Neživá příroda Lesní správy Jeseník
Pestrost neživé přírody skalního podloží Lesní správy Jeseník je takřka neobyčejná. Zavinil to složitý geologický vývoj, ke kterému se odkrytím vývojem geomorfologickým přidala možnost jejího přímého poznávání. Při lesních technických pracích jsou nalézány skvělé doklady vývoje krajiny, leckdy s vysokou estetickou hodnotou. Při okrajích lesních cest se tak objevují kameny, které si zasluhují pobyt spíše v muzejních expozicích.
Území Lesní správy Jeseník tvoří části tří kerných pohoří Hrubého Jeseníku, Rychlebských hor a Zlatohorské vrchoviny. Zdejší velmi pestrá neživá příroda s rozmanitým skalním podložím oplývá bohatstvím přírodních i antropogenních geomorfologických tvarů.
Vrcholové části (často tvaru širokých plochých hřbetů) se vyznačují jak velkými zbytky zarovnaného, místy ukloněného povrchu (starotřetihorního), tak zbytky silně kryogenně přemodelovaného zarovnaného povrchu s četnými izolovanými skalami, mrazovými sruby, kryoplanačními terasami, sutěmi, kamennými moři, balvany a také thufury.
K Hrubému Jeseníku náleží v Lesní správě Jeseník úseky hornatin Keprnické, Medvědské a Pradědské. V detailnějším členění jsou zastoupeny hornatiny Hornoopavská a Šerácká a Pradědský hřbet. Tyto členité hornatiny mají vysokohorský ráz. Díky saxonské tektogenezi vznikly jako silně vyzdvižené (hojně podél zlomů sudetského směru) složité zlomové kry. Jejich povrch člení hluboce zařezaná údolí (často vytvořená na zlomech a poruchových pásmech) místy se radiálně rozbíhají a bezřídka mají periglaciálně přemodelované uzávěry.
V jejich skalním podloží převládají na území Lesní správy Jeseník starohorní (proterozoické) a devonské horniny. Ve kře Orlíku desenské klenby jsou to především blastomylonity, metagranitoidy, metaprachovce, kvarcity a amfibolity jesenického amfibolitového masívu. Kru Pradědu desenské klenby představují zejména ruly a fylonity. Pásmo Červenohorského sedla se vyznačuje porfyroidy (metadacity), fylity a svory. Keprnickou klenbu reprezentují orto- i pararuly, migmatity, metagraitoidy, erlány a svory.
Rychlebské hory zastupuje v Lesní správě Jeseník východní část Sokolského hřbetu. Tato plochá hornatina je složitou hrástí s vnitřní kernou diferenciací. Kry poklesávají k SV. Člení ji údolí založená na tektonických poruchách. Horninově převažují žuly, kvarcity a amfibolity pláště žulovského granitového plutonu, ale objevují se i granitoidy tohoto plutonu.
Rozsáhlé území Lesní správy Jeseník připadá i Zlatohorské vrchovině. Výše položené polohy náleží Rejvízské hornatině, zatímco Bělská pahorkatina je nížinného charakteru. Severovýchod a východ území Lesní správy Jeseník uzavírá Hynčická hornatina.
Detailnější členění zahrnuje ploché hornatiny Zlatochlumský hřbet a Heřmanovické hřbety. Tyto silně vyzdvižené ukloněné tektonické kry majá výrazné stupňovité zlomové svahy. Údolní síť je místy pravoúhlá, vázaná na zlomy a poruchová pásma. Horninově je budují zejména orto- a pararuly, svory, kvarcity, fylity, metamorfované tufy a zelené břidlice skupiny vrbenské a rozsáhlé je i zastoupení amfibolitů jesenického amfibolitového masivu.
Supíkovická pahorkatina, Zlatopotoční a Jesenická kotlina a Podjesenická brázda jsou charakteru členitých i plochých pahorkatin a tektonicky posmíněných sníženin zčísti omezených zlomovými svahy, včetně průlomového údolí. Dna mají erozně denudační reliéf částečně vyvinutý na glacigenních a glacifluviálních sedimentech místy do podoby širokých údolních niv. V pleistocénu (starších čtvrtohorách) byly modelovány pevninskými ledovci.
Význačným geomorfologickým okrskem Zlatohorské vrchoviny je i Biskupská kupa. Složitá zlomová kra charakteru ploché hornatiny je erozně rozčleněna do krátkých hřbetů, při úpatí modelovaných ledovci. Tvoří ji zvrásněné spodnokarbonské fylitické břidlice a droby.
Poznání skalního podloží umožňují i antropogenní tvary. Jak pozůstatky důlních činností, tak bývalé i stálé činné kamenolomy a jejich haldy. Nezanedbatelné jsou i tvary vzniklé agrární čiností, silniční a železniční tělesa a mnohé pozůstatky kamenných staveb.
Na základě návrhu a výběru kamenů geologem Vlastivědného muzea Jesenicka se realizace myšlenky expozice ujala Lesní správa Jeseník. Díky pochopení Lesního správce tak vznikla, v rámci postupně tvořené Venkovní geologické expozice Jesenicka, i tato její část. Ukázky hornin, nerostů, rudnin a tektonických jevů navazují na exponáty Stálé geologické expozice Vlastivědného muzea Jesenicka a slouží jak návštěvníkům Jesenicka, tak i školám Jesenicka všech stupňu.
Je zde umístěno 30 různých ukázek kamenů. U každého kamene je umístěna informační cedulka s popisem horniny a místem, odkud pochází.
Zdroj: http://www.muzeum.jesenik.net/
Úkoly (tasks):
1) V expozici najděte horninu číslo 21. Uveďte její název, místo výskytu, vznik, barvu a složení. Find rock number 21 in the exhibit. Give its name, place of occurrence, origin, colour and composition.
2) Kolik rul všeho druhu se v expozici nachází? How many gneisses of all kinds are in the exhibition?
3) Území Lesní správy Jeseník tvoří části tří kerných pohoří. Jakých? Uveďte jejich názvy. The territory of the Jeseník Forest Administration consists of parts of three shrub mountain ranges. Which ones? Give their names (see listing).
4) Vyfoťte sebe nebo svůj osobní předmět u jednoho z kamenů a fotku nahrajte k logu. Take a photo of yourself or your personal item at one of the stones and upload the photo.
Všechny informace jsou zjistitelné na místě, případně vám pomůže listing. Svoje odpovědi zasílejte přes Message centrum k této EC. Logovat se můžete ihned po odeslání odpovědí. Pokud bude něco v nepořádku, dám vám vědět.