Zkamenělý strom
Lom Vršany (Mostecký revír), květen roku 2015. Obsluha velkostroje KU 800/84 zastavuje postup, protože si všimla neobvyklého předmětu…
Nějak takhle byl na světlo po asi 20 milionech let znovu uveden obrovský exemplář třetihorní dřeviny z rodu Taxodium, tedy tisovec. Celková výška je kolem pěti metrů, průměr takřka metr a půl. Řadu dní stojí sloup zkamenělého dřeva v těžební oblasti a rozhoduje se, co s ním. Celou sezónu je součástí trasy tzv. uhelného safari. A pak o něj projeví zájem ústecké muzeum.
Ve třetihorách se tu rozkládaly zajímavé (pra-)lesy, díky nimž se tu dnes těží uhlí. Takže si představte teplé podnebí, všelijakou havěť, bahnitý veletok, trochu toho hnilobného pachu - tento kousek patří mezi stromy, které rostly v bažinatých okrajích vodních toků a ploch po skoro celé severní polokouli. U nás jich bylo nejvíce nalezeno právě v Mostecké pánvi. Třetihorní dřevina dosahovala výšky do 50 metrů při průměru kmene do 3 metrů. Jeho jehličí bylo asi 1,5 cm dlouhé, střídavé a hlavně - patrně opadavé. A jak se strom stane exponátem?
Petrifikace vs. karbonizace
Postupně se bahnitý tok rozhodl své okolí pohltit. Doslova. Naštěstí stromy, keře, havěť a tak dále pokrylo nejdříve bahno. Tím došlo ke konzervaci a pak nastala série usazování, zhutňování a vlastní přeměny. Z hlediska geologie se jedná o nepravou fosilii.
Proces s názvem petrifikace označuje doslova zkamenění. Ve vnitřní struktuře materiálu, v našem případě ve dřevě, dojde k postupnému nahrazení organických částic (buněk) molekulami oxidu křemičitého. Díky SiO2 a pomalé metamorfóze se dochovala struktura dřeva, letokruhy, dokonce můžete ve vnitřní části kmene pozorovat i zabarvení dřevní hmoty.
Naproti tomu karbonizace nebo prostě zuhelnatění za působení tlaku a tím i zvýšení teploty má více fází a zcela přeměňuje strukturu materiálu. Pochopitelně čím déle trvá, tím kvalitnější uhlí vzniká - to je obecně známý fakt. Po počátečním zrašelinění se musí hmota zhutnit na cca desetinu objemu (tlak plus teplota rovná se uhlí).
Můžeme si ještě chvilku představovat? Hromada rozkládajících se větví, listí, zvířátek, jehličí, bahna… A teď to zavřete do lisu, počkejte pár milionů let a uhlí je na skladě!
Přesun
Po několika jednáních mezi těžební společností a muzeem byl dohodnut přesun torza tisovce do ústí nad Labem. Vyzvedávání z těžební lokality bylo náročné a kmen jej bez úhony nepřežil: pětimetrový exemplář se rozlomil na dvě části.
A zároveň se ukázala složitá vnitřní struktura kmene: část vyztužená křemencem vydržela přesun, vnitřek vyplněný jílovými sedimenty a částmi zuhelnatělého dřeva se ale začal rozpadat. Po usazení na dvoře muzea se musel celý objekt zpevnit kovovými obručemi, zakrýt před povětrnostními vlivy a dočasně zakonzervovat. V této podobě jej najdete na dvoře muzea i vy. A bylo by od vás tuze hezké mrknout na něj trochu podrobněji a něco málo zjistit…
Úkoly
1) Co znamená pojem taxodium?
2) Fyzikální exkurz: Kmen měří na délku 5 m, šířka je 130 cm, hustota materiálu je 2,6 g.cm-3. Otázkou tedy je, kolik tento kmen váží? Uvažujte, prosím, pravidelný válec.
3) Je tento kmen výsledkem procesu petrifikace nebo karbonizace? Zkuste vysvětlit.
4) Najděte na místě část, kterou jsem na fotografii zakryl. Popište svými slovy, v čem se liší od zbytku exponátu.
5) Fotografie je pochopitelně nepovinný úkol, prosím jen o fotografie s lípou, nikoliv s exponátem (vzhledem k úkolu č. 4).
Odpovědi posílejte skrze profil nebo Message centrum. Logujte po zaslání odpovědí, v případě nejasností se ozvu.