Masaryk a Sokol
Roku 1914 se konal v Brně – Králově Poli sokolský slet. Během cvičení došla ze Sarajeva zpráva o smrti následníka trůnu. Slet byl přerušen, delegace ze Srbska a jihoslovanských zemí kvapně ujížděly zpět do svých zemí. Cvičenci takřka přímo ze cvičiště odjížděli na bojiště. Na památku k této události se o deset let později uskutečnil slet vzpomínkový. Tehdy byl prezident Masaryk zrovna na zámku v Židlochovicích, proto se také zúčastnil jednoho ze sletových dnů.
Fotografie z Židlochovic z roku 1931, vpravo nahoře na zámku s gen. Mittelhauserem v roce 1923
O pět let později, opět v červnu, přijal prezident Masaryk v Židlochovicích zástupce žup moravskoslezských. Po představení všech účastníků je prezident zavedl do parku, kde se rozsadili na židle u stolů v podobě podkovy. Začal hovor o Sokole a s ním souvisejících tématech, při kterém se podával čaj a zákusky. Po půl třetí hodině se Masaryk rozloučil slovy: „A teď půjdu já sokolovat.“ Vyšvihl se na svého Hektora a odjížděl do přírody. Alice Masaryková o týden později při jedné veřejné příležitosti zmínila: „Táta říkal, že to byl nejpěknější večer v Židlochovicích.“
Zástupci moravských sokolských žup u prezidenta republiky v Židlochovicích v roce 1929
Proč prezident Osvoboditel přijal zástupce žup, a jednalo se o událost pro Sokol výjimečnou? Nejednalo. Náš první prezident byl sám po celý život sokolem. V roce 1882 se na Karlově univerzitě setkával se zakladatelem Sokola Miroslavem Tyršem a diskutovali společně o sokolském programu. O dva roky později Tyrš zemřel a Masaryk přispěl na převoz jeho těla z rakouského Oetzu 10 zl. A tentýž rok vstoupil i do Sokola.
„O Sokole jsem se poprvé dověděl a jej trochu poznal z obrázku jako chlapec. Vidím ještě teď před sebou ten obraz sokola třímajícího vlající prapor.“
„Do Sokola jsem vstoupil z vlastní potřeby. Nepamatuji se, že by mě tam někdo zval.“
Cvičenci Sokola Malostranského v tělocvičně v r. 1894; v druhé řadě shora a třetí zleva je budoucí prezident
Nejdříve vstoupil do nejstarší jednoty – Sokola Pražského, později přestoupil do Sokola Malostranského, kde byl členem až do své smrti v roce 1937. Jelikož jablko nepadá daleko od stromu a protože sokolská myšlenka se musí uplatňovat i doma, byla Charlotta Masaryková, dcery Alice a Olga a synové Herbert a Jan taktéž členy Malostranského Sokola.
Masaryk se snažil rozšířit sokolskou myšlenku i mezi své studenty.
„Sport i tělesná výchova je kus sociální a politické výchovy. V tělocviku se vychovává láska k poctivosti a čestnosti.“
Prezident stoupá na střechu nově postaveného sídla České obce sokolské – Tyršova domu v Praze, na který i sám finančně přispěl
Kapitolou samo o sobě je spolupráce sokolů s budoucím prezidentem během první světové války. Krátce před svým odjezdem do zahraničí seznámil se Masaryk se starostou Sokola dr. Josefem Scheinerem, který mu na cestu poskytl i větší finanční obnos.
„Odjíždím,“ pravil mu Masaryk, „a místo mne bude k Tobě chodit dr. Beneš, můj důvěrník, jehož prostřednictvím budu Ti dávati zprávy.“
Českou obec sokolskou ministerstvo vnitra v listopadu roku 1915 sice rozpustilo, v té době ale již sokolové v zahraničí vytvářeli československé legie. Ve Francii byla součástí Cizinecké legie Rota Nazdar pojmenovaná právě podle sokolského oslovení. V Rusku vznikla Česká družina. Po vzniku Československa zde chyběla armáda, protože legionáři se stále ještě nevrátili z ciziny. Díky tomu Česká obec sokolská schválila vytvoření tzv. prozatímní Národní stráže tvořené z řad sokolů. Tato stráž byla základem pro vznik Hradní stráže.
V průvodu sokolů při Všesokolském sletě v roce 1926
Tomáš Garrigue Masaryk si byl velice dobře vědom velkého významu Sokola při vzniku Československé republiky. Až do své smrti byl věrný Sokolu a vyzdvihoval jeho myšlenku. Když mohl, účastnil se společenských akcí a sletů, které Sokol pořádal.
"Bez Sokola by nebylo legií, bez legií by nebylo Československa!"
Autorkou textu je KWaťule
A nyní k samotné keši
Souřadnice vás zavedou k Tyršovu pomníku (či kamenu) v židlochovickém zámeckém parku. Keš se nachází přímo u tohoto kamene a k jejímu otevření není potřeba žádného násilí. Buďte prosím ohleduplní, systém otvírání keše je trošku složitější, tak ať nám tu vydrží co nejdéle. Po zalogování prosím skrýš pečlivě zamaskujte.
Pevně věřím, že se realizace keše bude líbit a trošku se i pobavíte.
Tato keš je součástí série *100 sokolských keší republice*,
kterou zakládá Česká obec sokolská prostřednictvím svých žup a jednot.
Série vzniká ke stému výročí založení republiky v roce 2018.