podvečer se shromáždilo na 250 nejlepších bojovníků Úval v nové školní jídelně na náměstí Arnošta z Pardubic, kde byl během poslední večeře (podávalo se M12 - Hovězí čínské nudle s UHO) upřesněn plán postupu. Nepřítel byl tak blízko, ale přesto tak vzdálen. Cíl byl jasný. Přežít očekávanou palbu, využít potenciál zbraní a podniknout konečný zničující útok na 1977. divizi pod Hradešínem.



Noc byla krátká. Ve 4:00 hod. druhého dne byl budíček a vojákům byl zopakován plán postupu. Nervozita dále stoupala... Kapitán Ladham u vstupu nad Fabrákem vydal krátce po sedmé hodině pro prvních 30 vojáků rozkaz k pochodu novou štolou, kterou paní Ďulíčková z úvalského stavebního úřadu stihla ještě narychlo zkolaudovat. Ozbrojení muži - cacheři, ale i statečné ženy - cacherky se vydaly na téměř dvoukilometrový pochod klaustrofobním prostorem. Museli jít hodně opatrně a pomalu, neboť na několika místech se výztuhy nebezpečně prohýbaly, sypal se z nich písek a hrudky jílu. Ale naštěstí vše proběhlo hladce a v 7:35 hod. už bylo v ústí štoly a za topoly pod Donátem připraveno k útoku na 1000 po zuby ozbrojených úvalských vojáků. Ve štole na druhé straně u Fabráku bylo připraveno v záloze dalších 500 mužů a žen a dalších asi 200 vojáků mohlo být operativně stáhnuto z barikád.

Kapitán Ladham vydal rozkaz k útoku v 7:48 hod. V té době byl relativní klid, který jen občas narušila sporadická střelba z polních mysliveckých posedů pod Hradešínem a Přišimasy. Někteří čínští ostřelovači v železném brnění se snažili využít i vysoké sloupy 400kV elektrického vedení v polích pod Donátem. Marně… Prvních dvacet vojáků s granátomety prorazilo kryt portálu a zpoza křovisek začali pálit od Přišimaského potoka na překvapené Číňany, kteří u Donáta právě snídali instantní nudlovou polévku ze skladů dobyté tržnice SAPA. Současně byly z nitra štoly vysunuty čtyři těžké kulomety, které ihned spustily nepřetržitou palbu na Asiaty rozložené v rozlehlém rákosovém poli energetických plodin. Nastala naprostá zkáza. Kulky svištěly vzduchem, nepřátelští vojáci padali po desítkách do Přišimaského potoka, jehož voda se zbarvila do ruda. Někteří sice zpočátku palbu opětovali, ovšem ne dlouho. Překvapení bylo natolik velké, že na nějaký větší odpor se protivník nezmohl. Další úvalští vojáci byli vysláni štolou směrem k Donátovi. Bojeschopných Číňanů z 1977. divize rychle ubývalo a proto za chvíli přijely narychlo přivolané posily od opraveného Škvoreckého zámku. Na to čekali vojáci připravení v záloze na barikádě u vodojemu Jih na Nových Slovanech. Dobře mířená tanková střela z tanku T-55, modernizovaného v podniku ESSES SÁ-Ček (pod krycím jménem Hodovské tajemství) udělala prostor v barikádě a první úvalští vojáci se začali probojovávat k „oslabenému“ strategickému Škvoreckému zámku. Číňané začali zmatkovat a houfně prchat všemi směry kromě směru na Úvaly. Čínský major Ly-Yd-Es přežil, byl raněn a zajat. Válečná štěstěna se konečně obrátila ve prospěch obyvatel Úval.

Úvalské kulomety kosily nepřátele po desítkách a ztráty na straně našinců čítaly jen 3 mrtvé a 10 těžce zraněných. Mezitím se další a další vojáci začali přesouvat k čínským pozicím a za pomocí výkonných plamenometů likvidovat poslední zbytky odporu. Energetické plodiny na polích kolem Úval definitivně lehly popelem a napříště se na polích měly pěstovat jen opravdu potřebné plodiny jako je chmel nebo vinná réva. Během pěti dnů těžkých bojů byly veškeré čínské oddíly rozprášeny a Úvaly byly jednou pro vždy zbaveny okleštění. Vojska statečných Čechů, čekající na levém břehu Vltavy se úspěchem úvaláků na pravém vltavském břehu natolik osmělila, že podnikla zdrcující ofenzívu na celé frontě od Vyššího Brodu až po Děčín.

Půl roku intenzivních bojů mělo za výsledek stažení čínské armády za řeku Dunaj do Horních Uher a podepsání mírových dohod ve „Žluťáku“ – úvalské Restauraci U Vinařů. Žluťák byl vybrán záměrně jako symbol definitivní porážky žlutých agresorů v Úvalech. Dodnes se ve zdejším kraji v případě neúspěchu hojně užívá lidové rčení „Dopadli jak Číňané u Úval“.  

Armádní generál Li-Nimh-Ion-Pol ale nakonec nebyl hnán k zodpovědnosti před „Mezinárodní trestní tribunál na Klepci“ za zvěrstva spáchaná nejen v okresech Praha-východ a Kolín, ale nalezl klidný politický azyl na jedné chalupě v Novém Veselí na Žďársku, kde se ho ujal jeden neškodný vysloužilý důchodce…

Kapitán Ladham a jeho vojáci se stali symbolem hrdinného boje za osvobození Úval. Město bylo během několika let plně opraveno, včetně nové kanalizace, kompletně nového povrchu ulic, průtahu městem, chodníků a dokonce i slavné úvalské koupaliště bylo plně obnoveno. Zajatý major Ly-Yd-Es se uzdravil, uznal svoji porážku a začal pracovat na Městském úřadě Úvaly jako obecní průvodce turistů po největších místních pamětihodnostech – po úvalských keškách.

Hrdinní obránci města, kterým vděční úvalští mudlo-civilisté začali říkat Borci, byli velmi skromní a honosný památník či žulový pomník odmítli. Nakonec jim byl vybudován jen nenápadný malý krabicový plastový "keško-pomníček" na souřadnicích: N 50° 03.328 E 014° 45.128  

A pak v kraji konečně zavládl ten krásný mír a klid, který trvá dodnes… Koukni kolem sebe kačere. Je tu krásně, viď ?!  Vzpomeň na ty, kteří ti tu svobodu vybojovali nebo vybojují…

--- K - O - N - E - C ---

Autor povídky: mahdy1666

Věnováno všem Borcům z Úval ! ;-)

TIP PRO TEBE ! POZOR !!! - Nechceš to celé číst, ale raději poslouchat ? OK ! Přehraj si povídku pomocí audio-hlasu příjemné české vypravěčky - klikni zde na tento link a pak na ikonu "reproduktoru" vlevo dole na konci textu. Možná bude potřeba znovu zkopírovat celý text povídky, ale to ty jistě zvládneš, stejně jako úvaláci zvládli Úvalsko - Čínskou Válku... Stisknout Ctrl+C a Ctrl+V je jednodušší než stisknout spoušť kulometu ! ;-)

A teď kam dál kačere... ???

Nyní, když ses poklonil statečným bojovníkům z nichž mnozí padli i za Tvoji svobodu, přišel čas poznat další místa tvrdých bojů... Těžce zkoušena byla i zmíněná oblast Myší díry u Myšího potoka a hrdinní úvalsko-skeříkovští ostřelovači pálili na zbabělé číňany hlava nehlava přímo z útrob Žlutého slona Skeříkovského. Po odlovu nezbedného tlustokožce se pokochej překrásnou přírodou romantické Naučné stezky „Škvorecká obora – Králičina“. Nezapomeňte také navštívit barevnou (míněno podle fasád domů... :-)) úvalskou čtvrť Nové Slovany. A co se také seznámit s případem chladnokrevného kata "kolínského gangu", pětinásobného vraha a odlovit si Biedermanovu vražednou kešku ? Povinností, a to nejen pro rádoby hudební znalce, je však seznámení se s pravdou o našem hudebním skvostu Škvorajda od Bedřicha Smetany. Jestli se právě drbete na hlavě, rozhodně nezoufejte a místo Orthosanu s Diffusilem si odlovte Vesh Kesh čili Veš Keš. Určitě také máte rádi mašinky a rádi si je a sebe fotíte - v tom případě na vás čeká "zakázaná" webkamerová keška OVWCK - Ouvalská Vlaková WebCam Keš. Když už jste v těch Úvalech, tak jste tak trochu zdejší Návštěvníci a hledáte to své správné CML, vlastně CML-CWG-Veksl-Centrum Úvaly. Pak také budete mít tu pochybnou čest poznat takřka osobně místního zákeřného konfidenta Gestapa zvaného Hans Hagen von Skerikow. Příjemný stín vám za necelých 50 let vykouzlí javor Mahdystrom. Pořádný kačerský nadhled a výhled ti zajistí přišimasko-hradešínský GeoNeposeda. Hezké okolí celého Ouvalska poznáš nejlépe tak, že se se zelenou projdeš po Zelené po Ouvalsku. Literární ikona celého Úvalska, slavná Maruška, se vám obnaží pod statným listnáčem zvaným BDSM - Bloody Dub Soudružky Mary. O tom, že není čtyřicet jako čtyřicet, Tě přesvědčí kešule M40 versus M40. Hned přes údolíčko od M40-tky bude v budoucnu stát "dálniční" mimoúrovňová křižovatka R12 MÚK 101 - Mahdyho Úvalská Keška. Jestli máš rád med, včelí žihadla a (hmyzí) píchání tak si to užij u UÚÚ - U Úvalských Úlů. Pokud ještě nemáš dost korona-geo-lockdownu a toho všeho šílenství kolem Covidu-19, tak se neprodleně dostav na povinné "geo-očkování" v podobě PRvní DEmentní Lockdownovky. O kousek dál, v Kamenici u Prahy si s ownerem zavzpomínáte na poslední dekádu komunismu v ČSSR při OOO - Olešovických Osadních Osmdesátkách. V samém srdci stověžaté matičky Prahy, pár metrů od Můstku navštívíte dokonalou oázu pohody a nasajete kačerský mikroklid u KKK - "Kešky Klidné Kotce". Také si zajeďte na malebnou Vysočinu a odlovte si Čapí hnízda ve Ždírci nad Doubravou, ale opeřence nechte na pokoji… Tak úspěšný lov kačere ! ;-)

Hezký den a díky za odlov !

Owner: mahdy1666 + dvě georatolesti Tobík+Filip